Přijmu a posoudím seznam urozených rodin, o nichž se domníváš, že by měly být pozvednuty mezi níže urozené, a pozvednu ne méně než dvacet z nich. Altara se stane stálým sídlem císařovny na této straně oceánu. Jako taková se zde stane nejmocnějším královstvím. Můžeš si vybrat.“
Předklonila se a rozpletla prsty. „Ale pochop jedno. Jestliže se rozhodneš k nám připojit, dáš mi své srdce, a nejen slova. Nedovolím ti ignorovat přísahy. Dávám ti tuto možnost, protože věřím, že můžeš být silný spojenec, a myslím, že jsi byl sveden z cesty, snad Surotinými spletitými sítěmi.
Máš jeden den, aby ses rozhodl. Dobře si to rozmysli. Tvá matka se domnívala, že toto je nej lepší cesta, a byla to moudrá žena. Říše znamená stabilitu. Vzpoura by znamenala jen utrpení, hladovění a neznámo. V těchto dobách není dobré být sám, Beslane.“
Zase se opřela, zatímco Beslan si prohlížel brašnu, kterou držel. Pokorně se uklonil před odchodem, třebaže trhaně, jako by myslel na něco jiného.
„Můžeš jít,“ řekla mu.
Vstal, ale neobrátil se k odchodu. Zíral na své ruce a brašnu a v místnosti zavládlo ticho. Přistoupil k němu da’covale, aby ho popohnal, jelikož byl propuštěn, ale Tuon sloužícího zvednutou rukou zarazila.
Předklonila se a několik urozených začalo při čekání přešlapovat. Beslan jen zíral na brašnu. Nakonec zvedl odhodlané oči. A pak k jejímu překvapení znovu poklekl.
„Já, Beslan z rodu Micobarů, přísahám věrnost a službu Dceři Devíti měsíců a skrze ni i Seančanské říši, nyní a navěky, leda by se rozhodla mě přísahy sama zprostit. Mé země a trůn jsou její a já je vkládám do jejích rukou. Tak přísahám před Světlem.“
Tuon si dovolila úsměv. Za Beslanem vystoupil generál kapitán Galgan a obrátil se na krále. „To není řádný způsob, jak…“
Tuon ho gestem umlčela. „Požadujeme, aby tito lidé přijali naše způsoby, generále,“ řekla. „Je vhodné, abychom my přijali něco z těch jejich.“ Samozřejmě ne příliš. Ale mohla poděkovat dlouhému rozhovoru s panímámou Anan, který jí umožnil to pochopit. Možná se Seančané s těmito lidmi dopustili chyby, když je nutili skládat seančanské přísahy poslušnosti. Matrim je složil, ale snadno je ignoroval, když to bylo třeba – ale držel slovo, které jí dal, a jeho muži ji ujišťovali, že je to čestný muž.
Jak zvláštní, že jsou ochotní vy vyšovat jednu přísahu nad jinou. Tihle lidé byli divní. Ale aby jim mohla vládnout, bude je muset pochopit – a bude jim muset vládnout, aby posbírala síly k návratu do Seančanů.
„Tvá přísaha mě těší, králi Beslane. Pozvedávám tě mezi výše urozené a dávám tobě a tvému rodu vládu nad královstvím Altara, teď a navěky, když tvá správa a vláda bude podléhat jen samotnému císařskému trůnu. Povstaň.“
Postavil se na roztřesených nohou. „Víš jistě, že nejsi ta’veren, má paní?“ zeptal se. „Protože když jsem sem přicházel, rozhodně jsem nečekal, že udělám tohle.“
Ta’veren. Tihle lidé a jejich hloupé pověry! „Potěšil jsi mne,“ řekla mu. „Znala jsem tvou matku jen krátce, ale považovala jsem ji za velmi schopnou. Opravdu nerada bych bývala byla nucena popravit jejího jediného zbývajícího syna.“
Chápavě přikývl. Selucia vedle ní tajně ukázala rukou. To bylo dobře provedeno. Možná netradičně, ale velmi delikátně.
