„Přikazuje se ti stát a promluvit, generále,“ pronesla Selucia.
„Nejvyšší dcera ať ví, že děkuji,“ řekl Yulan a vstal. U stolu s mapami pokynul několika pobočníkům, aby zvedli mapu tak, aby ji Tuon viděla. „Kromě neúspěchu v Arad Domanu pokračuje proces znovuzískání těchto zemí tak, jak jsme čekali. Pomaleji, než bychom chtěli, ale ne bez velkých vítězství. Lidé v těchto královstvích se nevrhají na pomoc při obraně svých sousedů. Měli jsme velký úspěch s obsazováním jednoho po druhém. Jen dvě věci nám dělají starosti. První je tenhle Rand al’Thor, Drak Znovuzrozený, který na severu a východě vede agresivní válku o sjednocení. Budeme potřebovat moudrost nejvyšší dcery, aby nás naučila, jak si ho podmanit.
Druhou naší starostí je velké množství marath’damane, shromážděných na místě známém jako Tar Valon. Věřím, že nejvyšší dcera slyšela o mocné zbrani, kterou použily ke zničení velkého kusu země na sever od Ebú Daru.“
Tuon přikývla.
„Sul’dam nikdy neviděly nic podobného,“ pokračoval Yulan. „Předpokládáme, že jde o věc damane, kterou je lze naučit, pokud zajmeme správné marath’damane. Ta úžasná schopnost přesouvat se v okamžiku z jednoho místa na jiné – je-li to pravda – kterou mají, bude druhou velkou taktickou výhodou, kterou musíme získat.“
Tuon opět přikývla, prohlížejíc si mapu, která zobrazovala místo zvané Tar Valon. Selucia pronesla: „Nejvyšší dceru tvé plány zajímají. Pokračuj.“
„Vyjadřuji své hluboké díky,“ uklonil se Yulan. „Jako vzdušný kapitán mám tu čest velet rakenům a to’raken, sloužícím při návratu. Věřím, že úder v srdci území našeho nepřítele by byl nejen možný, ale také nanejvýš výhodný. Ještě jsme nemuseli čelit mnoha těm marath’damane v boji, ale jak budeme postupovat na území ovládané Drakem Znovuzrozeným, nepochybně jim budeme čelit ve velkých počtech.
V tuto chvíli se domnívají, že jsou před námi v bezpečí. Uder, který bychom v tuto chvíli provedli, by mohl mít velký dopad na budoucnost. Každá marath’damane, kterou uvážeme, nejen že představuje mocný nástroj, který získají naše armády, ale také takový, který naši nepřátelé ztratí. Předběžná hlášení tvrdí, že na tom místě nazývaném Bílá věž jsou shromážděny stovky a stovky marath’damane.
Tolik? pomyslela si Tuon. Taková síla by mohla válku zcela zvrátit. Pravda. Ty marath’damane, které cestovaly s Matrimem, říkaly, že ony se válek neúčastní. Vskutku, marath’damane, které kdysi bývaly Aes Sedai, se – až dosud – ukázaly jako zbraně nepoužitelné. Ale mohl by existovat nějaký způsob, jak ty jejich údajné přísahy překroutit? Cosi, co Matrim jen tak mimochodem zmínil, ji přimělo domnívat se, že ano. Zakmitala prsty.
„Dcera Devíti měsíců chce vědět, jak by se dal útok proti nim provést,“ pronesla Selucia. „Vzdálenost je velká. Stovky lig.“
„Použili bychom vojsko složené především z to’raken,“ řekl generál Yulan. „S pár rakeny jako zvědy. Mapy, které jsme ukořistili, ukazují rozsáhlé louky a pastviny s velmi řídkým osídlením, které by se po cestě daly využít k odpočinku. Mohli bychom zaútočit tady přes Murandy,“ ukázal na druhou mapu, kterou pobočník nadzvedl, „a dostat se k Tar Valonu z jihu. Je-li to nejvyšší dceři libo, mohli bychom zaútočit v noci, když budou marath’damane spát. Našim cílem bude jich co nejvíc zajmout.“
„Zajímá nás, zda se to skutečně dá provést,“ pronesla Selucia. Tuon to zaujalo. „Kolik útočníků bychom na takový nájezd dokázali použít?“
„Kdybychom do toho dali vše?“ zeptal se Yulan. „Věřím, že by se mi k útoku podařilo shromáždit osmdesát až sto to’raken.“
Osmdesát až sto to’raken. Takže asi kolem tří set vojáků, aby zůstalo místo pro návrat se zajatými marath’damane. Na takovýto nájezd budou tři stovky značný počet, ale budou se muset pohybovat rychle a lehce, aby je nechytili do pasti.
