Выбрать главу

„Taky do všeho strká nos,“ přisadila si Salita ve chvíli, kdy jí Janya poskytla možnost, „ona i ta druhá holka.“ Zachovávala chladnou a klidnou tvář a zvedla si šátek, jako kdyby se na něj cele soustředila, ale s řečí dost chvátala, snad se bála, že se hnědá znovu ujme slova. „Obě byly zmrskány za špehování sester a já sama jsem Nicolu přistihla, jak nakukuje na pozemek pro cestování. Tvrdila, že se jenom chtěla podívat, jak se otevírá průchod, ale já si myslím, že se snažila naučit tkanivo. Netrpělivost chápu, ale klam nelze připustit. Už si nemyslím, že Nicola získá šátek, a upřímně řečeno, začínám uvažovat, jestli bychom ji neměly poslat pryč dříve nežli později. Kniha novicek je možná otevřená pro každou,“ dodala s důrazným pohledem na Egwain, „ale kvůli tomu ještě nemusíme úplně snížit měřítka.“

Tiana zamračeně našpulila rty, což znovu zdůraznilo její dolíček. Egwain mohla snadno zapomenout, že nosí šátek už třicet let, a myslet si, že je sama novickou. „Dokud jsem já správkyní novicek, rozhodnutí, jestli poslat nějaké děvče pryč, je pouze na mně,“ vyhrkla ohnivě, „a já nehodlám ztratit dívku tak silnou jako Nicola.“ Nicola bude jednoho dne velice silná v jediné síle. „Nebo Sharina,“ dodala s úšklebkem a podrážděně si uhladila suknice. Sharinin potenciál byl rozhodně pozoruhodný, mnohem větší, než měla kterákoliv žena v živé paměti kromě Nyneivy, a byla dokonce silnější než Nyneiva. Některé sestry si myslely, že by se mohla stát nejsilnější, jak jen to bylo možné, ale to byla jen spekulace. „Jestli ti, matko, dělá Nicola potíže, dohlédnu na ni.“

„Jenom jsem byla zvědavá,“ pronesla Egwain opatrně a spolkla návrh, aby na obě ženy řádně dohlížely. Nechtěla mluvit o Nicole. Bylo by příliš snadné dostat se před volbu, že bude muset lhát nebo odhalit věci, jež se odhalit neodvažovala. Škoda že nedovolila Siuan zařídit v tichosti jejich smrt.

Šokované sebou při té myšlence trhla. Opravu se z Emondovy Role dostala tak daleko? Věděla, že bude muset dříve nebo později vydat rozkaz, po němž budou v bitvě umírat muži, a myslela si, že by dokázala vydat rozsudek smrti, pokud by to bylo opravdu nutné. Pokud by jedna smrt mohla zabránit smrti tisíců či dokonce stovek, nebylo by správné ji nařídit? Ale nebezpečí, jež představovaly Nicola a Areina, spočívalo jen v tom, že by mohly odhalit tajemství, které by mohlo Egwain z al’Vereů nadělat nepříjemnosti. Myrelle a ostatní by měly štěstí, kdyby z toho vyšly jen s mrskáním, což by rozhodně považovaly za víc než nepříjemnost, ale nepohodlí nebylo dostatečným důvodem pro zabití.

Egwain si náhle uvědomila, že se mračí, a Tiana a obě přísedící ji pozorovaly. Janya se ani nenamáhala skrýt zvědavost za maskou vyrovnanosti. Aby se kryla, přenesla Egwain zamračený pohled na stůl, kde se Kairen a Ashmanaille opět ponořily do práce. Bílá na poháru Ashmanaille vyšplhala o kousek výš, ale za tu krátkou dobu ji Kairen dohonila. Vlastně ji nejen dohonila, protože číše byla dvakrát vyšší než pohár.

„Zlepšuješ se, Kairen,“ pochválila ji Egwain.

Modrá vzhlédla a zhluboka se nadechla. Její oválná tvář se stala obrazem chladného klidu kolem ledově modrých očí. „Moc schopností to nevyžaduje, matko. Stačí jen splést tkanivo a čekat.“ Její hlas zněl ke konci kousavě a před oslovením krátce zaváhala. Kairen poslali ze Salidaru za nějakým velmi důležitým úkolem, jenž skončil průšvihem, třebaže to nebyla její vina, a vrátila se k nim v Murandy, kde zjistila, že vše, co opustila, se obrátilo vzhůru nohama, a holka, na niž si pamatovala jako na novicku, nosí amyrlininu štolu. Poslední dobou trávila Kairen spoustu času s Lelaine.

