Bair by se byla hádala dál, Melain taky, ale Amys zvedla ruku a ony zmlkly, i když nadšené nebyly. „V jejím rozhodnutí je hodně ji. Ona své nepřátele ohne podle své vůle, neuteče před nimi. Přeju ti ve tvém tanci úspěch, Egwain z al’Vereů.“ Bývala Děvou oštěpu a ještě teď často myslela jako ony. „Sedni si. Sedni si.“
„Její čest je její vlastní,“ řekla Bair a zamračila se na Amys, „ale já mám ještě jednu otázku.“ Oči měla vodnatě modré, ale když je upřela na Egwain, byly ostré jako Amysiny. „Přivedeš tyhle Aes Sedai, aby poklekly před Car’a’carnem?“
Egwain překvapením málem upadla, než se posadila. Ale s odpovědí nezaváhala. „To nemůžu udělat, Bair. A neudělala bych to, ani kdybych mohla. My jsme věrné Věži, Aes Sedai jako celku, nade všechny země, kde jsme se narodily.“ To byla pravda, nebo aspoň měla být, ačkoliv ji napadlo, jak si to ony srovnají s tím, že ona a ostatní jsou vzbouřenkyně. „Aes Sedai nepřísahají věrnost dokonce ani amyrlin a rozhodně ne žádnému muži. To by bylo, jako kdyby jedna z vás poklekla před kmenovým náčelníkem.“ Tento obraz udělala tak jako předtím Melain, soustředila se na realitu. Tel’aran’rhiod byl nekonečně tvárný, pokud jste věděly, jak na to. Tři moudré za Callandorem poklekly před kmenovým náčelníkem. Muž silně připomínal Rhuarka. Ženy pak trojici před ní. Podržela obraz jen na chvilku, ale Bair na něj mrkla a hlasitě si odfrkla. Ta představa byla absurdní.
„Nesrovnávej nás s těmi ženami.“ Melain se zelené oči jiskřily něčím, co velmi připomínalo staré ostří. Její tón byl nabroušený jako břitva.
Egwain držela jazyk za zuby. Moudré zřejmě Aes Sedai pohrdaly, všemi až na ni, nebo by možná bylo lépe říci, že k nim cítily opovržení. Podle Egwain je proroctví, jež je spojovala s Aes Sedai, nejspíš rozčilovala. Než ji sněmovna povolala, aby ji pozvedla na amyrlin, Sheriam a kroužek jejích kamarádek se s těmito třemi ženami pravidelně scházely, jenomže to skončilo jak proto, že moudré své opovržení odmítaly skrývat, tak proto, že byla nakonec Egwain povolána. V Tel’aran’rhiodu mohl být střet s někým, kdo místo znal lépe, nesmírně trapný. Dokonce i od Egwain si nyní moudré udržovaly odstup a některé věci s ní vůbec neprobíraly, jako třeba to, co věděly o Randových plánech. Předtím byla jednou z nich, studovala chození ve snu. Teď byla Aes Sedai, dokonce dřív, než zjistily, co jim právě řekla.
„Egwain z al’Vereů musí dělat, co musí,“ pravila Amys. Melain se na ni dlouze zadívala a ostentativně si upravila loktuši, za hlasitého cinkání si posunula několik dlouhých náhrdelníků ze zlata a slonoviny, ale neřekla nic. Amys působila ještě velitelštějším dojmem než předtím. Jediná moudrá, kterou kdy Egwain viděla, jak tak snadno donutí ostatní moudré, aby se před ní skláněly, byla Sorilea.
Bair si představila čaj, jako by byly ve stanech, zlatý čajník s tepanými lvy z jedné země, stříbrný podnos s krouceným okrajem z druhé, malé zelené šálky z jemného porcelánu Mořského národa. Čaj samozřejmě chutnal jako opravdový, Egwain měla pocit, že ho skutečně polyká. Přes lehkou chuť nějakých bobulí či bylin, které Egwain nepoznala, jí chutnal hořce. Představila si do něho trochu medu a znovu upila. Příliš sladký. Trochu méně medu. Teď to bylo správně. To bylo něco, co se nedělalo prostřednictvím jediné síly. Egwain pochybovala, že by někdo dokázal splést vlákna saidaru tak jemná, aby dokázala vybrat z čaje med.
