Nemám k tomu dostatečné znalosti, ale i mně je předčasnost jejich pokusu jasná. V tom je jejich společná vina a odpovědnost za ohromnou materiální škodu a za čtyři lidské životy. Podle zákonů Země je to očividný přečin, ale nebyl spáchán z osobních zájmů, a proto nepodléhá nejtěžší odpovědnosti.“
Evda se pomalu vrátila na své místo. O slovo se už nepřihlásil nikdo. Členové Rady žádali předsedu, aby podal závěrečný návrh. Šlachovitá postava Groma Orma se naklonila kupředu a ostrý zrak se upřel do sálu.
„Situace pro definitivní závěry je prostá. Rena Boze úplně vyjímám z odpovědnosti. Který vědec by nevyužil poskytnutých možností, zvláště je-li si jist úspěchem? Drtivý neúspěch pokusu mu bude poučením. Ale rozhodně přinese také užitek. Nahradí částečně materiální škodu, neboť experiment pomůže rozřešit spoustu otázek, o kterých v Akademii Nejvyšších Znalostí začínali teprve uvažovat.
Zavrhli jsme prospěchářské oportunistické tendence staré ekonomiky a řešíme problémy využití výrobních sil ve velkém měřítku. Ale až dosud lidé někdy nechápou moment úspěchu, protože zapomínají, že zákony vývoje jsou nezvratitelné. Zdá se jim, že stavba musí bez konce vzrůstat. Moudrost vedoucího spočívá v tom, aby si v přítomném okamžiku včas uvědomil nejvyšší stupeň, zastavil se a počkal, nebo cestu změnil. Mven Mas na svém odpovědném místě nedokázal být takovým vedoucím. Rada se při své volbě zmýlila a má v tom stejnou odpovědnost jako on. Vinen jsem především já, neboť jsem volbu Mvena Mase v Radě podporoval.
Navrhuji Radě, aby zprostila Mvena Mase viny, pokud se týká osobních motivů jeho činu, ale aby mu zakázala zastávat místa v odpovědných institucích planety. Já také musím být odvolán z funkce předsedy Rady; pojedu na stavbu nové družice, abych pomohl likvidovat následky své neopatrné volby.“
Grom Orm přelétl pohledem sál a četl v mnoha tvářích upřímný zármutek. Avšak lidé v epoše Okruhu se nepřemlouvali; vážili si navzájem svých rozhodnutí a důvěřovali jejich správnosti.
Mir Om se poradil se členy Rady a počítací automat oznámil výsledek hlasování; závěry Groma Orma se přijímaly bez námitek, ale s podmínkou, že zatím zůstane na svém místě a bude řídit práci Rady až do konce shromáždění.
Grom Orm se uklonil, ale v jeho tváři, ukované pevnou vůlí, se nic nezměnilo.
„Musím vám teď objasnit, proč jsem žádal, aby se odsunula diskuse o třicáté osmé mezihvězdné výpravě,“ pokračoval klidně předseda. „Příznivý výsledek celé záležitosti je zřejmý a doufám, že Kontrola Cti a Práva s námi souhlasí. Ale nyní mohu poprosit Mvena Mase, aby zaujal své místo v Radě, neboť nás čeká závažné jednání o mezihvězdné expedici. Znalosti Mvena Mase jsou nutné k správnému řešení otázky, a to tím spíše, že člen Rady Erg Noor se nemůže dnešní diskuse zúčastnit.“
Mven zamířil ke křeslům Rady. Sálem se přelévala zelená světla na znamení souhlasu.
Mapy planet se nehlučně zvedly a postoupily místo obrovským černým tabulím, kde různobarevná světélka hvězd spojovala modrá nit kosmických tratí, plánovaných na jedno století. Předseda Rady se úplně změnil. Zmizela chladná nezúčastněnost, teplý ruměnec mu zbarvil popelavé tváře, ocelové oči ztemněly. Grom Orm vystoupil na tribunu.
„Každá nová mezihvězdná výprava znamená dlouho hýčkaný sen, novou naději, bedlivě chovanou mnoho roků, nový stupeň na žebříku velikého vzestupu. Na druhé straně je to práce miliónů, která nesmí zůstat nesplacena, nemůže se obejít bez velkého vědeckého nebo hospodářského efektu, jinak se zastaví náš pohyb kupředu i další ovládnutí přírody. Proto tak obezřele posuzujeme, uvažujeme a počítáme, než se do mezihvězdných dálek vznese nová raketa.
