„Přísaha?“ zeptala se Egwain. „A jakápak přísaha to má být?“
„Zmlkni, holka,“ obořila se na ni Yukiri a udeřila Egwain přes záda proutkem ze vzduchu. Byl to tak mírný trest, že se Egwain skoro zasmála.
„Neporušila jsem přísahu!“ řekla Meidani rychle a přistoupila k Egwain. „Nařídily jste mi o těchto schůzkách nikomu neříkat. No, poslechla jsem – neřekla jsem jí to. Ukázal jsem jí to.“ Ta žena v sobě měla vzdorovitou jiskru. To bylo dobré.
Egwain si nebyla jistá, co se v místnosti děje, ale čtyři přísedící pohromadě jí poskytovaly nevídanou příležitost. Nikdy by si nepomyslela, že bude mít možnost mluvit s tolika najednou, a když byly tyhle ochotné se sejít, možná se jich netýkaly praskliny, podkopávající zbytek Věže.
Nebo jejich setkání naznačovalo něco temnějšího? Přísahy, o nichž Egwain nic nevěděla, schůzky mimo horní chodby, strážce, který hlídá dveře… patřily tyto ženy ke čtyřem adžah, nebo k jednomu? Přivedly ji její řeči nevědomky přímo do hnízda černých?
S bušícím srdcem se Egwain přinutila nedělat předčasné závěry. Jestliže to jsou černé, pak je v pasti. Pokud nejsou, pak má práci.
„Toto je velice nečekané,“ říkala klidná Seaine Meidani. „Příště tvé rozkazy zformulujeme mimořádně pečlivě, Meidani.“
Yukiri přikývla. „Nenapadlo mě, že budeš tak dětinská, abys nás ze zlomyslnosti odhalila. Měly jsme si uvědomit, že stejně jako my všechny, i ty máš zkušenosti s ohýbáním přísah tak, aby to vyhovovalo tvým potřebám.“
Počkat, pomyslela se Egwain. To zní jako…
„Vskutku,“ říkala Yukiri. „Myslím, že za tenhle přestupek si zasloužíš pokání. Ale co uděláme s tou holkou, co přivedla? Ona nepřísahala na hůl, takže by bylo…
„Vy jste ji přinutily složit čtvrtou přísahu, je to tak?“ přerušila ji Egwain. „Co jste si, pod Světlem, myslely?“
Yukiri na ni pohlédla a Egwain ucítila další švihnutí vzduchu. „Nedostalas svolení promluvit.“
„Amyrlin nepotřebuje svolení, aby mohla promluvit,“ opáčila Egwain a upřela na ženu dlouhý pohled. „Co to tady děláte, Yukiri? Zrazujete všechno, co jsme! Tři přísahy nemají být nástrojem k rozdělení. Copak celá Věž zešílela stejně jako Elaida?“
„To není šílenství,“ skočila jim náhle do řeči Saerin. Hnědá zavrtěla hlavou, více velitelsky, než by Egwain od někoho z jejího adžah čekala. „Udělaly jsme to jen z nutnosti. Téhle se nedalo věřit, ne poté, co se spolčila se vzbouřenci.“
„Nemysli si, že nevíme o tom, jak ses s tou skupinou zapletla ty, Egwain al’Vere,“ řekla Yukiri. Nafoukaná šedá stěží ovládala hněv. „Kdyby bylo po našem, nerozmazlovaly bychom tě tak jako Elaida.“
Egwain lhostejně mávla rukou. „Utište mě, popravte mě nebo mě zbijte, Yukiri, a Věž bude stále v troskách. Ty, které tak pohodlně označujete jako vzbouřenkyně, za to nemůžou. Tajné schůzky ve sklepě, neoprávněně vynucené přísahy – to jsou zločiny přinejmenším stejně závažné jako Elaidin rozkol.“
„Neměla bys nás zpochybňovat,“ řekla Seaine tišším hlasem. Vypadala nesměleji než ostatní. „Někdy je třeba provést složitá rozhodnutí. Nemůžeme mít mezi Aes Sedai temné družky a byla podniknuta určitá opatření, abychom je vypátraly. Všechny, co jsme tady, jsme Meidani prokázaly, že nejsme přátelé Stínu. Takže jí nemůže ublížit, když nám složí přísahu. Bylo to rozumné opatření, abychom se ujistily, že všechny máme stejný cíl.“
Egwain zachovala klidnou tvář. Seaine skoro přiznala existenci černého adžah! Egwain by nikdy nečekala, že to uslyší z úst přísedící, zvláště ne před tolika svědky. Takže tyto ženy používaly hůl přísahy, aby vypátraly černé sestry. Zoufalá metoda, ale — jak Egwain usoudila – vzhledem k okolnostem oprávněná.
