„Nevysvětlil jsi mi, co tady děláš, Gawyne,“ řekl Bryne, když kráčeli spořádaným ležením a vojáci míjejícímu generálovi salutovali.
„Řekl jsem ti to,“ odpověděl Gawyn s rukou pohodlně položenou na hlavici meče. „Najdu způsob, jak Egwain z té smrtící pasti dostat.“
„Nemyslel jsem, co děláš v mém táboře. Měl jsem na mysli, co vůbec děláš tady v okolí. Proč nejsi v Caemlynu a nepomáháš sestře?“
„Ty máš zprávy o Elain,“ řekl Gawyn a zastavil se. Světlo! Měl se zeptat dřív. Opravdu byl unavený. „Slyšel jsem, že předtím byla ve vašem táboře. Ona se vrátila do Caemlynu? Je v pořádku?“
„Už s námi není pěkně dlouho,“ odpověděl Bryne. „Ale vypadá to, že sejí daří dobře.“ Zarazil se a pohlédl na Gawyna. „Chceš říct, že to nevíš?“
„Cože?“
„No, řeči jsou nespolehlivé,“ řekl Bryne. „Ale spoustu jsem si jich potvrdil u Aes Sedai, které cestovaly do Caemlynu, aby si poslechly, co je nového. Tvoje sestra drží Lví trůn. Zdá se, že napravila spoustu nepořádku, který jí zanechala vaše matka.“
Gawyn se zhluboka nadechl. Světlu díky, pomyslel si se zavřenýma očima. Elain byla naživu. Elain držela trůn. Otevřel oči a zatažená obloha mu připadala o něco jasnější. Pokračoval v chůzi a Bryne s ním srovnal krok.
„Ty jsi to opravdu nevěděl,“ řekl Bryne. „Kde jsi byl, chlapče? Teď jsi první kníže mečů, nebo jím budeš, až se vrátíš do Caemlynu! Tvé místo je po sestřině boku.“
„Nejdřív Egwain.“
„Složil jsi přísahu,“ řekl Bryne přísně. „Přede mnou. Zapomněl jsi?“
„Ne,“ odpověděl Gawyn. „Ale pokud má Elain trůn, tak je prozatím v bezpečí. Dostanu Egwain a odtáhnu ji do Caemlynu, kde na ni budu moct dávat pozor. Kde můžu dávat pozor na obě.“
Bryne si odfrkl. „Myslím, že bych se rád podíval, jak se budeš snažit o to první,“ poznamenal. „Ale stejně, kde jsi byl, když se Elain snažila získat trůn? Co jsi dělal, že to bylo důležitější?“
„Já… do něčeho jsem se zapletl,“ řekl Gawyn s očima upřenýma před sebe.
„Zapletl?“ zeptal se Bryne. „Byl jsi v Bílé věži, když tohle všechno…“ zmlkl. Chvíli kráčeli bok po boku.
„Kde jsi slyšel sestry mluvit o Egwainině zajetí?“ zeptal se Bryne. „Jak bys věděl, že ji trestají?“
Gawyn neodpověděl.
„Krev a zatracenej popel!“ vykřikl Bryne. Generál klel jen málokdy. „Věděl jsem, že ten člověk, co vede nájezdy proti mně, je příliš dobře informovaný. A já jsem hledal únik mezi vlastními důstojníky!“
„Na tom už teď nezáleží.“
„To posoudím já,“ řekl Bryne. „Zabíjel jsi moje muže. Vedl proti mně výpady!“
„Vedl jsem výpady proti vzbouřencům,“ prohlásil Gawyn a tvrdě se na Brynea podíval. „Můžeš mi vyčítat, že jsem si násilím vynutil cestu do tvého tábora, ale opravdu čekáš, že se budu cítit provinile za to, že jsem pomáhal Bílé věži proti vojsku, které ji obléháš
Bryne zmlkl. Pak stroze přikývl. „Dobře. Ale to z tebe dělá nepřátelského velitele.“
„Už ne,“ řekl Gawyn. „To velení jsem opustil.“
„Ale…“
„Pomáhal jsem jim,“ pokračoval Gawyn. „Už to nedělám. Nic z toho, co tady uvidím, se k vašim nepřátelům nevrátí. Přísahám při Světle.“
Bryne neodpověděl hned. Když se blížili k palisádě, míjeli stany, pravděpodobně patřící vysokým důstojníkům. „Dobře,“ řekl Bryne. „Dokážu věřit, že ses nezměnil natolik, abys porušil slovo.“
„Nikdy bych tu přísahu neporušil,“ prohlásil Gawyn drsně. „Jak sis mohl myslet, že ano?“
„V poslední době jsem měl zkušenost s nečekaným vzdáním se přísahy,“ řekl Bryne. „Řekl jsem, že ti věřím, chlapče. A věřím. Ale pořád jsi mi nevysvětlil, proč ses nevrátil do Caemlynu.“
„Egwain byla s Aes Sedai,“ řekl Gawyn. „Podle toho, co jsem věděl, Elain taky. Tohle vypadalo jako správné místo, kde být, i když jsem si nebyl jistý, jestli se mi líbí Elaidina moc.“
„A co pro tebe znamená Egwain?“ zeptal si tiše Bryne.
