„Hlouposti, hlouposti,“ vykřikla Janya a zamávala útlou rukou, jako by tu představu zaháněla. „Každá holka, která byla vybrána, zvládne zaráz tři ohnivé koule, a tohle vyžaduje jen o málo víc jediné síly. Vůbec to není nebezpečné, pokud na ně dohlíží sestra, což vždy dohlíží. Viděla jsem rozpis. Kromě toho to, co za den vyrobíme, nám přinese dost peněz, abychom mohly týden platit vojsko, ale sestry samotné tolik zdaleka vyrobit nedokážou.“ Lehce zašilhala, a jako by se náhle dívala skrz Tianu. Příval jejích slov se ani na chvíli nezpomalil, ale teď jako kdyby mluvila zpola k sobě. „Budeme muset být při prodeji tuze opatrné. Mořský národ po cuendillaru dychtí a v Illianu a Tearu je podle všeho stále spousta jejich lodí – šlechtici po něm taky touží – ale i to má své hranice. Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli bude lepší, když se objeví naráz všude, nebo jestli ho máme pouštět po kouscích. Dříve nebo později začne klesat dokonce i cena cuendillaru.“ Náhle zamrkala, podívala se na Tianu a na Salitu a naklonila hlavu na stranu. „Chápete, co tím myslím, že?“
Salita se zlobně zamračila a trhla si za šátek. Tiana rozčileně rozhodila rukama. Egwain zachovávala klid. Pro jednou se nijak nestyděla, že ji chválí zajeden z jejích údajných objevů. Na rozdíl od většiny ostatních věcí s výjimkou cestování, byl tento objev skutečně její, i když jí Moghedien ukázala cestu, než utekla. Ta ženská nevěděla, jak něco opravdu udělat – alespoň jim nic takového nevyjevila, jakkoliv na ni Egwain tlačila, a že na ni tlačila hodně tvrdě – ale Moghedien byla velice chamtivá, a dokonce i ve věku pověstí byl cuendillar drahocenným přepychem, takže znala dost, aby si to Egwain mohla poskládat a domyslet si zbytek. V každém případě, ať už měl námitky kdokoliv a sebedůraznější, Aes Sedai stále potřebovaly peníze, takže výroba cuendillaru bude pokračovat. Třebaže čím déle potrvá, než nějaký prodají, tím lépe, usoudila Egwain.
Sharina hlasitě tleskla a všechny ženy okamžitě otočily hlavu. Kairen a Ashmanaille se rovněž obrátily a modrá dokonce pustila tkaniva, takže se číše odrazila od stolu s kovovým zachřestěním. Byla to známka toho, že se nudí. Proces bylo možné začít znovu, i když najít přesné místo bylo velmi těžké, a některé sestry využívaly veškeré příležitosti dělat během hodiny, kterou ve stanu každý den trávily, cokoliv jiného. Buď tu byly hodinu, nebo než dokončily jeden předmět, cokoliv přišlo dřív. To je údajně mělo nutit, aby se víc snažily zlepšovat své schopnosti, ale zatím pokročila jen málokterá.
„Bodewhin, Nicolo, do třídy,“ nakázala Sharina. Nemluvila příliš hlasitě, ale její hlas snadno pronikl i změtí hlasů, natož tichem ve stanu. „Máte čas si ještě umýt ruce a obličej. Honem. Nechcete udělat špatný dojem.“
Bode – Bodewhin – se pohnula vcelku rychle, propustila saidar a pak položila zpola dokončený náramek z cuendillaru do truhlice u zdi, aby jej dohotovil někdo jiný, a popadla svůj plášť. Byla baculatá a hezká a vlasy nosila spletené do dlouhého copu, i když si Egwain nebyla jistá, má-li k tomu svolení ženského kroužku. Ale ten svět už byl pryč. Bode si cestou ze stanu natahovala rukavice a klopila oči. Na Egwain se ani nepodívala. Očividně ještě nepochopila, proč si novicka nemůže popovídat s amyrlin, kdykoliv se jí zachce, i když spolu vyrůstaly.
Egwain by si byla ráda s Bode a dalšími popovídala, ale amyrlin se musela rovněž hodně učit. Amyrlin měla mnoho povinností, několik přítelkyň a žádné oblíbenkyně. Kromě toho by i jen náznak náklonnosti dvouříčské dívky vyčlenil z kolektivu a ze života s ostatními novickami by měly samou mizérii. A navíc by mi to neprospělo u sněmovny, pomyslela si suše. Přesto chtěla, aby ji dvouříčské dívky chápaly.
