Ačkoli na ni Egwain bude nejspíš velice, velice naštvaná. Nakonec mi bude vděčná, pomyslela si Siuan. „Gawyne!“ vyštěkla.
Hezký mladík vyrazil ze stanu a poskakoval, jak si snažil nazout levou botu. V ruce držel tasený meč a kolem pasu měl napůl zapnutý opasek s pochvou. „Co je?“ zeptal se a rozhlížel se po ležení. „Slyšel jsem křik. Zaútočili na nás?“
„Ne,“ řekla Siuan a zalétla pohledem k Bryneovi. „Ale na Tar Valon možná ano.“
„Egwain!“ vykřikl Gawyn a spěšně si dopínal opasek. Světlo, ten kluk nemyslí na nic jiného.
„Chlapče,“ řekla Siuan a založila si ruce. „Dlužím ti za to, žes mě dostal z Tar Valonu. Přijmeš na oplátku moji pomoc, aby ses dostal dovnitř?“
„Rád!“ vyhrkl Gawyn dychtivě a zasunul meč na místo. „A budeme vyrovnaní!“
Siuan přikývla. „Tak nám běž sehnat koně. Asi půjdeme jenom my dva.“
„Já to risknu,“ řekl Gawyn. „Konečně!“
„Moje koně na tuhle bláznivou výpravu brát nebudete,“ prohlásil Bryne přísně.
„Ve stájích jsou koně, kteři patří Aes Sedai, Gawyne,“ řekla Siuan, která si Brynea nevšímala. „Pro mě přiveď jednoho z nich. Mírného, nezapomeň. Velmi, velmi mírného.“
Gawyn přikývl a odběhl do noci. Siuan ho následovala opatrnějším krokem a v duchu už plánovala. Tohle všechno by bylo mnohem jednodušší, kdyby dokázala vytvořit průchod, ale na to nebyla v síle dost mocná. Před utišením ano, ale přát si, aby byly věci jinak, bylo asi tak stejně užitečné, jako chtít, aby ten slaneček, co jste ho chytili, byl žralok. Prodali jste, co jste měli, a byli vděční za každý úlovek.
„Siuan,“ řekl Bryne potichu, zatímco kráčel vedle ní. Proč ji prostě nemohl nechat na pokoji! „Poslouchej mě. Tohle je šílenství! Jak se dostanete dovnitř?“
Siuan se na něj podívala. „Šemerin se dostala ven.“
„To bylo před tím, ještě nezačalo obléhání, Siuan.“ Bryne zněl podrážděně. „Teď je to místo mnohem přísněji uzavřené.“
Siuan zavrtěla hlavou. „Šemerin dobře hlídali. Dostala se ven vodním kanálem; vsadím se, že ten nestřeží dokonce ani teď. Nikdy jsem o něm neslyšela, a to jsem byla amyrlin. Mám mapku, kde je zakreslený.“
Bryne zaváhal. Pak jeho tvář ztvrdla. „Na tom nezáleží. Sami dva stejně nemáte šanci.“
„Tak pojď s námi,“ řekla Siuan.
„Já se nebudu podílet na tom, když znovu porušuješ přísahu.“
„Egwain řekla, že když to bude vypadat, že jí hrozí poprava, můžeme něco udělat,“ řekla Siuan. „Řekla mi, že pak se od nás nechá zachránit! No, a podle toho, jak zmizela z dnešního setkání, se přikláním k tomu, že je v nebezpečí.“
„Ale to nepochází od Elaidy, ale od Seančanů!“
„To nevíme jistě.“
„Nevědomost není omluva,“ prohlásil Bryne přísně a přistoupil k ní blíž. „To porušování přísah ti až moc vyhovuje, Siuan, a já nechci, aby sis z toho udělala zvyk. Aes Sedai nebo ne, bývalá amyrlin nebo ne, lidé musejí mít pravidla a hranice. Vůbec už nemluvě o tom, že se při tomhle pokusu nejspíš necháš zabít!“
„A ty mě hodláš zastavit?“ Stále držela zdroj. „Myslíš, že se ti to podaří?“
Zaťal zuby. Ale nic neřekl. Siuan se otočila a odkráčela pryč, přímo k ohňům u brány v palisádě.
„Zatracená ženská,“ ozval se za ní Bryne. „Ty budeš moje smrt.“
Obrátila se a zvedla obočí.
„Půjdu,“ řekl a sevřel jílec zasunutého meče. V noci působil úchvatně, rovné linie jeho kabátu se hodily k odhodlanému výrazu ve tváři. „Ale mám dvě podmínky.“
„Pověz mi je.“
„První je, že mě k sobě připoutáš jako strážce.“
Siuan sebou trhla. Chtěl… Světlo! Bryne chtěl být její strážce? Pocítila příval vzrušení.
