„Komu chceš svou otázku položit?“ zeptala se Egwain, když se Akarrin a ostatních pět rozešly mezi zvětšující se počet sester, které se tlačily mezi kandelábry a ohřívadly. Jak Romanda říkala, nemohly se dočkat, aby unikly ze středu pozornosti, ale chtěly slyšet, co z jejich práce vzejde. Egwain dalo spoustu práce, aby nemluvila přísně. Romanda se tvářila, že si ničeho nevšimla. Možná si toho opravdu nevšimla.
„Morii,“ řekla. „Od začátku jsme podezíraly Zaprodance. Věděly jsme, že to, co se stalo, vyžadovalo veliké množství síly a bylo to hodně daleko. Ale zjistily jsme jenom, že Shadar Logoth je pryč, a k tomu se dá jedině řici, že světu je bez té díry Stínu líp.“ Mračila se na modrou přísedící takovým způsobem, že by se mnoho Aes Sedai kroutilo jako novicky. „Má otázka zní takto. Změnilo se tím něco pro nás?“
„Mělo by,“ odpověděla Moria a klidně její pohled opětovala. Sice nebyla ve sněmovně tak dlouho jako Romanda, ale přísedící si měly být údajně rovny. „Máme za sebou dlouhé přípravy pro případ, že by proti nám vytáhli Zaprodanci. Každá sestra umí vytvořit kruh, pokud to zvládne, nebo se umí připojit k nějakému, který se tvoří, dokud všechny kruhy nedosáhnou třinácti členek. Každá z nás bude v kruhu, i ty nejnovější novicky.“ Lelaine ostře vzhlédla, ale i když by Morii nejradši vynadala, byly ze stejného adžah, takže se musely aspoň tvářit, že táhnou za jeden provaz. Jen tiskla rty, jak se snažila udržet pusu zavřenou.
Romanda žádné takové zábrany neměla. „Musíš vysvětlovat, co už všechny vědí? My jme to přece zařídily. Snad jsi to již nezapomněla?“ Tentokrát mluvila kousavě. Ve sněmovně bylo zakázáno dávat najevo hněv, ale ne popichování.
Pokud si však Moria píchnutí všimla, nedala to najevo, jenom si upravila šátek. „Musím to vysvětlit od začátku, protože jsme to nedomýšlely dost daleko. Malind, můžou se naše kruhy postavit tomu, co Akarrin a Nisain popsaly?“
Přes ohnivý pohled se Malind pořád skoro usmívala, ale když teď vstala a podívala se po řadě na všechny přísedící, jako by na ně chtěla svými slovy udělat dojem, tvářila se přísně. „Nemůžou. I když to přeorganizujeme tak, aby nejsilnější sestry byly ve stejném kruhu – a to znamená, že musí žít, jíst a spát společně, jestli se mají okamžitě propojit – i tehdy by to bylo jako myš bojující proti kočce. Dost myší dokáže přemoci i velkou a hladovou kočku, ale nejdřív hodně myší zemře. Jenže jestli zemře příliš mnoho myší, zemře i Bílá věž.“ Stanem znovu proletěl sborový výdech jako závan vzduchu.
Egwain se podařilo udržet tvář v klidu, ale musela se přinutit, aby si přestala mačkat sukně. Co navrhnou, útok, či útěk? Světlo, jak by jim mohla odporovat?
Stejné adžah nebo ne, Lelaine už ten tlak nevydržela. „Co navrhuješ, Morie?“ štěkla. „I kdybychom už dnes znovu sjednotily Věž, fakta to nezmění.“
Moria se pousmála, jako kdyby druhá modrá řekla právě to, v co doufala, že někdo řekne. „My musíme změnit fakta. Současná fakta jsou taková, že i náš nejsilnější kruh je příliš slabý. Nemáme vůbec žádné angrialy, natož sa’angrialy, takže na ně můžeme klidně zapomenout. A nejsem si jistá, jestli je i ve Věži něco, co by nám pomohlo. Jak tedy posílíme naše kruhy? Dost na to, abychom mohly čelit tomu, co se stalo v Shadar Logothu, a zastavit to? Escaralde, co k tomu můžeš dodat?“
Egwain se překvapeně předklonila. Ony pracují spolu. Ale na čem?
Nebyla jediná, kdo si uvědomil, že tři sestry, které svolaly zasedání sněmovny, jsou na nohou. Tím, že Moria a Malind zůstaly stát, daly svůj postoj jasně najevo. Escaralde, maličká hnědá, stála jako královna, a přesto si zřejmě jasně uvědomovala všechny oči, které klouzaly mezi ní, Malind a Morií, zamyšlené mračení a příliš nehybné tváře. Než promluvila, posunula si šátek. Mluvila, jako by přednášela ve třídě, hlas měla slabý, ale energický.