Druhá novicka, již Sharina jmenovala, se ani nezvedla, ani nepřestala usměrňovat, jen černýma očima blýskla po Sharině. „Kdyby se mi dovolilo opravdu cvičit, mohla bych v tomhle být nejlepší,“ zavrčela mrzutě. „Zlepšuju se. Vím, že ano. Umím věštit, víte.“ Jako by to spolu souviselo. „Tiano Sedai, řekni jí, že můžu zůstat déle. Dokážu tuhle misku dokončit před příští hodinou, a Adine Sedai určitě nebude vadit, když se trochu opozdím.“ Jestli jí hodina začínala brzy, opozdí se víc než jen trochu, pokud se tu zdrží, aby dokončila misku. Po hodině práce byla miska bílá jen z poloviny.
Tiana otevřela ústa, ale než ze sebe vydala jediné slovo, Sharina zvedla prst a po chvíli druhý. Muselo to mít nějaký zvláštní význam, protože Nicola zesinala, okamžitě propustila tkaniva a vyskočila tak rychle, až strčila do lavice, čímž si vysloužila zamračený pohled od druhých dvou novicek, jež na ní seděly. Ty se však honem vrátily k práci. Nicola skoro běžela uložit zpola dokončenou misku do truhly a pak se vrhla pro plášť. Z koberečku za stoly, kde ji Egwain prve neviděla, vyskočila žena v krátkém hnědém kabátku a širokých kalhotách. Areina, mračící se na všechny v dohledu, vyletěla ze stanu za Nicolou. Obě se tvářily stejně rozladěně a nespokojeně. Pohled na ty dvě pohromadě Egwain znepokojil.
„Nevěděla jsem, že sem smějí kamarádky, aby se dívaly,“ podotkla. „Dělá Nicola stále potíže?“ Nicola a Areina se pokoušely vydírat ji, Myrelle a Nisao, ale tohle na mysli neměla. To bylo další tajemství.
„Lepší, když se kamarádí s Areinou než s některým štolbou,“ zafrkala Tiana. „Už dvě se nechaly obtěžkat, víš, a deset dalších to nejspíš potká. Ta holka ale potřebuje víc kamarádek. Přítelkyně splní svůj účel.“
Odmlčela se, když do stanu vpadly další dvě bíle oděné novicky a se zakvíknutím se zastavily, když zjistily, že Aes Sedai stojí přímo před nimi. Spěšně se spustily do dřepu a pak se na Tianin pokyn vrhly dozadu, kde si složily pláště a z truhlic vytáhly částečně zbělenou číši a téměř bílý pohár.
Sharina se dívala, jak se dávají do práce, potom si vzala plášť a přehodila si ho přes ramena. „Omluvíš-li mne, Tiano Sedai,“ řekla a předvedla pukrle, téměř jako kdyby si byly rovny, „řekly mi, abych dnes pomohla s obědem, a nechci se dostat do křížku s kuchařkami.“ Tmavýma očima spočinula na Egwain a kývla.
„Běž tedy,“ štěkla Tiana ostře. „Nerada bych slyšela, že tě zmrskaly za pozdní příchod.“
Sharina nehnula brvou, znovu Tianě a přísedícícm předvedla pukrle, ani uspěchaně, ani líně, a také Egwain – s dalším pronikavým, ale ještě ne urážlivým pohledem – a potom se za ní stanová chlopeň zavřela a Tiana rozčileně zafuněla.
„Nicola dělá míň potíží než jiné,“ pronesla temně a Janya potřásla hlavou.
„Sharina nedělá problémy, Tiano.“ Mluvila rychle jako vždy, ale tiše, aby ji nebylo slyšet v zadní části stanu. Neshody mezi sestrami se nikdy neprojednávaly před novickami. Zvlášť když se neshoda týkala nějaké novicky. „Ona už zná pravidla lépe než přijatá a nikdy nepřekročí hranici. Nikdy se z ničeho neulívá, ani z nejhorších prací, a první přijde s pomocí, když to nějaká novicka potřebuje. Sharina je prostě Sharina. Světlo, nesmíš dovolit, aby tě zastrašovala novicka.“
Tiana ztuhla a rozzlobeně otevřela ústa, ale jakmile Janya jednou spustila, skočit jí do řeči nebylo nic snadného. „Nicola, na druhou stranu, dělá všechny možné potíže, matko,“ sypala ze sebe hnědá. „Od chvíle, kdy jsme zjistily, že má dar věštění, věští dvakrát třikrát denně, pokud dáš na její slovo. Nebo spíš to vykládá Areina. Nicola je dost chytrá, aby věděla, že si podle všeho nemá pamatovat, co věští, ale Areina je zřejmě vždy u toho, aby to slyšela a zapamatovala si její slova a pomohla jí je vyložit. Něco z toho by napadlo každého v táboře s půlkou mozku a důvěřivou náturou – bitvy se Seanchany nebo asha’many, uvěznění amyrlin, Drak Znovuzrozený dělá samé nemožné věci, vidění, která by mohla znamenat Tarmon Gai’don nebo žaludeční nevolnost – a všechno to ostatní se děje jen proto, aby to ukázalo, že by Nicole mělo být dovoleno postupovat rychleji. Pořád po tom prahne. Myslím, že jí už přestala věřit i většina novicek.“