Egwain vstala a uchopila pravý zdroj. S výjimkou jistých přesně popsaných funkcí bylo usměrňováni ve sněmovně zakázáno – další ze zvyků, jenž ukazoval na temnější dny v historii sněmovny – ale ona spletla prosté tkanivo ze vzduchu a ohně. „Sněmovně byl předložen návrh,“ pronesla a vypustila saidar. Nebylo to tak těžké jako kdysi. Ne snadné, ani zdaleka ne, ale ne těžké. Vzpomínka na sladkost jediné síly zůstávala, dost, aby jí to vystačilo do příště.
Její slova, zesílená tkanivem, zaduněla stanem jako hromobití. Aes Sedai sebou cukaly a zakrývaly si uši. Následné ticho znělo neuvěřitelně hlasitě. Magla na ni užasle zírala a pak sebou trhla, jak si uvědomila, že stojí skoro u lavic modrých. Honem sebrala ze země šátek a spěchala na své sedadlo. Sheriam otevřeně brečela. Tak hlasité to přece určitě nebylo.
„Sněmovně byl předložen návrh,“ zopakovala Egwain do ticha. Po tom jedinou silou zesíleném ryku jí vlastní hlas zvonil v uších. Možná to bylo hlasitější, než si myslela. To tkanivo nebylo určeno k tomu, aby bylo použito v uzavřeném prostoru, i když byl uzavřen jen záplatovanými stěnami. „Jak promluvíš na podporu spojenectví s Černou věží, Morie?“ Jakmile domluvila, posadila se. Kde si v tomhle stojí ona? Jaké problémy z toho vzniknou jí? Jak by se to dalo využít? Světlo jí pomáhej, tohle byly první dvě věci, které ji napadly. Přála si, aby si Sheriam utřela oči a začala se chovat rozumně. Amyrlin potřebovala svou kronikářku, ne nějakou padavku.
Chvíli trvalo, než byl znovu nastolen pořádek. Přísedící si urovnávaly šaty a zbytečně si uhlazovaly sukně, vyhýbaly se pohledu jedna na druhou a zvlášť se nedívaly na přihlížející sestry, tlačící se za lavicemi. Některé přísedící měly na tvářích rudé skvrny, které neměly nic společného s hněvem. Přísedící na sebe neřvou jako pacholci při stříhání ovcí. A zvlášť ne před ostatními sestrami.
„Stojíme přede dvěma zdánlivě nepřekonatelnými problémy,“ řekla Moria nakonec. Už se zase ovládala a byla klidná, avšak líce měla stále zarudlé. „Zaprodanci získali zbraň – znovu ji objevili nebo vymysleli, protože kdyby ji měli už dřív, určitě by ji použili – zbraň, proti níž nic nezmůžeme. Zbraň, proti níž nemáme šanci, i když jenom Světlo ví, proč bychom něco takového chtěly, ale nejdůležitější je, že použití té zbraně nemůžeme zarazit ani přežít. A zároveň se ti… asha’mani… množí jako plevel. Spolehlivé zprávy říkají, že jich je téměř tolik, co žijících Aes Sedai. I kdyby bylo to číslo nafouknuté, nemůžeme si dovolit předpokládat, že je příliš přehnané. A každý den přicházejí další. Špehové se příliš shodují, aby to bylo cokoliv jiného. Pochopitelně bychom měly ty muže zkrotit, ale kvůli Draku Znovuzrozenému je musíme nechat na pokoji. Musíme to nechat na později, a hořká pravda je, že už je na to stejně příliš pozdě. Je jich příliš mnoho. Možná bylo pozdě už tehdy, když jsme zjistily, co dělají.