Chvíli se koukala do hrnku, přemýšlela o čaji a medu a jemných vláknech saidaru, ale to ji neumlčelo. Moudré chtěly Randa vést stejně jako Elaida, Romanda a Lelaine a nejspíš každá další Aes Sedai. Samozřejmě ony chtěly nasměrovat Car’a’carna na cestu, která bude nejlepší pro Aiely, ale sestry chtěly nasměrovat Draka Znovuzrozeného k tomu, co bude nejlepší pro svět podle toho, jak to viděly ony. Sebe nevyjímala. Pomáhat Randovi, bránit mu, aby se nedostal do křížku s Aes Sedai tak, že to už nepůjde napravit, to taky znamenalo vést ho. Jenže já mám pravdu, připomněla si. Ať udělám cokoliv, je to stejně pro jeho vlastní dobro jako pro dobro kohokoliv jiného. Žádnou z nich ale vůbec nikdy nenapadlo, co je asi správné pro něj. Nejlepší však bylo nezapomínat, že tyhle ženy jsou víc než prostě přítelkyně a stoupenkyně Car’a’carna. Učila se, že žádná nikdy není prostě jenom něco.
„Myslím, že jsi nám nechtěla říct jenom to, že jsi teď u mokřiňanů náčelnice,“ podotkla Amys nad šálkem. „Co ti dělá starosti, Egwain z al’Vereů?“
„Mně dělá starosti to, co vždycky.“ Usmála se, aby svým slovům odlehčila. „Občas si myslím, že kvůli Randovi zešedivím.“
„Bez mužů by žádná žena neměla šedivé vlasy.“ Normálně by to byl Melainin vtip a Bair by udělala další o rozsáhlých znalostech, které Melain o mužích za pár měsíců manželství získala, tentokrát však ne. Všechny tři ženy Egwain jen pozorovaly a čekaly.
Takže chtějí být vážné. No, Rand byl vážná záležitost. Jenom si přála, aby si mohla být jistá, že to vidí aspoň trochu tak jako ona. Držela šálek v prstech a všechno jim pověděla. Aspoň o Randovi a jejích obavách, když z Caemlynu přicházelo jen mlčení. „Nevím, co udělal nebo co dělá. Všechny mi říkají, jak zkušená Merana je, jenže ona nikdy nejednala s někým takovým. Když přijde na Aes Sedai, kdybyste schovaly tento hrníček na louce, on by na něj stejně nejpozději třetím krokem šlápl. Vím, že bych si vedla líp než Merana, ale...“
„Mohla by ses vrátit,“ navrhla znovu Bair a Egwain důrazně zavrtěla hlavou.
„Víc dokážu tam, kde jsem, jako amyrlin. A dokonce i amyrlin se musí řídit pravidly.“ Na okamžik zkřivila rty. Velice nerada to přiznávala, zvlášť před těmito ženami. „Dokonce ho bez svolení sněmovny ani nesmím navštívit. Teď jsem Aes Sedai a musím poslouchat naše zákony.“ To ze sebe vyrazila ohnivěji, než zamýšlela. Byl to pitomý zákon, ona ale ještě nepřišla na to, jak ho obejít. Kromě toho se tvářily tak bezvýrazně, že v duchu se určitě nevěřícně řehtaly. Dokonce ani kmenový náčelník neměl právo říkat, kdy nebo kam může moudrá jít.
Tři ženy naproti ní si vyměnily dlouhé pohledy. Pak Amys odložila šálek a řekla: „Merana Ambrey a ostatní Aes Sedai sledovaly Car’a’carna do města zabijáků stromů. Nemusíš se bát, že by jí šlápl na kuří oko, nebo některé sestře, co jsou s ní. Dohlédnem na to, aby neměl s Aes Sedai žádné problémy."
„To se Randovi moc nepodobá,“ podotkla Egwain pochybovačně. Takže Sheriam měla s Meranou pravdu. Proč ale pořád mlčí?
Bair se zachechtala. „Většina rodičů má víc potíží s dětmi, než má Car’a’carn se ženami, které přišly s Meranou Ambrey.“
„Hlavně že on není dítě,“ zasmála se Egwain a ulevilo se jí, že se alespoň někdo něčím baví. Z toho, jaký vztah měly tyhle ženy k Aes Sedai, bylo naprosto zřejmé, že by plivaly hřebíky, kdyby si myslely, že na něj začíná mít některá sestra vliv. Na druhou stranu musela Merana nějaký vliv získat, jinak by klidně mohla rovnou odjet. „Ale Merana měla poslat zprávu. Nechápu, proč to neudělala. Jste si jistý, že se nic –?“ Nenapadlo ji, jak větu dokončit. Neexistoval způsob, jak by Rand mohl Meraně zabránit, aby poslala holuba.