„Zlepšuje se. V některých věcech,“ podotkla Janya a významně se na modrou sestru zamračila. Když byla Egwain pozvednuta, Janya si možná byla stejně jistá jako ostatní přísedící, že sněmovna získala loutku, ale zřejmě již pochopila, že Egwain nosí štolu a zaslouží si od každého příslušnou úctu. „Pochopitelně pochybuji, že dohoní Leanu, pokud se do toho pořádně neopře, natož tebe, matko. Vlastně by ji mohla dohonit mladá Bodewhin. Já sama bych nechtěla, aby mě překonala novicka, ale některé to asi cítí jinak.“ Kairen na lících vyskočily rudé skvrny a oči sklopila k číši.

Tiana frkla. „Bodewhin je hodné děvče, ale víc času tráví hihňáním a hrami s ostatními novickami než usilovnou prací, pokud ji Sha –“ Ostře se nadechla. „Pokud na ni někdo nedohlíží. Včera se s Althyn Conly pokusily o dvě věci naráz, jen aby viděly, co se stane, a ty věci se slepily. K prodeji to není, pokud nenajdeš někoho, kdo by chtěl dva poháry spojené pod úhlem, napůl ze železa a napůl z cuendillaru. A Světlo ví, co se mohlo stát děvčatům. Zřejmě si neublížily, ale kdo ví, co se stane příště?“

„Zajistěte, aby žádné příště nebylo,“ nařídila Egwain nepřítomně a pozornost upírala na Kaireninu číši. Bílá hranice postupovala rychle nahoru. Když toto tkanivo používala Leana, černé železo se měnilo v bílý cuendillar, jako kdyby se předmět rychle namočil do mléka. Egwain sama proměnu dokázala v okamžení, černá byla vzápětí bílá. Bude to muset být Kairen a Leana, ale ani Leana nebyla dost rychlá. Kairen potřebovala čas, aby se zlepšila. Dny? Týdny? Cokoliv bude nutné, protože všechno ostatní by znamenalo pohromu pro ženy, jež se toho zúčastní, pro muže, kteří zemřou při boji v ulicích Tar Valonu, a možná i pro Věž. Najednou byla Egwain ráda, že návrh Beonin schválila. Kdyby Kairen vysvětlila, proč potřebuje, aby se snažila víc, by mohlo přinést výsledek, ale tohle bylo další tajemství, jež musela zachovat, dokud nepřijde čas, aby ho vyjevila světu.

18

Klábosení se Siuan

Když Egwain vyšla ze stanu, Daišara už odvedli, ale sedmipruhá štola, již měla pověšenou kolem krku, fungovala při procházení davem lépe než tvář Aes Sedai. Postupovala s vlnou pukrlat a občasných úklon od strážce či řemeslníka, jenž přišel za sestrami za prací. Některé novicky vykvíkly, když zahlédly amyrlininu štolu, a celé rodiny chvatně ustupovaly z chodníků a předváděly hluboká pukrlata v bahně uprostřed ulice. Od chvíle, kdy musela nařídit trest pro několik žen z Dvouříčí, se mezi novickami roznesla zpráva, že amyrlin je tvrdá jako Sereille Bagand a že je lepší nerozhněvat si ji, protože se dokáže řádně navztekat. Ne že by většina z nich znala dost historie, aby věděla, kdo byla Sereille doopravdy, ale její jméno bylo symbolem železné přísnosti ve Věži už sto let a přijaté už zajistily, aby mladší novicky takové útržky zaslechly. Egwain byla ráda, že jí tvář zakrývá kapuce. Když jí z cesty uskočila už desátá rodina, pomalu skřípala zuby tak silně, až by pohled na její obličej navždy upevnil představu, že hryže železo a plive hřebíky. Měla příšerný pocit, že za pár set let budou přijaté používat její jméno ke strašení mladších novicek, jako dnes používají Sereille. Samozřejmě tu byla nejdřív ta maličkost se zabezpečením Bílé věže. Malé problémy budou muset počkat. Napadlo ji, že by dokázala plivat hřebíky i bez železa.