Gawyn se naklonil blíž. Jen zřídka jste zaslechli někoho mluvit o postavení a vlivu Aes Sedai. Neměly hodnosti jako ve vojsku, ale všechny instinktivně věděly, která z nich velí. Jak to fungovalo? Vypadalo to, že Sleete má nějakou představu, ale už o tom dál nemluvil, takže to prozatím bude muset zůstat tajemstvím.
„Hattori se dostala ven,“ pokračoval Sleete tiše. „Byla členkou toho poselstva k al’Thorovi, ale nevěděla, o co všechno jde. Prostě jen nechtěla být ve Věži. Moudrá žena.“ Vzdychl, narovnal se a položil Gawynovi ruku na rameno. „Hammar byl dobrý muž.“
„To byl,“ řekl Gawyn a ucítil, jak se mu svírá žaludek.
„Ale byl by tě zabil,“ řekl Sleete. „Čistě a rychle. To on útočil, ne ty. Chápal, proč jsi udělal, co jsi udělal. Toho dne nikdo nečinil dobrá rozhodnutí. Žádná dobrá se udělat nedala.“
„Já…“ Gawyn jen přikývl. „Děkuju ti.“
Sleete sundal ruku a zamířil ke vchodu. Nicméně se ještě ohlédl. „Někteři tvrdí, že se pro mě měla Hattori vrátit,“ řekl. „Ti tvoji molodci si myslí, že mě u Dumajských studní opustila. Neopustila. Věděla, že jsem naživu. Věděla, že jsem zraněný. Ale taky mi věřila, že splním svoji povinnost, zatímco ona plní tu svou. Ona musela donést zeleným zprávu o tom, k čemu došlo u Dumajských studní, co bylo obsahem amyrlininých skutečných rozkazů ohledně al’Thora. Já jsem musel přežít. Konali jsme svou povinnost. Ale kdyby poté, co byla zpráva doručena, necítila, že už sám přicházím, přišla by pro mě. Bez ohledu na okolnosti. A oba to víme.“
S těmi slovy odešel. Gawyn zůstal sám, zamyšlený nad nezvyklým rozloučením. Se Sleetem se často nemluvilo snadno. Hovor mu nešel tak hladce jako šermování.
Gawyn zavrtěl hlavou, vyšel ze stodoly a mávnutím ruky uvolnil Korbeta ze služby. Gawyn v žádném případě nehodlal souhlasit, že se stane Hattoriným strážcem. Nabídka byla na kratičký okamžik lákavá, ale jen jako způsob, jak uniknout problémům. Věděl, že by jako její strážce nebyl šťastný, ani jako strážce nikoho jiného kromě Egwain.
Slíbil by Egwain cokoli. Cokoli, pokud by to neublížilo Andoru nebo Elain. Světlo, slíbil by jí, že nezabije al’Thora. Přinejmenším ne, dokud Gawyn nebude schopen s jistotou dokázat, že Drak zabil jeho matku. Proč Egwain nedokázala pochopit, že muž, s nímž vyrůstala, se změnil ve stvůru, pokřivenou jedinou silou? Al’Thora bylo třeba zlikvidovat. Pro dobro jich všech.
Gawyn kráčel přes náves, zatínal a povoloval pěst a přál si, aby dokázal přenést klid a jistotu šermu i do zbytku života. Ve vzduchu pronikavě čpěl zápach krav a hnoje z chlévů; bude rád, až se dostane zpátky do normálního města. Velikost a odlehlost Dorlanu z něj dělaly dobrý úkryt, ale Gawyn si velmi přál, aby Elaida molodcům bývala jako domov vybrala nějaké méně smradlavé místo. Připadalo mu, že až do konce života bude jeho oblečení nasáklé pachem dobytka – za předpokladu, že je během příštích pár týdnů vzbouřenecká armáda nevypátrá a do posledního nepobije.
Když se přiblížil ke starostovu domu, potřásl Gawyn hlavou. Dvoupodlažní stavení mělo špičatou střechu a stálo přímo uprostřed vesnice. Hlavní část molodců tábořila na malém plácku za domem. Kdysi tam rostly ostružiny, ale žhavé léto následované mrazivou zimou keře zabily. Byla to jedna z věcí, které způsobí, že letošní zima bude ještě krutější.
Pole nebylo nej lepším místem na táboření – muži si neustále stěžovali, že si musejí z kůže vytahovat ostružiníkové tmy – ale leželo blízko středu vesnice, a přesto bylo částečně izolované. Pár trnů za tu výhodu stálo.