„Ve staré literatuře to stojí jasně, i když ji, obávám se, málokdo studuje. Sbírá spíš prach než čtenářky. Spisy sebrané v prvních letech Věže jasně říkají, že kruhy ve věku pověstí nebyly omezeny na třináct. Přesný mechanismus – měla bych říci přesná rovnováha – je neznámý, ale nemělo by být těžké na to přijít. Pro ty z vás, které jste ve věžové knihovně nestrávily tolik času, kolik byste měly, způsob, jak zvětšit velikost kruhu, vyžaduje…“ Poprvé se zadrhla a viditelně se musela nutit k pokračování, „…vyžaduje včlenění muže, který dokáže usměrňovat.“
Faiselle se prudce vymrštila na nohy. „Co navrhuješ?“ chtěla vědět a okamžitě se zase posadila, jako by si snad někdo mohl myslet, že vstala, aby je podpořila.
„Žádám, aby byla sněmovna vyklizena!“ vykřikla Magla a vstala. Jako Moria, i ona byla z Illianu, a když byla podrážděná, její přízvuk byl silnější. „Tohle je věc, která by se měla projednávat na uzavřeném zasedání sněmovny.“ I ona se poté, co domluvila, okamžitě posadila a potom se mračila, celá shrbená, a zatínala ruce do sukní.
„Obávám se, že na to už je pozdě,“ opáčila Moria. Musela mluvit hodně nahlas, aby ji bylo slyšet přes vzrušené mumlání sester za lavicemi, jež znělo jako bzukot ve velkém úle. „Co bylo řečeno, bylo řečeno, a slyšelo to příliš mnoho sester, aby se to teď někdo pokoušel zarazit.“ Poprsí se jí zvedlo, jak se zhluboka nadechla a ještě zesílila hlas. „Předkládám sněmovně návrh, abychom začaly jednat s Černou věží o tom, že do našich kruhů v případě potřeby přivedeme muže.“ Pokud to ke konci znělo trochu přiškrceně, nebylo divu. Jen málo Aes Sedai to dokázalo vyslovit bez emocí, znechucení, ne-li otevřené nenávisti. Zapadlo to do bzučení hlasů – a vzápětí se na chviličku rozhostilo hrobové ticho.
„To je šílenství!“ Sheriamino zavřeštění to ticho porušilo nejedním způsobem. Kronikářka nezasahuje dojednání sněmovny. Dokonce sem ani nemohla vstoupit bez amyrlin. Sheriam, rudá jako rak, se narovnala, možná aby čelila nevyhnutelnému napomenutí, snad aby se bránila. Sněmovna však měla na starosti jiné věci než ji napomínat.
Přísedící vyskakovaly z lavic a mluvily nebo křičely jedna přes druhou.
„Šílenství to ani zdaleka nepopisuje!“ ječela Faiselle zároveň s Varilin, jež křičela: „Jak se můžeme spojit s muži, kteří dokážou usměrňovat?“
„Ti takzvaní asha’mani jsou pošpinění!“ hulákala Saroiya bez jakékoliv zdrženlivosti, jíž se bílé tolik pyšnily. Ruce měla zaťaté do šátku a třásla se tak, až se jí bílé třásně kývaly. „Pošpinění dotekem Temného!“
„Už jenom navrhnout něco takového je proti všemu, za čím Bílá věž stojí,“ vybuchla hrubě Takima. „Každá žena, jež si říká Aes Sedai, i Aes Sedai, které jsou už dlouho v hrobě, by námi opovrhovaly!“
Magla zašla až tak daleko, že zuřivě hrozila pěstí. „Jenom temná družka může navrhnout něco takového! Jenom temná družka!“ Moria při tom obvinění zbledla a pak zrudla hněvem.
Egwain nevěděla, kde si stojí. Černá věž byla Randovým výtvorem a možná byla potřebná, pokud měli mít nějakou naději na vítězství v Poslední bitvě, jenže asha’mani byli muži, kteří dokázali usměrňovat, čehož se všichni báli tři tisíce let, a usměrňovali Stínem pošpiněný saidín. Rand sám byl muž, jenž uměl usměrňovat, jenže bez něj by Stín při Tarmon Gai’donu vyhrál. Světlo jí pomáhej, že na to hledí tak klidně, ale byla to tvrdá pravda. Ale ať už si o tom myslela cokoliv, věci se začínaly vymykat z rukou. Escaralde si nadávala s Faiselle a obě řvaly z plných plic. Otevřené urážky! Ve sněmovně! Saroiyu opustily poslední zbytky klidu bílého adžah a ječela na Malind, která zase ječela na ni, aniž by se navzájem poslouchaly. Byl by div, kdyby vůbec rozuměly tomu, co říkají, a možná to bylo i požehnání. Kupodivu ani Romanda, ani Lelaine od začátku neotevřely pusu, jenom na sebe zíraly. Nejspíš se snažily zjistit, co si o tom myslí ta druhá, jenom proto, aby mohly udělat pravý opak. Magla slezla z lavice a mířila k Morii, mračíc se jako někdo, kdo se chystá prát. Pěsti měla zaťaté. Šátek s vyšívanými liánami jí spadl na zem, ale ona si toho nevšímala.