„Á,“ vykřikl císař Palpatin. „Nežije. Velmi dobře, mladý Skywalkere, skoro jsi to přede mnou schoval. Ale nedokázal jsi to. A nedokážeš to. Vidím každý tvůj sebehlubší záchvěv. Tvoji nahou duši. To je moje první lekce, kterou ti uděluji.“ Zářil.
Luke ochabl – pouze na okamžik. A v tom zakolísání našel sílu. Tak ho Ben i Yoda učili: když na tebe zaútočí, padni. Nechej svoje odpůrce, aby tě ohnuli, jako vichr ohýbá stébla trávy. Časem se nepřítel vyčerpá a ty budeš stát stále vzpřímeně.
Císař potměšile pozoroval Lukovu tvář. „Jsem si jist, že tě Yoda naučil používat sílu velmi dovedně.“
To bodnutí mělo žádoucí efekt – Lukův obličej zrudl, svaly se napjaly.
Luke viděl, že císař si při pohledu na jeho reakce olizuje rty. Olizuje se a směje hrdlením smíchem, vycházejícím až ze dna duše.
Luke se zarazil, protože zároveň uviděl ještě něco; něco, co v císaři nikdy předtím neviděl. Strach.
Luke viděl v císaři strach – strach z Luka. Strach z Lukovy moci, strach, že ta moc by se mohla obrátit proti němu – proti císaři –, stejně jako ji Vader obrátil proti Obi-Wan Kenobimu. Luke viděl v císaři ten strach – a nyní věděl, že se poměr sil trochu přesunul. Zahlédl císařovo obnažené nitro.
Luke se najednou zcela uklidnil a napřímil se. Díval se přímo do kápě ďábelského vládce.
Palpatin nějakou chvíli nic neříkal, oplácel mladému Jedimu pohled, odhadoval jeho sílu a slabosti. Nakonec se posadil zpátky, potěšený tím prvním soubojem. „Těším se, že dokončím tvůj výcvik, mladý Skywalkere. Po čase budeš říkat pane mně.“
Poprvé se Luke cítil natolik klidný, že mohl promluvit. „To se hluboce mýlíte. Neobrátíte mě, jako jste to provedl s mým otcem.“
„Ne, můj mladý Jedi,“ císař se naklonil dopředu a hltal ho očima, „zjistíš, že ty se mýlíš… ve velmi mnoha věcech.“
Palpatin najednou vstal, sestoupil z trůnu, přišel až těsně k Lukovi a jízlivě se zahleděl chlapci do očí. Nakonec tedy Luke uviděl pod kápí celý obličej: oči zapadlé jako hrobky; seschlé maso pod kůží svraštělé mnoha bouřemi, rámované apokalypsou; ten škleb, patřící smrtce; zkažený dech.
Vader natáhl k císaři ruku v rukavici, podával mu Lukův světelný meč. Císař ji s jakýmsi potěšením vzal a pak přešel místností k velkému kulatému oknu. Hvězda smrti se pomalu otáčela, takže u zakřiveného okraje okna byl vidět Posvátný měsíc.
Palpatin se podíval na Endor a pak zpátky na světelný meč v ruce. „Ach ano, zbraň řádu Jedi. Je velmi podobná zbrani tvého otce.“ Obrátil se přímo k Lukovi. „Teď už musíš vědět, že tvůj otec se nikdy od temné strany neodvrátí. Tak tomu bude i s tebou.“
„Nikdy. Brzo zemřu, a vy se mnou.“ Luke tomu už věřil. Dovolil si ten přepych vychloubání.
Císař se zachechtal, byl to zlý smích. „Možná narážíš na hrozící útok té vaší povstalecké flotily.“ S Lukem se všechno na okamžik zatočilo, pak se uklidnil. Císař pokračovaclass="underline" „Ujišťuji tě, že jsme tady před tvými přáteli docela v bezpečí.“
Vader přešel k císaři, postavil se mu po bok a díval se na Luka.
Luke se cítil čím dál zranitelnější. „Vaše přílišná sebedůvěra je vaší slabostí,“ provokoval je.
„Neberu ti víru v tvé přátele.“ Císař se začal usmívat; ale pak se jeho ústa stáhla, hlas zazvonil hněvem. „Všechno, co se stalo, se stalo podle mých představ. Tvoji přátelé tam na Posvátném měsíci – lezou do pasti. A vaše povstalecká flotila také!“
Lukova tvář sebou viditelně škubla. Císař to viděl a zuřivost ho přemohla. „To já jsem dovolil Alianci, aby se dozvěděla, kde je generátor štítu umístěný. Je před tou vaší ubohou bandou naprosto v bezpečí – čeká tam na ně legie mých vojáků.“
Lukovy oči zaletěly z císaře k Vaderovi a nakonec k světelnému meči, který držel císař v ruce. Myslí mu vířily různé možnosti; najednou se mu zase všechno vymklo z ruky. Nemohl se spoléhat na nic, jenom na sebe. A sebe ovládal jen stěží.