„Je-li nejvyšší dceři libo,“ řekl generál Galgan a opět předstoupil vpřed. „Věřím, že plán generála Yulana je skutečně dobrý. Je v něm riziko velké ztráty, ale už nikdy nebudeme mít takovou příležitost. Kdyby byly použity v boji, mohly by nás tyto marath’damane zneškodnit. A kdyby se nám podařilo dostat k té jejich zbrani, nebo dokonce k jejich schopnosti cestovat na velké vzdálenosti… Nu, věřím, že za takový možný zisk stojí riskovat všechny to’raken v naší armádě.“
„Je-li nejvyšší dceři libo,“ pokračoval generál Yulan. „Náš plán vyžaduje užití dvaceti jednotek Nebeských pěstí – celkem dvě stě vojáků – a padesáti spojených sul’dam. Také si myslíme, že by možná byla vhodná malá skupina Krvavých nožů.“
Krvavé nože, elitní členové Nebeské pěsti, která už sama o sobě byla exkluzivní. Yulan a Galgan byli téhle akci opravdu oddaní! Nikdo nenasazoval Krvavé pěsti, pokud to nemyslel velice vážně, protože oni se ze svých misí nevraceli. Jejich povinností bylo zůstat na místě poté, co se Pěsti stáhnou, a působit nepříteli škody – tolik škod, kolik jen půjde. Kdyby některé z nich dokázali dostat do Tar Valonu s rozkazem zabít tolik marath’damane, kolik bude možné…
„Drak Znovuzrozený nebude na tento útok reagovat dobře,“ řekla Tuon Galganovi. „Není s těmito marath’damane spojený?“
„Podle některých hlášení,“ řekl Galgan. „Jiná říkají, že stojí proti nim. A další, že jsou jeho figurky. Nad našimi ubohými informaci v této oblasti klopím oči, nejvyšší dcero. Nedokázal jsem roztřídit lži a pravdy. Než získáme lepší informace, musíme předpokládat to nejhorší, že ho to nesmírně rozzuří.“
„A přesto si myslíš, že to za to stojí?“
„Ano,“ odpověděl bez zaváhání Galgan. „Pokud jsou tyto marath’damane ve spojení s Drakem Znovuzrozeným, pak máme ještě větší důvod udeřit nyní, než je bude moct použít proti nám. Možná ho nájezd rozzuří — ale také ho oslabí, což ti při vyjednávání s ním dá silnější postavení.“
Tuon zamyšleně přikývla. Toto bylo nepochybně ono těžké rozhodnutí ze znamení. Avšak její volba se zdála očividná. Vůbec to nebylo složité rozhodnutí. Všem těm marath’damane v Tar Valonu je třeba nasadit obojek, a toto byl skvělý způsob, jak jediným mocným úderem oslabit odpor vůči Vždyvítěznému vojsku.
Znamení však hovořilo o těžkém rozhodnutí. Pokynula Selucii. „Je v této místnosti někdo, kdo s tímto plánem nesouhlasí?“ zeptal se její hlas. „Někdo, kdo by uvedl námitky vůči tomu, co předložil generál Yulan a jeho muži?“
Urození v místnosti si prohlíželi jeden druhého. Beslan se možná zavrtěl, ale zůstal zticha. Altařané nic nenamítali proti tomu, že se zdejším marath’damane nasazují obojky; zdálo se, že těm, kdo umějí usměrňovat, moc nevěří. Nebyli tak moudří jako v Amadicii, kde tyhle Aes Sedai postavili mimo zákon, ale ani je nevítali. Beslan nebude proti úderu proti Bílé věži nic namítat.
Opřela se a čekala… na co? Možná toto nebylo ono rozhodnutí, o němž znamení mluvilo. Otevřela ústa, aby vydala rozkaz k pokračování s přípravami na útok, ale v tu chvíli ji zarazily otevírající se dveře.