Bylo naší povinností, abychom sedmatřicátou expedici věnovali Velikému Okruhu. Tím důkladněji jsme projednávali plán třicáté osmé výpravy. Ale za poslední rok se přihodilo několik událostí, které změnily situaci a nutí nás, abychom znovu přezkoumali cestu a úkoly expedice, schválené předchozími Radami i celoplanetární diskusí. Tím, že jsme objevili způsob, jak zpracovávat slitiny pod vysokým tlakem při teplotě absolutní nuly, zlepšila se pevnost trupu hvězdoletů. Zdokonalili jsme anamezonové motory, které jsou nyní hospodárnější, takže můžeme podnikat daleké lety do vesmíru s jedinou raketou. Hvězdolety Aella a Tintažel, s kterými jsme počítali pro třicátou osmou výpravu, zastaraly, srovnáme-li je s právě dokončenou raketou vertikálního typu Labuť, která má kulatý trup se čtyřmi stabilizačními kýly. Můžeme se odvážit stále delších letů.
Erg Noor, který se vrátil na Tantře ze sedmatřicáté expedice, oznámil, že se setkali s černou hvězdou spektrální třídy T, na jejíž planetě objevili hvězdolet neznámé konstrukce. Když se pokoušeli proniknout dovnitř korábu, všichni málem zahynuli, ale přece se jim podařilo získat kovový úlomek z trupu. Je to látka u nás neznámá, přestože má blízko ke čtrnáctému isotopu stříbra, objevenému na planetách velmi žhavé hvězdy třídy O 8, známé odedávna jako Dzeta Lodní Zádě.
O tvaru hvězdoletu, který se podobá dvojvypuklému disku s hrubým spirálovitým povrchem, jednala Akademie Nejvyšších Znalosti.
Junij Ant prozkoumal ze zápisů automatické paměti zprávy Okruhu za celých čtyři sta let od okamžiku, kdy jsme se do Okruhu zapojili. Při naší úrovni a vědeckém zaměření nemůžeme realizovat hvězdolety s konstrukcí tohoto typu. Neznají ho v naší Galaxii ani ty světy, s nimiž jsme si vyměňovali znalosti.
Diskový hvězdolet tak obrovských rozměrů je jistě host z nesmírně vzdálených planet; možná dokonce i z mimogalaktických světů. Mohl putovat vesmírem milióny roků a snést se na planetu železné hvězdy v naší pusté oblasti na kraji Galaxie.
Nemusím vysvětlovat, jak důležité je prozkoumat cizí kosmický koráb pomocí speciální expedice na hvězdu T.“
Grom Orm zapjal polokulovitou obrazovku a sál zmizel.
Před diváky zvolna plynuly zápisy automatických pamětí.
„Zde je zpráva, kterou jsme dostali nedávno od obyvatel z planety CR 519… — kvůli stručnosti vynechám přesné souřadnice — jejichž výprava se vydala do soustavy hvězdy Achernar.“
Poloha hvězd se zdála podivná, ani sebezkušenější zrak by v nich nepoznal dávno prozkoumaná nebeská tělesa. Plochy matně svítícího plynu, temná mračna, a konečně velké vychladlé planety s odraženým světlem úžasně zářivé hvězdy.
Achernar svítil jako dvě stě osmdesát našich sluncí a měl třiapůlkrát větší průměr. Byl neobyčejně jasnou modrou hvězdou spektrální třídy B 5. Kosmický koráb pořídil zápis a uhnul stranou. Uplynuly zřejmě desítky let cesty. Na obrazovce se objevilo jiné slunce, zeleně zářící hvězda spektrální třídy S. Narůstala a svítila stále jasněji, dokud se k ní cizí hvězdolet přibližoval. Mven si v duchu pomyslil, že nádherný odstín jejího zeleného světla by byl mnohem krásnější skrze atmosféru. Jako v odpověď na jeho myšlenky se objevil na obrazovce povrch planety. Snímky se promítaly s přestávkami, obrazovka neukazovala, že by se hvězdolet k planetě přiblížil. Před diváky znenadání vyrostla oblast vysokých hor, zahalených nejrozličnějšími odstíny zeleného světla. V hlubokých rozsedlinách a po příkrých stráních se táhly černozelené stíny, osvětlené skály byly modrozelené, údolí měla fialový nádech, na vrcholech a náhorních rovinách ležel akvamarínový sníh, místa sežehlá žhavým sluncem zářila žlutozeleně. Malachitové říčky spěchaly dolů k neviditelným jezerům a mořím, skrytým za pohořím.
Dole byla rovina, posázená oblými pahorky; rozkládala se až k moři, které z dálky vypadalo jako zářící plát zeleného železa. Modré stromy hýřily hustým listím, na loukách a pasekách rozkvétaly v purpurových pásech nebo skupinách neznámé keře a trávy. A z hloubi ametystové oblohy proudila mocná záplava zlatě zelených paprsků. Pozemštané ustrnuli. Mven Mas pátral ve své nekonečné paměti, aby přesně určil polohu zeleného slunce.