Vysvětlila jsem ji potíže, které jsem měla s Wainwrightovou ohledně kreditní karty. Jistě, MasterCard of California mi dává úvěrový strop daleko za mými potřebami nebo aktivy. Ale je to vůbec její starost? Dokonce jsem ani nevyužila svou předběžnou zálohu a mám to vrátit i se svým odstupným. Dvě stě devadesát sedm celých tři gramu, prima.
„Rhoda Wainwrightová nestála jako právník nikdy ani za zlámanou grešli. Když umřel pan Esposito, váš otec měl změnit zastoupení. Samozřejmě, není to vůbec její starost, že MásterCard platí i pro vás a podle zákona nemá žádné právo se plést do záležitostí téhle banky. Slečno Baldwinová…“
„Říkejte mi Friday.“
„Friday, tvůj zesnulý otec byl ředitelem této banky a současně je či vlastně byl hlavní podílník. Nedostaneš nic z jeho bohatství přímo. Mohla bys sice zpochybnit závěť a určitou dobu ji přehlížet a odmítat odpovídat na dotazy do té doby, než by bylo tvoje konto zmrazeno. Takže na to zapomeň. Teď je Pajaro Sands na zavření a potřebuju od tebe jinou adresu.“
„Uh, právě teď jste vy jediná adresa, kterou mám.“
„Aha. Dobře, dáš mi ji, jakmile ji budeš mít. Ale i jiní mají díky Rhodě Wainwrightové stejný problém. Také další by měli být zastupováni při čtení závěti. Měla jim dát vědět, ale nedala a oni opustili Pajaro Sands. Nevíš, kde můžu najít Annu Johansenovou? Nebo Sylvii Havenisleovou?“
„Znám ženu jménem Anna, která byla v Sands. Pracovala jako třídící a dokumentační úřednice. Druhé jméno neznám.“
„To je určitě ta správná Anna. Mám ji tu v seznamu jako 'důvěryhodný úředník'. Havenisleová je rehabilitační sestra.“
„Jé, obě jsou právě za dveřmi, na které koukám. Spí. Byly vzhůru celou noc. Smrt dr. Baldwina, to víte.“
„To mám ale kliku. Až vstanou, řekni jim, že by se měly nechat dát zastupovat při čtení závěti. Ale nebuď je, můžu to dát do pořádku později. Tady nejsme všichni tak podráždění.“
„Mohla byste je zastupovat?“
„Když to říkáš ty, tak ano. Ale ať mi stejně zavolají. Budu tak potřebovat jejich novou adresu. Kde jste teď?“
Řekla jsem ji to, rozloučily jsme se a vypnuly se navzájem. Pak jsem vydržela být dlouho zticha a nechala si hlavou procházet předešlé události. Ale Gloria Tomosawová mi to usnadnila. Mám podezření, že jsou dva druhy právníků: ti, kteří činí jiné lidi šťastnými na svůj vlastní úkor — a paraziti.
Klaksonek a červené světélko mě donutily jít zase k terminálu. Byl to Burt McNye. Řekla jsem mu, ať přijede sem, ale ať je jako myška. Políbila jsem ho, aniž jsem o tom přemýšlela. Pak jsem si vzpomněla, že nepatří mezi přátele, které líbávám. Nebo patří? Nevěděla jsem, zdali mě pomáhal zachraňovat před Majorem nebo ne — musím se ho zeptat.
„Žádný problém,“ řekl mi. „Bank of Americicto přijala jako vklad, ale přihráli mi pár set bruinů. Řekli mi, že smlouva na Tato může být zmrazena přes Luna City zhruba do čtyřiadvaceti hodin. Když se k tomu přičte dobré jméno našeho bývalého zaměstnavatele, vytáhli mě z bryndy. A tak mě nebudeš muset dnešní noc nechat spát u sebe.“
„Předpokládáš, že se zaraduju. Burte, teď když jseš konečně solventní, můžeš mě vzít někam na večeři. Protože moje společnice jsou grogy. Snad dočista mrtvé. Chudinky ubohé byly vzhůru celou noc.“
„Na večeři je příliš brzo.“
Nebylo ale příliš brzo na to, co jsme prováděli dál. Neplánovala jsem to, ale Burt prohlásil, že on ano, už v energomobilu. Nevěřila jsem mu. Zeptala jsem se ho na tu noc na farmě. Jak jinak, byl členem bojového týmu. Prohlásil, že byl jen jako záloha. Nikdo si dosud nepřipustil, že tu noc dělali něco nebezpečného. Vybavuji si Šéfa, jak mi říkal, že pár lidí vybral jen proto, že mrtvoly protivníků tak často zase neuvidíte. Snad byl mezi nimi i Terence, který se ještě nemohl ani holit.