Ale neuvažovala o tom, že by si vzala strážce, ne po Alrikově smrti. Jeho ztráta představovala strašlivou zkušenost. Chtěla to riskovat znovu?
Měla odvahu nevyužít příležitost připoutat tohoto muže k sobě, cítit jeho emoce, mít ho po boku? Po tom všem, o čem snila a co si přála?
Uctivě se vrátila zpátky k Bryneovi, položila mu ruku na hruď a utkala požadované tkanivo ducha a položila ho na něj. Prudce se nadechl, jak v nitru jich obou vykvetlo nové vědomí, nové spojení. Cítila jeho emoce, starost, kterou o ni měl, jež byla strašlivě silná. Byla silnější než obavy o Egwain a starost o jeho vojáky! Ach, Garethe, pomyslela si a cítila se, jak se usmívá jeho něžné lásce.
„Vždycky jsem přemýšlel, jaké by to bylo,“ řekl Bryne, zvedl ruku a ve světle pochodně několikrát zaťal pěst. Zněl ohromeně. „Kéž bych to mohl dopřát každému muži ve svém vojsku!“
Siuan popotáhla. „Opravdu pochybuju, že by s tím jejich manželky a rodiny souhlasily.“
„Souhlasily, kdyby to vojáky udrželo naživu,“ řekl Bryne. „Mohl bych uběhnout tisíc lig a ani se nezadýchat. Mohl bych naráz čelit stovce nepřátel a všem se jim vysmát.“
Obrátila oči v sloup. Muži! Poskytla mu hluboce osobní a citové spojení s jinou osobou – jaké nepoznají dokonce ani manželé – a on dokázal myslet jen na to, jak moc by se mohl zlepšit jako šermíř!
„Siuan!“ zavolal nějaký hlas. „Siuan Sanče!“
Obrátila se. Blížil se k nim Gawyn na černém valachovi. Za ním klusal další kůň – střapatá hnědá kobylka. „Bela!“ vykřikla Siuan.
„Je vhodná?“ zeptal se Gawyn mírně zadýchaně. „Vzpomínám si, že Bela patřívala Egwain, a vrchní stájník říkal, že je to to nejmímější zvíře, co má.“
„Ta postačí,“ řekla Siuan a otočila se zpět k Bryneovi. „Říkal jsi, že máš dvě podmínky?“
„Druhou ti řeknu později.“ Bryne zněl stále trochu zadýchaně.
„To je poněkud pochybné.“ Siuan si založila ruce. „Nelíbí se mi dávat takový otevřený slib.“
„Ale stejně to budeš muset udělat,“ odvětil Bryne a pohlédl jí do očí.
„Dobře, ale ne aby to bylo neslušné, Garethe Bryne.“
Zamračil se.
„Co je?“
„Je to zvláštní,“ řekl s úsměvem. „Teď cítím tvoje emoce. Například vím, že…“ Zmlkl a ona z něj ucítila slabé rozpaky.
Ví, že napůl chci, aby ode mě žádal něco neslušného! uvědomila si Siuan zděšeně. Zatracenej popel! Cítila, jak rudne. Tohle bude velice nepohodlné. „Pro požehnané Světlo… Souhlasím s tvýma podmínkama, ty hulváte. Hni sebou! Musíme jít.“
Přikývl. „Nech mě, ať svoje kapitány připravím na útok pro případ, že se boj přelije mimo město. Vezmu s sebou stovku svých nejlepších lidí. To by měl být dostatečně malý oddíl, aby se dostal dovnitř, za předpokladu, že se tam opravdu dá projít.“
„Půjde to,“ řekla. „Běž!“
Skutečně jí s vážnou tváří zasalutoval, ale viděla, jak se v duchu šklebí – a nejspíš o tom věděl. Nesnesitelný chlap! Obrátila se ke Gawynovi, který seděl na svém valachovi a tvářil se zmateně.
„Co se děje?“ zeptal se Gawyn.
„Nemusíme tam jít sami.“ Siuan se zhluboka nadechla, připravila se a začala šplhat do Belina sedla. Koním se nedalo věřit, dokonce ani Bele ne, i když ta byla lepší než většina ostatních. „To znamená, že naše šance, že přežijeme dost dlouho na to, abychom odvedli Egwain, se právě zlepšily. Což je štěstí, protože po tom, co se právě chystáme udělat, bude chtít nepochybně mít tu čest zabít nás sama.“