Aby tam došel, musel Gawyn přejít přes nedlážděnou náves a kolem strouhy, tekoucí před starostovým domem. Kývnutím pozdravil skupinu žen, které tam praly prádlo. Aes Sedai si je najaly, aby praly sestrám a Gawynovým důstojníkům. Plat byl za tolik práce malý a Gawyn dával ženám navíc tu trochu peněz, co si mohl dovolit z vlastního, což mu vyneslo smích Narenwin Sedai, ale vděk vesničanek. Gawynova matka si vždy myslela, že prostí pracující lidé tvoří páteř království; zlom je a brzy zjistíš, že už se nemůžeš hýbat. Lidé z tohoto městečka možná nejsou poddaní jeho sestry, ale on nedopustí, aby je jeho oddíly využívaly.
Prošel kolem starostova domu a všiml si zavřených okenic. Marleš posedával venku, zatímco jeho drobná Aes Sedai stála s rukama v bok a mračila se na dveře. Očividněji odmítly pustit dovnitř. Proč? Váša neměla mezi Aes Sedai vysoké postavení, ale také ne tak nízké jako Hattori. Pokud Vaše odepřely vstup… nu, pak se možná uvnitř stavení skutečně probíraly důležité věci. V Gawynovi to vyvolalo zvědavost.
Jeho muži by si toho nevšímali – Rajar by mu řekl, že záležitosti Aes Sedai je nejlepší nechat jim samotným a cizí uši by neměly poslouchat, aby nenadělaly zmatek. To byl jeden z důvodů, proč by z Gawyna nebyl dobrý strážce. Aes Sedai nevěřil. Jeho matka ano, a podívejme se, kam ji to dostalo. A jak Bílá věž zacházela s Elain a Egwain… nu, možná Aes Sedai podporoval, ale rozhodně jim nevěřil.
Obešel stavení zezadu a provedl naprosto odůvodnitelnou kontrolu stráží. Většina Aes Sedai ve vsi neměla strážce — buď patřily k červeným, nebo své strážce nechaly jinde. Pár jich bylo dost starých, aby jejich strážci mohli zemřít stářím a ony si nikdy nevybraly nové. Dvě nešťastnice o své strážce přišly u Dumajských studní. Gawyn a ostatní předstírali, jak mohli, že nevidí zarudlé oči a občasné vzlykání, které se ozývalo z jejich pokojů.
Aes Sedai samozřejmě tvrdily, že ochranu molodců nepotřebují. Nejspíš měly pravdu. Gawyn však u Dumajských studní viděl mrtvé Aes Sedai; nebyly nepřemožitelné.
U zadních dveří mu Hal Moir zasalutoval a nechal Gawyna vstoupit, aby pokračoval v inspekci. Gawyn vyšel po krátkém rovném schodišti a vstoupil do horní chodby. Tady propustil Berdena, tairenského molodce s tmavou kůží, který držel stráž. Berden byl důstojník a Gawyn mu přikázal jít a zkontrolovat přidělování jídla v táboře. Muž přikývl a odešel.
Před dveřmi pokoje Narenwin Sedai se Gawyn zarazil. Pokud chtěl slyšet, co se mezi Aes Sedai děje, řešením by zjevně bylo poslouchat za dveřmi. Berden byl jediný voják na stráži v druhém podlaží a nebyli zde žádní strážci, kteří by je chránili proti nevítaným uším. Představa špiclování však zanechala v Gawynových ústech pachuť. Neměl by být nucen tajně poslouchat. Byl velitelem molodců a Aes Sedai jeho jednotky pěkně využívaly. Dlužily mu informace. Proto místo aby se snažil poslouchat, rázně zaklepal na dveře.
Odpovědí mu bylo ticho. Pak se dveře pootevřely a ve škvíře se objevila Covarlina zamračená tvář. Světlovlasá červená velela sestrám ve městě, než byla nahrazena, ale stále patřila k důležitějším ženám v Dorlanu.
„Nikdo nás neměl vyrušovat,“ obořila se na něj pootevřenými dveřmi. „Tvoji vojáci měli rozkazy nikoho nepouštět dovnitř, dokonce ani jiné sestry.“
„Tyhle pravidla pro mě neplatí,“ prohlásil Gawyn a pohlédl jí do očí. „Mým mužům hrozí v téhle vesnici vážné nebezpečí. Když už mě nenecháte podílet se na plánování, tak alespoň žádám, ať můžu poslouchat.“
Na Covarlině bezvýrazné tváři jako by se objevilo podráždění. „Tvoje drzost je den ode dne větší, dítě,“ řekla. „Možná bychom tě měly zbavit velení a na tvé místo dosadit vhodnějšího velitele.“
Gawyn zaťal zuby.
„Myslíš, že kdyby je o to nějaká sestra požádala, neodsunuli by tě stranou?“ zeptala se Covarla se slabým úsměvem. „Možná jsou jen ubohá náhražka armády, ale znají svoje místo. Škoda, že o jejich veliteli se nedá říct totéž. Vrať se ke svým mužům, Gawyne Trakande.“