Muž se poklonil Zaidě a hladce zvládl meč u boku, ale nedotkl se srdce, rtů a čela. Nicméně jisté nedostatky bylo třeba u suchozemců přehlédnout. „Omlouvám se, jestli přicházím pozdě, paní lodí,“ řekl, „ale připadalo mi zbytečné dorazit, než tu budete všechny.“ Musel mít opravdu dobrý dalekohled, aby sem dohlédl až z mola.
Zaida si ho zamračeně měřila a popíjela víno. „Máš jméno?“
„Jsem Logain,“ představil se prostě.
Polovina žen v místnosti prudce vydechla a většině ostatních spadla brada. Nejedna vycákla víno. Zaida nikoliv, Harine také ne, ale ostatní ano. Logain. To jméno znali dokonce i Atha’an Miere.
„Smím promluvit, paní lodí?“ zasupěla Amylia. Svírala porcelánový džbán tak pevně, až se Harine bála, že ho rozmačká, ale naučila se neříkat víc, dokud Zaida nekývne. Pak se z ní slova jen hrnula. „Tento muž je falešný Drak. Byl za to zkrocený. Nevím, jak to, že dokáže znovu usměrňovat, ale dokáže usměrňovat saidín. Saidín. Je pošpiněný, paní lodí. Jestli s ním budeš jednat, přivoláš na sebe hněv Bílé věže. Vím—“
„Dost,“ uťala ji Zaida. „Měla bys už vědět, jak moc se obávám hněvu Bílé věže.“
„Ale—!“ Zaida zvedla prst a Aes Sedai sklapla, jen se jí ošklivě kroutily rty. To jediné slovo mohlo znamenat, že bude opět líbat sestru správce paluby, a ona to věděla.
„Co říkala, je částečně pravda,“ podotkl Logain klidně. „Jsem aša’man, ale špína už je pryč. Saidín je čistý. Stvořitel se zřejmě rozhodl prokázat nám milost. Mám pro ni otázku. Komu sloužíš, Aes Sedai, Egwain al’Vere, nebo Elaidě a’Roihan?“ Amylia moudře mlčela.
„Příští rok slouží mně, Logaine,“ pronesla Zaida rázně. Aes Sedai zavřela světlé oči, a když je znovu otevřela, kulila je ještě víc, jakkoliv nemožné to původně vypadalo, a byla v nich hrůza. Mohla si opravdu myslet, že se Zaida slituje a nechá ji jít dřív? „Svoje otázky můžeš směřovat na mě,“ pokračovala paní lodí, „ale nejdřív mám dvě pro tebe. Kde je Koramoor? Musím k němu vyslat vyslankyni a on ji musí nechat u sebe podle dohody. To mu připomeň. A jakou zprávu mi od něj přinášíš? Nejspíš žádost o nějakou službu.“
„Kde je, to nemůžu sloužit.“ Pousmál se, jako by udělal vtip. On se usmál!
„Žádám,“ začala Zaida, ale on ji uťal, čímž vyvolal hněvivé mumlání a žhavé pohledy od ostatních žen. Ten hlupák si zřejmě myslel, že se vyrovná paní lodí!
„Chce, aby bylo místo jeho pobytu prozatím tajné, paní lodí. Zaprodanci se ho pokusili zabít. Jsem ale ochotný vzít s sebou Harine din Togara. Pokud jsem slyšel, tak ji, myslím, shledá přijatelnou.“
Harine sebou trhla tak silně, až si polila ruku vínem, a pak se zhluboka napila. Ale ne, Zaida se rozvede s Amelem a vdá se za balastní kámen, než pošle Harine din Togara jako svou vyslankyni. Přesto, už z pouhého pomyšlení na to se jí přilepil jazyk na patro. Ani stát se paní lodí by nemuselo být dostatečnou náhradou za to, že bude zase muset snášet Kadsuane.
Zaida upírala na Logaina bezvýrazný pohled a nařídila Amylii, aby mu nalila víno. Aes Sedai sebou cukla, a než došla ke stolu, třásla se tak silně, až jí hubička džbánu cvakala o okraj číše. Skoro tolik vína co v číši skončilo i na stole. Logain k ní kupodivu došel a položil jí ruku na její, aby ji uklidnil. Byl jedním z těch, kdo nedokážou nechat ostatní dělat svou práci?
„Ode mě se nemáš čeho bát, Amylio Sedai,“ řekl jí. „Už je to dávno, co jsem někoho snědl ke snídani.“ Zírala na něj s otevřenými ústy, jako by si nebyla jistá, jestli jen žertoval.
