Falcon sebou v poli asteroidů smýkal sem a tam a tři císařské stíhačky TIE ho těsně pronásledovaly. Náhle jednu z nich osudově zasáhl beztvarý balvan, takže odletěla jiným směrem, beznadějně mimo kontrolu. Zbylé stíhačky TIE pokračovaly v honu a za nimi letěl hvězdný destruktor Avenger, který před sebou drtil uhánějící asteroidy.
Han Solo zahlédl pronásledující lodě průzorem kokpitu, když obrátil loď dokola, proletěl pod dalším blížícím se asteroidem, a pak ustálil loď zase v normální pozici. Ale Millenium Falcon ještě nebyl mimo nebezpečí. Kolem lodě se pořád míhaly asteroidy. Jeden menší práskl do lodi s hlasitým, dunivým beng, až se Chewbacca vyděsil a See Threepio si zakryl oční čočky bronzovýma rukama.
Han se podíval na Leiu a viděl, že sedí s kamenným obličejem a dívá se na roj asteroidů. Připadalo mu, že si přeje, aby byli odsud tisíc mil daleko.
„No,“ poznamenal, „sama jste říkala, že chcete být při tom, až se spletu.“
Nepodívala se na něho. „Beru to zpátky.“
„Ten hvězdný destruktor zpomaluje,“ oznámil Han, když si prohlédl výsledky počítačů.
„Dobře,“ odpověděla krátce.
Výhled ven z kokpitu byl pořád plný míhajících se asteroidů. „Rozpráší nás to, jestli tu zůstaneme o něco déle,“ podotkl. „Jsem proti tomu,“ poznamenala Leia suše.
„Musíme se z té sprchy dostat.“
„To je rozumné.“
„Přiblížím se k tamtomu velikému,“ dodal Han.
To nebylo rozumné.
„Blíž!“ vykřikl Threepio a kovové ruce mu vylétly vzhůru. Umělý mozek stěží mohl zpracovat to, co zaznamenaly sluchové senzory.
„Blíž!“ opakovala Leia nevěřícně.
Chewbacca ohromeně pohlédl na pilota a štěkl.
Žádný z těch tří nechápal, proč jejich kapitán, který riskoval život, aby je zachránil, se je teď pokusí zabít! Han provedl několik jednoduchých operací s ovladači a prudce zabočil s Millenium Falcon mezi několik větších asteroidů, pak zamířil s lodí přímo na jeden, který byl veliký jako měsíc.
Krupobití menších kamenů vybuchovalo na skalnatém povrchu asteroidu a Millenium Falcon, s císařskými stíhačkami TIE v patách, letěl přímo nad asteroid. Jako by se po povrchu malé, holé a neživé planety jenom sklouzl.
Han Solo s odbornou zručností kormidloval loď k dalšímu obrovskému asteroidu, největšímu ze všech, se kterými se setkali. Sebral veškerou obratnost, díky které byl známý po celé galaxii, a manévroval s Falconem tak, že jediný předmět mezi ním a stíhačkami TIE byla smrtonosná skála.
Ukázal se jenom krátký, jasný záblesk, a pak nic. Roztrhané pozůstatky dvou stíhaček TIE odplouvaly do temnoty a obrovský asteroid pokračoval nerušeně v cestě.
Han cítil, jak ho ta světelná podívaná v nitru hřeje. Triumfálně .se pro sebe usmál.
Pak si všiml obrazu na hlavním monitoru na řídicí desce a šťouchl do svého chlupatého druhého pilota. „Tam,“ ukázal Han na obraz. „Chewie, zaměř se na to. Vypadá to docela dobře.“
„Co je to?“ zeptala se Leia.
Pilot Falconu si otázky nevšímal. „To by mělo pěkně vyjít,“ řekl.
Když letěli blízko nad povrchem asteroidu, Han se podíval dolů na zvrásněný terén a jeho pozornost upoutalo stinné místo, které vypadalo jako kráter mamutích rozměrů. Šel s Falconem níž k povrchu a letěl přímo do kráteru, jehož mísovité stěny se najednou zdvihly kolem lodi.
A pořád ho ještě dvě stíhačky TIE pronásledovaly, pálily ze svých děl a snažili se kopírovat každý jeho manévr.
Han Solo věděl, že musí být chytřejší a odvážnější, jestliže je chce setřást. Zahlédl oknem úzkou rokli a sklopil Millenium Falcon na bok. Loď se řítila bokem hlubokým kamenným příkopem.
