Выбрать главу

Útočnice si připravovaly tkaniva, která ji měla srazit, ale Egwain pokaždé udeřila jako první a buď ohnivé kouře odrazila poryvem větru, nebo prostě srazila to’raken, který nesl ženy, snažící se ji zabít.

Některé nestvůry odlétly se zajatci do noci. Egwain srazila všechny, které mohla, ale tohoto nájezdu se účastnilo příliš mnoho to’raken. Někteří uniknou. Některé sestry budou zajaty.

V každé ruce vytvořila ohnivou kouli a sestřelila z oblohy další zvíře, které slétlo příliš blízko. Ano, někteří uniknou. Ale draze za to zaplatí. To byl další cíl. Musela se ujistit, že na Věž už nikdy znovu nezaútočí.

Tenhle nájezd je musel přijít draho.

„Bryne! Nad tebou!“

Gareth uskočil stranou a s mručením se překulil, jak se mu hrudní plát při dopadu na dlažbu zaryl do boků a břicha. Něco mohutného ve vzduchu přelétlo těsně nad ním a následoval dunivý náraz. Zvedl se na jedno koleno a uviděl hořícího rakena, jak se převaluje po zemi v místě, kde Bryne před chvíli stál, a jeho jezdec – teď už mrtvý, zabitý stejnou ohnivou střelou, která zabila i jeho zvíře – z něho padá jako hadrová panenka. Mrtvý raken, z něhož se stále ješ tě kouřilo, se zhroutil a zůstal ležet vedle zdi Věže. Jezdec ležel tam, kde spadl, ajeho přilba se skákavě odkutálela do tmy. Mrtvole chyběla jedna bota.

Bryne se s námahou zvedl na nohy a vytáhl z opasku dýku – meč pustil při pádu. Prudce se otočil a rozhlížel se, odkud hrozí nebezpečí. Všude ho bylo plno. Střemhlav se snášeli rakeni – velcí a malí – ačkoli většina se soustředila nahoru na Věž. Vnitřní trávník před Věží byl posetý kusy kamení a hrůzostrašně zkroucenými těly. Bryneovi muži bojovali s jednotkou seančanských vojáků; útočníci v hmyzí zbroji se z Věže vyhrnuli před pár okamžiky. Utíkali Seančané před něčím, nebo jen hledali příležitost k boji? Bylo jich přinejmenším třicet.

Přišli vojáci na toto nádvoří, aby je tady vyzvedli a odnesli? Nu, každopádně tady narazili na nečekané nepřátele v podobě Bryneových vojáků. Požehnané Světlo, v oddíle nebyly žádné usměrňovačky.

Při převaze dvou na jednoho to pro Bryneovy muže neměl být problém. Naneštěstí nahoře poletovalo pár těch větších rakenů a vrhali na lidi na nádvoří kameny a ohnivé koule. A tihle Seančané bojovali dobře. Moc dobře.

Bryne zakřičel na své muže, ať neustupují, a rozhlížel se, kde má meč. Gawyn – který jej předtím varoval – stál kousek od něj a bojoval se dvěma Seančany najednou. Copak ten kluk nemá rozum? Gawynova jednotka měla přesilu. Měl by bojovat s někým ve dvojici. On…

Gawyn oba Seančany jediným plynulým pohybem zabil. Byl to Lotos zavírá květ? Bryne nikdy neviděl, že by ho někdo tak účinně použil proti dvěma mužům najednou. Gawyn si otřel meč, což byla součást tradičního závěrečného gesta, zastrčil meč do pochvy a vykopl Bryneův meč do vzduchu a chytil ho. S mečem v ruce ostražitě zaujal obrannou pozici. Bryneovi muži se navzdory útokům shora drželi. Gawyn na Brynea kývl a mávnutím meče ho pobídl vpřed.

Na nádvoří zvonil kov o kov a zjizvený trávník, osvětlený ohněm shora, pokrývaly stíny. Bryne si vzal svůj meč a Gawyn tasil vlastní. „Podívej se nahoru,“ řekl a ukázal mečem.

Bryne přimhouřil oči. Poblíž díry v jednom z vyšších podlaží bylo pořádně rušno. Vytáhl dalekohled a zaměřil se na to místo, důvěřuje Gawynovi, že ho v případě blížícího se nebezpečí varuje.

„Při Světle…“ zašeptal Bryne, když se zaměřil na otvor. Stála tam osamělá postava v bílém. Byla příliš daleko, než aby dokonce i s dalekohledem rozeznal její tvář, ale ať byla kdokoli, rozhodně Seančanům působila pořádné škody. Mezi jejíma nataženýma rukama žhnul oheň a planoucí světlo vrhalo stíny na vnější zeď Věže kolem ní. Neustále z ní proudily ohnivé střely a srážely rakeny z oblohy.