Gawyn mu pohlédl do očí. „Nevím,“ přiznal. „Kéž bych věděl.“
Bryne se kupodivu zasmál. „Chápu. A rozumím. Pojď, najdeme tu Aes Sedai, kterou si myslíš, žes viděl.“
„Já jsem ji skutečně viděl, Garethe,“ řekl Gawyn, a když procházeli branou, kývl na stráže. Muži Bryneovi zasalutovali, ale Gawyna pozorovali stejně jako černého chřestýše. Což by měli.
„Uvidíme, co najdeme,“ řekl Bryne. „Ale i tak, jakmile ti zařídím setkání s vůdkyněmi Aes Sedai, chci tvé slovo, že se vrátíš do Caemlynu. Necháš Egwain nám. Musíš pomoct Elain. Tvé místo je v Andoru.“
„Mohl bych říct totéž o tobě.“ Gawyn pozoroval hemžení v civilním táboře. Kde byla ta žena?
„Mohl bys,“ souhlasil nevrle Bryne. „Ale nebyla by to pravda. Tvoje matka se o to postarala.“
Gawyn se na něj podíval.
„Vykázala mě na venkov. Vypudila mě a vyhrožovala mi smrtí.“
„To není možné!“
Bryne vypadal zachmuřeně. „Cítil jsem to stejně. Ale i tak je to pravda. Věci, které řekla… byly jako žihadla, Gawyne. To opravdu byly.“
Nic jiného Bryne neřekl, ale od něj to vypovídalo o mnohém. Gawyn nikdy neslyšel, že by si ten muž jediným slovem stěžoval na své působiště nebo rozkazy. Byl Morgase věrný – věrný tím neochvějným způsobem, v nějž mohl každý vládce jen doufat. Gawyn nikdy nepoznal spolehlivějšího muže nebo muže, od nějž by se daly stížnosti čekat méně.
„Musela to být součást nějakého plánu,“ řekl Gawyn. „Znáš matku. Pokud ti ublížila, měla k tomu důvod.“
Bryne zavrtěl hlavou. „Žádný jiný důvod než pošetilá láska k tomu floutkovi Gaebrilovi. Zakalila sejí hlava tak, že Andor málem zničila.“
„To by nikdy neudělala!“ obořil se na něj Gawyn. „Garethe, ze všech lidí právě ty bys to měl vědět!“
„Měl bych,“ řekl Bryne tišeji. „A kéž by ano.“
„Měla nějaký jiný motiv,“ prohlásil Gawyn paličatě. Cítil, jak se v něm opět zvedá vlna žhavého hněvu. Podomní obchodníci kolem je pozorovali, ale nic neříkali. Nejspíš věděli, že se k Bryneovi nemají přibližovat. „Ale teď už se to nikdy nedozvíme. Ne když je mrtvá. Proklínám al’Thora! Už se nemůžu dočkat dne, kdy mu proženu tělem meč.“
Bryne se na Gawyna ostře podíval. „Al’Thor Andor zachránil, synu. Nebo učinil něco velmi podobného.“
„Jak to můžeš říct?“ řekl Gawyn. „Jak o té zrůdě můžeš mluvit dobře? On zabil moji matku!“
„Nevím, jestli těm řečem věřím, nebo ne,“ řekl Bryne a promnul si bradu. „Ale pokud ano, tak možná Andoru prokázal službu. Nemáš tušení, jak zlé to tam ke konci bylo.“
„Nemůžu uvěřit, že tohle slyším,“ řekl Gawyn a spustil ruku k meči. „Nebudu poslouchat, jak někdo takhle špiní její jméno. Myslím to vážně.“
Bryne mu pohlédl přímo do očí. Jeho pohled byl tak pevný. Jako oči vytesané ze žuly. „Já vždycky říkám pravdu, Gawyne. Bez ohledu na to, kdo ji odmítá. Je těžké to poslouchat? No, bylo těžší v tom žít. Ze stěžování si nevzejde nic dobrého. Ale její syn to musí vědět. Na konci, Gawyne, se tvoje matka obrátila proti Andoru, když přijala Gaebrila. Bylo nutné ji odstranit. A jestli to za nás al’Thor udělal, pak mu musíme poděkovat.“