Dvě stíhačky TIE ho kupodivu následovaly. Jedna z nich dokonce zajiskřila, když kovovým trupem škrábla o stěnu. Han kličkoval, nakláněl a obracel loď a protahoval se úzkou štěrbinou. Vzadu se černé nebe rozzářilo, protože stíhačky TIE narazily jedna do druhé a pak vybuchly na skalnaté půdě. Han snížil rychlost. Pořád ještě nebyl v bezpečí před císařskými lovci. Prohlížel si kaňon a zahlédl cosi tmavého, zející ústí jeskyně přímo na dně kráteru, dost velké, aby pojalo Millenium Falcon – snad. Jestli ne, brzo se to i s posádkou dozví.
Han ještě víc zpomalil a zamířil do vchodu jeskyně a pak rozlehlým tunelem, který, jak doufal, poskytne ideální úkryt. Zhluboka se nadechl a loď v mžiku pohltil stín jeskyně.
Drobný X-plán se blížil k atmosféře planety Dagobah. Nevysoko nad planetou Luke Skywalker zahlédl přes těžký příkrov hustých mračen část zakřiveného povrchu. Planeta nebyla zanesená do map a prakticky byla neznámá. Luke se sem nějak dostal, ačkoli si nebyl jist, jestli to sama jeho ruka vedla loď do tohoto neprozkoumaného koutu vesmíru.
Artoo Detoo, který se vezl vzadu v Lukově X-plánu, skenoval okolní hvězdy a pak se via počítač obrátil se svými poznámkami na Luka.
Luke si přečetl překlad na obrazovce. „Ano, to je Dagobah, Artoo,“ odpověděl robotkovi, pak vykoukl průzorem kokpitu, když stíhačka začala klesat na povrch planety. „Vypadá trochu ponuře, že?“
Artoo pípl ve snaze naposledy přimět pána k rozumnějšímu kursu.
„Ne,“ odpověděl Luke, „nechci si to rozmyslet.“ Zkontroloval lodní monitory a začal být trošku nervózní. „Nevidím žádná města nebo technologii. Počítač snad hlásí údaje o vyšších formách života. Něco tam dole žije.“
Artoo se taky bál, a to bylo přeloženo jako bojácné vyzvídání.
„Ano, určitě je to pro droidy úplně bezpečné. Uklidnil by ses laskavě?“ Luke se začínal zlobit. „Hned poznáme, co se stane.“ Uslyšel, jak to vzadu v kokpitu pateticky elektronicky zakňouralo.
„Neboj se!“
X-plán plul slabě světélkujícím halem, který odděloval ostrou čerň vesmíru od povrchu planety. Luke se zhluboka nadechl a ponořil loď do bílé mlhy.
Nic neviděl. Výhled mu úplně znemožňovala hustá běloba, která se tiskla na okna kokpitu. Mohl řídit X-plán jenom podle přístrojů. Ale skenery nic neregistrovaly, ani když Luke letěl blíž k planetě. Zoufale manipuloval řízením, už nebyl schopný ani rozeznat výšku.
Když se ozvalo poplašné bzučení, přidal Artoo k šílenému pípání a hvízdání ještě houkavé volání.
„Já vím, já vím!“ zakřičel Luke, stále plné ruce práce se řízením. „Všechny radary jsou slepé! Nic nevidím. Vydrž, půjdu na přistání. Jenom doufejme, že něco pod náma je.“
Artoo znovu zakníkal, ale jeho zvuky účinně přehlušil uši rvoucí řev zpětných raket X-plánu. Luke cítil, jak mu poskočil žaludek, když loď začala rychle padat. Zapřel se v sedadle a napjal se v očekávání možného nárazu. Pak loď poskočila a Luke uslyšel příšerný zvuk, jako by uhánějící loď lámala větve stromů.
Když X-plán konečně se skřípáním zastavil, byl to takový náraz, že pilot málem proletěl průzorem. Konečně, s jistotou, že je na zemi, se Luke opřel o sedadlo a oddechl si. Pak zatáhl za spínač, který zvedal horní kryt lodi. Když vykoukl z lodě, aby se poprvé rozhlédl po cizím světě, Luke Skywalker zalapal po dechu.
X-plán byl dokonale obklopený mlhou, jasná přistávací světla svítila sotva pár metrů dopředu. Lukovy oči si jenom pomalu zvykaly na příšeří okolo, takže sotva zahlédl pokroucené kmeny a kořeny podivně vypadajících stromů. Vylezl z kokpitu, zatímco Artoo soukal svoje sporé tělo ze skrýše.