„Připouštím, že je to rozumný plán,“ řekla Egwain. „Ale nechat tuto ženu složit novou přísahu nebylo nutné!“
„A když se ví, že věrnost té ženy leží jinde?“ dožadovala se Saerin. „Jen to, že ta žena není temná družka, neznamená, že nás nezradí nějak jinak.“
A přísaha poslušnosti byla nejspíš důvodem, proč Meidani nemohla z Věže utéct. Egwain pocítila s nebohou ženou soucit. Salidarské Aes Sedai ji poslaly, aby se vrátila a špehovala Věž, tyto ženy ji odhalily – pravděpodobně – během pátrání po černých, potom její skutečné záměry zjistila Elaida. Tři různé frakce a všechny na ni tlačí.
„I tak je to nepatřičné,“ řekla Egwain. „Ale to teď můžeme odložit stranou. Co samotná Elaida? Už jste vyšetřily, jestli patří k černým? Kdo vás tímhle pověřil a jakjste se daly dohromady?“
„Pche! Proč se s ní bavíme?“ zeptala se rázně Yukiri, která stala a dala si ruce v bok. „Měly bychom se rozhodovat, co s ní uděláme, ne odpovídat na její otázky!“
„Pokud vám mám pomoct,“ řekla Egwain, „musím znát fakta.“
„Ty tady nejsi, abys nám pomohla, dítě,“ řekla Doesine. Štíhlá cairhienská žlutá mluvila pevným hlasem. „Meidani tě sem očividně přivedla, aby dokázala, že ji nemáme úplně pod palcem. Jako když má dítě záchvat vzteku.“
„A co ostatní?“ zeptala se Seaine. „Musíme je sehnat a ujistit se, že jsou jejich příkazy lépe formulovány. Nechtěly bychom, aby některá z nich zašla za amyrlin, než budeme vědět, komu je věrná.“
Ostatní? pomyslela si Egwain. Takže přinutily kpřísaze všechny špehy? Dávalo to smysl. Objev jednoho, a bude snadné získat jména ostatních. „Našly jste tedy nějaké skutečné členky černých?“ zeptala se. „Kdo je to?“
„Ty zůstaneš zticha, dítě,“ řekla Yukiri, upírajíc zelené oči na Egwain. „Ještě jedno slovo a postarám se o to, že podstoupíš takové pokání, až ti dojdou slzy.“
„Pochybuju, že bys mi ho mohla nařídit ještě víc, než už mám, Yukiri,“ odvětila Egwain klidně. „Pokud nemám v pracovně správkyně novicek trávit každodenně celý den. Kromě toho, když mě za ní pošleš, co jí řeknu? Že jsi mi pokání uložila ty osobně? Bude vědět, že jsem se s tebou dnes neměla sejít. To by mohlo vyvolat otázky.“
„Mohly bychom prostě nechat Meidani, ať ti nařídí pokání,“ řekla bílá Seaine.
„Ona nic takového neudělá,“ prohlásila Egwain. „Uznává mou autoritu amyrlin.“
Ostatní sestry se na Meidani podívaly. Egwain zatajila dech. Meidani se podařilo přikývnout, přestože vypadala vyděšeně, že se ostatním staví na odpor. Egwain tiše vděčně vydechla.
Saerin se zatvářila překvapeně, ale zvědavě. Yukiri, stále stojící se založenýma rukama, se nedala odradit tak snadno. „To je jedno. Prostě jí nařídíme, ať ti uloží pokání.“
„Vážně?“ řekla Egwain. „Myslela jsem, že jste mi tvrdily, že účelem čtvrté přísahy je nastolit jednotu, zabránit jí běžet s vašimi tajemstvími za Elaidou. A teď bys tu čtvrtou přísahu použila jako palici a donutila Meidani stát se vaším nástrojem?“
V místnosti nastalo ticho.
„Proto je přísaha poslušnosti strašlivý nápad,“ řekla Egwain. „Žádná žena by neměla mít nad jinou takovou moc. To, co jste provedly těm ostatním, je jen nepatrný krůček od nátlaku. Pořád se snažím rozhodnout, jestli je tahle ohavnost vůbec nějak ospravedlnitelná; to, jak se k Meidani a ostatním chováte, nejspíš rozhodne.“