Císař dál pánovitě kázal. „Obávám se, že deflektorní štít bude docela v pořádku, až vaše flotila přiletí. A to je teprve začátek celého překvapení – ale já ho samozřejmě nechci kvůli tobě zkazit.“
Situace se v Lukových očích rychle horšila. Na hlavu se mu sypala porážka za porážkou. Kolik jich unese? A ještě nějaké překvapení? Zdálo se, že nikdy nebude konec hnusným skutkům, které Palpatin galaxii provádí. Luke pomaloučku, pranepatrně zvedl ruku směrem k světelnému meči.
Císař pokračoval. „Odsud, mladý Skywalkere, budeš sledovat konečné zničení Aliance – a konec toho vašeho bezvýznamného povstání.“
Luke prožíval muka. Zvedl ruku ještě více. Uvědomil si, že Palpatin i Vader ho pozorují. Spustil ruku, potlačil zuřivost, snažil se získat bývalý klid, najít nějaký bod, ze kterého by uviděl, co je potřeba udělat.
Císař se usmál, byl to nepatrný suchý úsměv. Nabídl světelný meč Lukovi. „Chceš tohle, že? Teď se v tobě převaluje nenávist. Velmi dobře, vezmi si svou zbraň, která k Jedimu patří. Použij ji. Nejsem ozbrojen. Udeř s ní do mě. Poddej se své zuřivosti. Každým dalším okamžikem se mi stále více podrobuješ.“
Šelestivý smích se odrážel od stěn jako pouštní vítr. Vader se nepřestával na Luka dívat.
Luke se snažil ukrýt své utrpení. „Ne, nikdy.“ Zoufale si vzpomněl na Bena a Yodu. Byli teď součástí síly, součástí energie, která ji tvořila. Mohli snad svou přítomností pokřivit císařovo vidění? Nikdo není neomylný, říkával mu Ben – určitě ani císař nedokáže všechno vidět, nemůže znát každou budoucnost, překroutit každou skutečnost tak, aby vyhovovala jeho nenasytnosti. Bene, pomyslel si Luke, ještě nikdy jsem nepotřeboval tvou radu, tak jako dnes. Kam se mám obrátit, abych se nezničil?
Jako v odpověď se na něj císař posměšně podíval a položil světelný meč na křeslo, vedle Lukovy ruky. „Je to nevyhnutelné,“ řekl císař tiše. „Je to tvůj osud. Ty, jako tvůj otec, jsi nyní… můj.“
Luke se nikdy necítil tak ztraceně.
Han, Chewie, Leia a tucet partyzánů procházelo bludištěm koridorů k areálu, ve kterém by podle ukradené mapy mělo být ovládání generátoru. Žlutá světla osvětlovala nízké nosníky, které vrhaly na každé křižovatce dlouhé stíny. Při prvních třech odbočkách zůstávali všichni zticha; neviděli žádnou stráž nebo dělníka.
U čtvrté křižovatky stálo šest císařských těžkooděnců a unaveně drželo hlídku.
Nebylo možné je obejít; museli tudy projít. Han a Leia se na sebe podívali a pokrčili rameny; nedalo se nic dělat, jenom bojovat.
S vytaženými pistolemi se vrhli do chodby. Stráže jako by útok skoro čekaly, okamžitě se přikrčily a začaly pálit ze svých zbraní. Následovala přehradní laserová palba, která se odrážela od trámů a od podlahy.
Dva vojáci byli ihned zasaženi. Třetí ztratil pušku; přitiskl se za chladicí konzoli a nemohl dělat nic, jenom se krýt.
Za požárními dveřmi ale stáli další dva a rozstříleli každého partyzána, který se pokusil projít. Padli čtyři. Strážní byli za svými vulkanizovanými štíty prakticky neprůstřelní – ale prakticky neplatilo pro Wookiee.
Chewbacca chytil dveře a vojáky jimi přetáhl. Okamžitě padli.
Leia zastřelila šestého strážného, který si zrovna bral Chewieho na mušku. Voják, který se krčil za chladicí jednotkou, najednou vyrazil a utíkal pro pomoc. Han ho dlouhými kroky doběhl a skokem ho složil. Znehybnil ho.