Když ty muže nemůžeme zkrotit, musíme je nějak ovládnout. V dohodě s Černou věží – spojenectví je příliš silné slovo – v pečlivě formulované dohodě můžeme udělat první kroky k ochraně světa před nimi. Taky je můžeme přivést do našich kruhů.“ Varovně zvedla prst a přelétla pohledem lavice, ale dál mluvila chladně a ovládané. A rázně. „Musíme dát jasně najevo, že prameny bude vždycky splétat sestra – já tu nenavrhuji, abychom nechaly muže ovládat propojený kruh! – ale s muži můžeme kruhy zvětšit. S požehnáním Světla se nám je třeba podaří zvětšit natolik, abychom mohly čelit té zbrani Zaprodanců. Tak zabijeme dva zajíce jedním kamenem. Akorát že tito zajíci jsou lvi, a jestli ten kámen nehodíme, jeden z nich nás určitě zabije. Tak je to prosté.“
Rozhostilo se ticho. Jen Sheriam se krčila kousek od Egwain, ramena se jí třásla a ještě nepřestala brečet.
Pak si Romanda ztěžka povzdechla. „Snad se nám podaří zvětšit kruhy tak, abychom se mohly postavit Zaprodancům,“ pronesla tiše, ale tak měla její slova větší váhu, než kdyby křičela. „Snad se nám podaří ovládnout asha’many. Snad je v obou případech slabé slovo.“
„Když se topíš,“ opáčila Moria stejně tiše, „chytáš se každé větve, která plave kolem, i když, dokud ji nechytíš, nevíš jistě, jestli tě udrží. Ještě se nám nezavřela voda nad hlavou, Romando, ale topíme se. Topíme se.“
Znovu to ticho, až na Sheriamino fňukání. Copak se už vůbec neumí ovládat? Nicméně žádná z přísedících se netvářila vesele, ani Moria, Malind a Escaralde. Neměly před sebou příjemné vyhlídky. Delana dokonce zezelenala a taky vypadala, že začne zvracet.
Egwain se znovu postavila, aby pronesla požadovanou otázku. I když bylo navrženo něco nemyslitelného, obřady bylo třeba dodržovat. Možná víc než dřív. „Kdo stojí proti tomuto návrhu?“
Teď nedostatek řečnic rozhodně nebyl, i když se všechny ovládaly natolik, aby se řídily protokolem. Několik přísedících se pohnulo naráz, ale Magla byla na nohou první, a ostatní se posadily, aniž by dávaly najevo netrpělivost. Faiselle byla na řadě po Magie a potom přišla Varilin, po ní Saroiya a nakonec Takima. Všechny mluvily dlouho, Varilin a Saroiya téměř na hranici zakázaných proslovů, a velice výmluvně. Křeslo přísedící nezískala žádná Aes Sedai, která nedokázala být v případě potřeby výmluvná. Přesto bylo brzy jasné, že se jen opakují, pouze používají jiná slova.
O Zaprodancích a jejich zbrani se žádná nezmínila. Hlavním tématem byla Černá věž, Černá věž a asha’mani. Černá věž byla snětí na tváří země, stejně velkou hrozbou pro svět jako Poslední bitva. Už samotné její jméno naznačovalo sepětí se Stínem, nemluvě o tom, že bylo otevřenou urážkou Bílé věže. Ti takzvaní asha’mani – nepoužily výraz „takzvaní“, ani to neříkaly s opovržením. Ve starém jazyce to znamenalo „ochránci“, a oni byli všechno jen ne ochránci – ti takzvaní asha’mani byli muži, kteří dokážou usměrňovat! Muži odsouzení k šílenství, pokud je dřív nezabije mužská polovina pravého zdroje. Šílenci vládnoucí jedinou silou. Od Magly po Takimu do toho všechny vložily veškerou hrůzu, jakou cítily. Tři tisíce let hrůzy a Rozbití světa předtím. Muži jako tihle zničili svět, zničili věk pověstí a změnily tvář světa. A od nich se žádalo, aby s nimi uzavřely spojenectví. Pokud to udělají, budou je nenávidět všechny národy, a oprávněně. Budou jimi opovrhovat všechny Aes Sedai, a oprávněně. To nelze. Prostě nelze.