„A služba, kterou žádá?“ ozvala se Zaida.
„Není to žádost, paní lodí.“ Musel narovnat džbán, aby mu číše nepřetekla. S vínem v ruce se otočil od Amylie, ale ona tam stála a civěla mu na záda. Světlo, ale že ta ženská neustále nalézala způsoby, jak se dostat do potíži. „Žádá o splnění vaší strany dohody s Koramoorem. Mezi jiným jste mu slíbili lodi, a on potřebuje lodi na převoz potravin a dalších zásob z Illianu a Tearu do Bandar Ebanu.“
„To se dá zařídit,“ připustila Zaida, aniž by příliš maskovala svou úlevu, i když střelila zamračený pohled po Harine. Pelanna se taky mračila, jak jinak, ale mračily se i Lacine, Niolle a pár dalších. Harine potlačila vzdech.
Některé podrobnosti dohody byly opravdu příliš svazující, to musela připustit, jako třeba požadavek, aby byla paní lodí připravená přijít k němu třikrát za dva roky. Jendajské proroctví říkalo, že Atha’an Miere budou sloužit Koramoorovi, ale to, že by měla paní lodí přiběhnout, kdykoliv zavolá, se objevovalo jen v málo názorech na to, jak by měli sloužit. Jenomže ostatní tam nebyly, nesmlouvaly s Aes Sedai, přesvědčené, že nemají jinou možnost než uzavřít takovou dohodu, jaká půjde. Pravda Světla, byl div, že získala tolik!
„Zásoby pro víc než milion lidí, paní lodí,“ dodal Logain ledabyle, jako by žádal o další víno. „Nemůžu říct, o kolik víc, ale Bandar Eban hladoví. Lodi musejí dorazit co nejdřív.“
Kajutou proletěl šok. Harine nebyla jediná, kdo se zhluboka napil vína. Dokonce i Zaida vykulila ohromeně oči. „To by mohlo vyžadovat víc hrabelc, než máme,“ přiznala nakonec, neschopná potlačit v hlase nevíru.
Logain pokrčil rameny, jako by na tom nezáleželo. „V každém případě od tebe požaduje toto. Použij jiné lodi, jestli musíš.“
Zaida ztuhla. Požaduje. Dohoda nedohoda, tohle bylo nerozumné užití jazyka před ní.
Do kajuty znovu vklouzla Turane a mimo protokol přiběhla k Zaidě, jen jí bosé nohy pleskaly o dřevo. Naklonila se a něco jí šeptala. Zaida se začala tvářit zděšeně. Pozvedla vonnou krabičku, otřásla se a nechala ji spadnout na prsa.
„Pošli ji dál,“ řekla. „Okamžitě ji pošli dál. Přišla zpráva, že by i kotva zaplakala,“ pokračovala, když Turane vyběhla z kajuty. „Chci, abyste si ji vyslechli od té, která ji přináší. Ty musíš počkat,“ dodala, když Logain otevřel ústa. „Musíš počkat.“ Měl dost rozumu, aby zachoval klid, ale ne dost, aby skryl netrpělivost. Odešel ke stěně, kde se zastavil se stisknutými rty a svraštělým obočím.
Mladá žena, jež vstoupila a hluboce se poklonila Zaidě, byla vysoká a štíhlá a mohla by být i milá, kdyby neměla tak ztrhanou tvář. Modrou plátěnou blůzu a zelené kalhoty měla pomačkané, jako by je na sobě měla několik dní, a únavou vrávorala. Na čestném řetízku měla jen hrstku medailonků, jak odpovídalo jejímu mládí, přesto Harine viděla, že má ne méně než tři za projevenou velkou odvahu.
„Jsem Cemeille din Selaan Dlouhé oči, paní lodí,“ představila se ochraptěle, „paní plavby ze šipce Větrný závodník. Plula jsem tak rychle, jak jsem mohla, ale obávám se, že na to, aby se dalo něco dělat, je příliš pozdě. Zastavila jsem u každého ostrova od Tremalkingu sem, ale vždycky jsem připlula pozdě.“ Po lících jí stékaly slzy, ale zřejmě si to ani neuvědomovala.
„Pověz prvním dvanácti svou smutnou zprávu svým způsobem a podle svého,“ vybídla ji Zaida laskavě. „Amylio, dones jí víno!“ To tedy laskavé nebylo vůbec. Aes Sedai hned skočila, aby splnila rozkaz.