Tuon zalil hřejivý pocit pýchy. Obrátila se k bělovlasému generálu Galganovi. „Generále. Uvědomuji si, že čekáš, aby sis se mnou promluvil, a tvá trpělivost je chvályhodná. Nyní můžeš přednést své myšlenky. Králi Beslane, můžeš odejít nebo zůstat. Je tvým právem účastnit se kteréhokoli veřejného slyšení, které konám ve tvém království, a nepotřebuješ k tomu svolení ani pozvání.“
Beslan přikývl, uklonil se, ale stáhl se stranou, odkud mohl vše pozorovat.
„Děkuji ti, nejvyšší dcero,“ řekl Galgan uctivě a předstoupil. Mávl na své só’džin, kteří stáli venku v chodbě. Vstoupili – nejprve se vrhli před Tuon tváří k zemi – a pak rychle přichystali stůl a několik map. Jeden ze sloužících přinesl Galganovi balík, s nímž generál přistoupil k Tuon. Karede se v mžiku objevil po její pravici a Selucia po levici, ale generál zůstal stát v uctivé vzdálenosti. Uklonil se a rozbalil balík na zemi. Byl to červený prapor s kruhem uprostřed, rozděleným klikatou čarou. Jedna půlka kruhu byla černá, druhá bílá.
„Co je to?“ zeptala se Tuon a předklonila se.
„Prapor Draka Znovuzrozeného,“ řekl Galgan. „Poslal ho s vyslancem a žádostí o další setkání.“ Vzhlédl – nepodíval sejí do očí, ale ukázal jí zamyšlenou ustaranou tvář.
„Když jsem dnes ráno vstala,“ řekla Tuon, „spatřila jsem obrazec jako tři věže na obloze a jestřába, který mezi nimi vysoko ve vzduchu přelétal.“
Různí příslušníci urozených v síni pozorně přikyvovali. Jenom Beslan vypadal zmateně. Jak mohli tihle lidi bez znalostí znamení žít? Netoužili porozumět předpovědím osudu, které jim vzor nabízí? Jestřáb a tři věže byli předzvěstí blížících se složitých rozhodnutí. Naznačovali, že bude třeba troufalosti.
„Co si myslíš o žádosti Draka Znovuzrozeného o setkání?“ zeptala se Tuon Galgana.
„Možná by nebylo moudré se s tím mužem setkat, nejvyšší dcero. Nejsem si jistý jeho nároky na jeho titul. A kromě toho, nemá teď říše jiné starosti?“
„Divíš se, proč naše armády neustoupily,“ řekla Tuon. „Proč jsme nevyrazili do Seančanu, abychom zajistili trůn.“
Sklonil hlavu. „Věřím tvé moudrosti, nejvyšší dcero.“
„Toto je Drak Znovuzrozený,“ řekla Tuon. „A ne jen nějaký podvodník. Jsem o tom přesvědčená. Musí se poklonit před Křišťálovým trůnem, než bude moci začít Poslední bitva. A proto musíme zůstat. Není to náhoda, že k návratu došlo nyní. Jsme tady potřeba. Naneštěstí víc, než jsme potřeba v naší vlasti.“
Galgan pomalu přikývl. Souhlasil s ní, že se nemají vracet do Seančanu; jen prostě předpokládal, že to si bude přát. Tím, že prohlásila, že zůstanou, si získala jeho úctu. Ne že by stále neuvažoval, že se trůnu zmocní sám. Člověk nemohl zastávat takovou pozici bez značné dávky ctižádosti.
Také se však vědělo, že je nejen ctižádostivý, ale i rozvážný. Neudeří, pokud nebude přesvědčený, že to je to nej lepší. Musel by věřit, že s velkou pravděpodobností uspěje a že odstranění Tuon bude pro říši lepší. To byl ten rozdíl mezi ctižádostivým hlupákem a ctižádostivým moudrým mužem. Ten druhý chápal, že někoho zabít je jen začátek. Připravit Tuon o život a zabrat si trůn by mu nic nepřineslo, pokud by si znepřátelil zbytek urozených.
Přistoupil ke stolu s mapami. „Pokud si dál přeješ vést válku, nejvyšší dcero, dovol mi ti objasnit stav tvé armády. Jeden z našich nej ambicióznějších plánů organizuje generálporučík Yulan.“
Galgan pokynul směrem ke shromážděným důstojníkům a předstoupil malý tmavý muž z níže urozených. Měl černou paruku, aby zakryl pleš, a předstoupil, poklekl před Tuon a uklonil se.