Zvedl dalekohled výš, prohlížel si Věž po celé délce a hledal další známky odporu. Na ploché kruhové střeše se něco dělo. Bylo to tak daleko, že to stěží rozeznával. Vypadalo to jako když tam zvedají kůly, pak vždy slétl dolů raken a… Co? Pokaždé, když se raken vrhl střemhlav dolů, něco s sebou odnesl.

Zajatci, uvědomil si Bryne a zamrazilo jej. Odvádějí zajaté Aes Sedai na střechu, přivážou k nim provazy, a pak rakeni ty provazy popadnou a zvednou ženy do vzduchu. Světlo! Zahlédl, jak odvlékají jednu ze zajatkyň. Vypadalo to, jako by měla přes hlavu uvázaný pytel.

„Musíme se dostat do Věže,“ řekl Gawyn. „Tenhle boj jen odvádí pozornost.“

„Souhlasím,“ přikývl Bryne a sklonil dalekohled. Pohlédl na okraj nádvoří, kde Siuan říkala, že počká, zatímco budou muži bojovat. Bylo načase ji vyzvednout a…

Byla pryč. Bryne pocítil ohromení, následované hrůzou. Kde je? Jestli se ta ženská nechá zabít…

Ale ne. Cítil ji ve Věži. Nebyla zraněná. Tohle pouto bylo úžasná věc, ale on na něj vůbec nebyl zvyklý. Měl si všimnout, že zmizela! Přejel pohledem řadu svých vojáků. Seančané bojovali dobře, ale už byli zjevně rozdrceni. Jejich řada se prolamovala a rozpadala všemi směry a Bryne vyštěkl na své muže rozkaz, aby je nepronásledovali.

„První a druhá četa, rychle posbírejte zraněné,“ zakřičel. „Odneste je na kraj nádvoří. Ti, kteří můžou chodit, by měli okamžitě zamířit ke člunům.“ Zašklebil se. „Ti, kteří chodit nemůžou, budou muset počkat, až je Aes Sedai vyléčí.“ Vojáci přikývli. Těžce zranění budou zanecháni v rukou nepřítele, ale než na tuto misi vyrazili, dostalo se jim varování, že se to může stát. Osvobodit amyrlin bylo důležitější než cokoli jiného.

Někteří muži během čekání zemřou na následky svých zranění. S tím se nedalo nic dělat. Bryne doufal, že většinu uzdraví Aes Sedai z Bílé věže. Po léčení přijde vězení, ale jiná možnost není. Oddíl vojáků se musel pohybovat rychle a nebyl čas na nosítka, na nichž by zraněné nesli.

„Třetí a čtvrtá četa,“ začal naléhavě. Zarazil se, když z Věže vyšla povědomá postava v modrém a táhla za sebou dívku v bílém. Ovšem, samotná Siuan teď vypadala jen o něco starší než to děvče. Občas mu dělalo potíže spojit si ji s tou přísnou ženou, s níž se před lety setkal.

Zalila ho úleva a hned se přicházející Siuan postavil. „Kdo je tohle?“ dožadoval se odpovědi. „Kam jsi šla?“

Zamlaskala jazykem, řekla novicce, ať počká, a pak odtáhla Brynea stranou a tiše se s ním dala do řeči. „Tvoji vojáci měli práci a já jsem se rozhodla, že je to dobrá příležitost, jak sehnat nějaké informace. A ráda bych poznamenala, že budeme muset zapracovat na tvém chování, Garethe Bryne. Takto strážce se svou Aes Sedai mluvit nemá.“

„S tím si začnu dělat starosti, až se ty začneš chovat, jako když máš v hlavě alespoň špetku zdravého rozumu, ženská. Co kdybys narazila na Seančany?“

„Pak bych byla v nebezpečí,“ řekla s rukama v bok. „Nebylo by to poprvé. Nemohla jsem riskovat, že mě jiná Aes Sedai uvidí s tebou nebo tvými vojáky. Takové jednoduché přestrojení by žádnou sestru neošálilo.“

„A kdyby tě poznali?“ naléhal. „Siuan, tihle lidi se tě pokusili popravit’.“

Ohrnula nos. „S touhle tváří by mě nepoznala ani Moirain. Ženy ve Věži uvidí jen mladou Aes Sedai, která je jim matně povědomá. Kromě toho jsem na žádnou z nich nenarazila. Jenom na tohle dítě.“ Ohlédla se na novicku; dívka měla černé vlasy zastřižené do krátkého chlapeckého účesu a vyděšeně zírala na bitvu nahoře na obloze. „Hašalo, pojď sem,“ zavolala Siuan.