Neprotestoval, když jsem mu začala svlékat šaty.
Burt byl právě to, co jsem potřebovala. Stalo se toho strašně moc a já se cítila citově hrozně opotřebovaná. Sex je lepší uklidňovací prostředek než jakýkoliv lék a působí mnohem příznivěji na váš metabolismus. Nechápu, proč lidé dělají kolem sexu takové ciráty. Není to nic složitého. Prostě to je ta nejlepší věc v životě, dokonce lepší než jídlo.
V tomhle apartmá se do koupelny dalo dostat, aniž by bylo nutné projít přes ložnici. Ta ležela stranou pravděpodobně proto, že obývací pokoj mohl sloužit také jako druhá ložnice. Tak jsme toho každý využili a já odložila se slzami v očích superskinový trikot, na který jsem loni na jaře ulovila Iana. Došlo mi, že vlastně uléhám se sentimentální vzpomínkou na Iana. Ale o Iana a Jan a taky o Georga jsem si starosti nedělala Byla jsem si jistá, že je najdu. I kdyby odešli z domova, přinejhorším bych je vystopovala prostřednictvím Betty a Freddieho.
Když jsem na Borta vykukovala z toho trikotu, vydával příslušné zvířecí zvuky. Nechala jsem ho, ať se podívá, zavrtěla jsem se a řekla mu, že právě proto jsem si ho koupila. Byla jsem kus, který se nemusí vůbec stydět za své ženství, a chtěla jsem mu poděkovat za to, co pro mě udělal. Měla jsem před tím nervy napjaté jak struny a teď jsem byla uvolněná. Abych ukázala svoje uspokojení, rozhodla jsem se ho pozvat na večeři.
Navrhl mi, abychom spolu zápasili. Neřekla jsem mu, že ve chvílích vášně musím být opatrná, abych nelámala mužům kosti. Jenom jsem se uchichtla. Vsadím se, že takové uchechtnutí na ženu mého věku vypadá hloupě, ale udělala jsem to — když jsem šťastná, hihňám se.
Dala jsem si pozor, abych nechala kámoškám vzkaz. Když jsme se poněkud opožděně dostali nazpátek, byly pryč, a tak jsme Burt a já šli spát. Probudila jsem se, když se Anna a Goldie po špičkách vracely z večeře. Ale hned jsem se rozhodla, že nebudu vstávat a naznačila jim, že je ještě sakra brzy.
Toho rána jsem se probudila o trochu později tím, že Anna stála nad námi a vůbec nevypadala šťastně. Popravdě řečeno, bylo to fakticky poprvé, kdy mi připadalo, že by Anna mohla nelibě nést to, že mě našla v posteli s mužským. Jasně jsem poznala, že se nad námi skláněla už delší dobu. Uklidnila se a já jsem přestala na ni myslet, asi tak jako myslíte na nedokončený byznys: čas od času bych to měla udělat, ale neudělám to. Ona i Goldie byly jednoduše mými kamarádkami, dávnými přítelkyněmi, které si navzájem věří.
Burt naříkavě řekl, „Nemrač se na mě, milá dámo. Přišel jsem jenom proto, abych se schoval před deštěm.“
„Nemračila jsem se,“ odpověděla rozvážně, „jen jsem se pokoušela dostat se kolem rohu postele k terminálu, aniž bych vás dva vzbudila. Chci objednat snídani.“
„Objednat pro nás pro všechny?“ zeptala jsem se.
„Jistě. Co chcete?“
„Od všeho trochu a smažené brambory k tomu. Anno, miláčku, vždyť mne znáš — když to nebude mrtvé, zabiju si to sama a sním to syrové, včetně kostí a všeho ostatního.“
„A to samé pro mě,“ souhlasil Burt.
„Jste dost hluční sousedi.“ Mezi dveřmi stála zívající Goldie. „Zpátky do postele, treperendy jedny.“ Pohlédla jsem na ni a došly mi dvě věci: nikdy předtím jsem si ji neprohlédla, ani na pláži. A za druhé, kdyby se Anna na mě zlobila, že jsem se vyspala s Burtem, asi bych jí to nevymluvila. Zato Goldie vypadala spíše až neslušně přesycená.
„Vypadá to na 'Šel pštros s pštrosicí…',“ řekla Goldie. „A fakticky by to mělo být v uvozovkách, protože to nikdo neumí vyslovit nebo hláskovat. Ale není to tak těžký jazykolam jako je jméno paní Tomosawové — potom, co jsem snad čtyřikrát špatně vyslovila její jméno, požádala mě, abych ji říkala Gloria.“