„Musíš nám to říci,“ dodávala Anaiya laskavějším tónem. Ale s náznakem podráždění. Žena se strohou tváří, působící mateřsky i přes aessedaiovsky hladké líce, si v této chvíli uhlazovala světle šedé suknice a vypadala jako matka, která zatím ještě nechce sáhnout pro proutek. „Najdeme ti i druhým dvěma dívkám místo, ale musíš nám říci, jak ses sem dostala.“
Min se otřásla a zavřela ústa. Ovšem. Ty druhé dvě dívky. Tolik si na ně zvykla, jaké byly, že už neuvažovala o tom, kolik se změnily. Pochybovala, že by ty dvě nějaká z přítomných žen zahlédla poté, co je odvlekly do kobek pod Bílou věží. Leana vypadala, že má smích na krajíčku, a Siuan nad Aes Sedai málem znechuceně vrtěla hlavou.
„Já nejsem ta, se kterou si chcete promluvit,“ řekla Min Sheriam. Ať si tyhle pohledy chvíli užívají „ty druhé dvě dívky ". „Zeptej se Siuan nebo Leany.“ Zíraly na ni, jako by se zbláznila, dokud neukázala hlavou na své společnice.
Čtvero očí Aes Sedai se otočilo k ostatním, ale v žádných se hned neobjevilo poznání. Aes Sedai obě dívky studovaly, mračily se a vyměňovaly si pohledy. Žádný ze strážců neodtrhl oči z Logaina, ani nesundal ruku z jílce.
„Utišení může mít tenhle efekt,“ zabručela nakonec Myrelle. „Četla jsem o případech, které to naznačují.“
„Tváře jsou v mnoha směrech dost podobné,“ promluvila pomalu Sheriam. „Někdo mohl najít ženy, které se jim hodně podobají, ale proč?“
Siuan a Leana už nevypadaly tak samolibě. „Jsme, kdo jsme,“ ucedila Leana odměřeně. „Vyptejte se nás. To, co víme my, by nemohla znát žádná podvodnice.“
Siuan na otázky ani nečekala. „Tvář mám možná změněnou, ale aspoň vím, kdo jsem, co dělám a proč. Sázím se, že to je víc, než můžu říct o vás.“
Min zasténala nad jejím ocelovým tónem, ale Myrelle kývla řkouc: „Tohle je hlas Siuan Sanche. Je to ona.“
„Hlasy se dají nacvičit,“ namítla Carlinya, stále chladně klidná.
„Ale jak se dají naučit vzpomínky?“ mračila se vážně Anaiya. „Siuan – jestli to jsi ty – o tvých dvaadvacátých jmeninách jsme se pohádaly, ty a já. Kde se to stalo a jaký byl výsledek?“
Siuan se na mateřsky vypadající ženu dost sebevědomě usmála. „Když jsi přednášela přijatým o tom, proč tolik států vyrvaných z říše Artuše Jestřábí křídlo po jeho smrti nepřežilo. Mimochodem, pořád s tebou v některých věcech nesouhlasím. Výsledkem bylo, že jsem dva měsíce tři hodiny denně pracovala v kuchyních. ‚V naději, že horko přemůže a umenší tvůj zápal,‘ jsi myslím říkala.“
Pokud si myslela, že tahle jediná odpověď bude stačit, tak se mýlila. Anaiya měla otázek víc, pro obě ženy, a stejně tak Carlinya a Sheriam, které zřejmě byly spolu s druhými dvěma mladší i přijaté novicky. Otázky se týkaly všech možných věcí, které by se případné podvodnice nedokázaly naučit, průšvihy, do nichž se dostaly, daremnosti, úspěšné i neúspěšné, všeobecně zastávané názory na různé učitelky Aes Sedai. Min nemohla uvěřit, že ženy, které se staly amyrlin a kronikářkou, mohly tak často spadnout do nějaké kaše, ale získala dojem, že to je jenom špička zasypané hory, a zdálo se, že Sheriam sama zřejmě nebyla za těmi dvěma příliš pozadu. Myrelle, podle let nejmladší z nich, se omezovala na pobavené poznámky, dokud Siuan neřekla něco o tom, jak hodily Saroiye Sedai do lázně pstruha, a o novicce, která se půl roku učila nestrkat nos do cizích věcí. Ne že by Siuan měla moc co vykládat, jak někoho učit, aby si hleděl svého. Vyprat jako mladší novicka neoblíbené přijaté šaty svrbílkem? Vyklouznout z Věže na ryby? Dokonce i přijaté novicky potřebovaly kromě vyhrazených hodin k opuštění Věžových pozemků povolení. Siuan a Leana společně dokonce zchladily vědro vody, že skoro zamrzala, a nastavily ho tak, že polilo Aes Sedai, která je nechala spráskat, nespravedlivě, jak to viděly ony. Podle toho, jak se Anaiye leskly oči, tak pro ně bylo jen dobře, že je v té době nepřistihly. Z toho, co Min věděla o výcviku mladších novicek, a také přijatých, měly tyhle štěstí, že jim vůbec dovolily zůstat tak dlouho, aby se z nich staly Aes Sedai, natož že je nestáhly z kůže.
„Jsem spokojená,“ řekla mateřská žena nakonec a pohlédla na ostatní.
Myrelle kývla po Sheriam, ale Carlinya podotkla: „Pořád zbývá otázka, co s ní.“ Zírala přímo na Siuan, ani nemrkla, a ostatní náhle zneklidněly. Myrelle našpulila rty a Anaiya studovala podlahu. Sheriam si uhladila šaty a zřejmě se pohledu na nově příchozí snažila úplně vyhnout.
„Pořád známe všechno, co jsme znaly předtím,“ sdělila jim Leana a její zamračení bylo přinejmenším z poloviny ustarané. „Mohly bychom být užitečné.“
Siuan potemněla tvář – Leanu zřejmě, pokud něco, výčet jejich lumpáren z dětství i tresty za ně pobavily, ale Siuan se to ani trochu nelíbilo – a přesto v protikladu ke svému mračení měla hlas jen maličko napjatý. „Chtěly jste vědět, jak jsme vás našly. Spojila jsem se s jednou z mých agentek, která také pracuje pro modré, a ona mi řekla o Sallie Daerové.“
Min té věci se Sallie Daerovou vůbec nerozuměla – kdo to vůbec byl? – ale Sheriam a ostatní kývly. Min si uvědomila, že Siuan udělala něco jiného, než že jim prozradila jak, dala jim totiž najevo, že má pořád přístup ke špehům, kteří jí sloužili jako amyrlin.
„Sedni si támhle, Min,“ nakázala Min Sheriam a ukázala na jeden stůl v rohu, u něhož nikdo neseděl. „Nebo jsi pořád ještě Elmindreda? A vezmi Logaina s sebou.“ Ona a ostatní tři obstoupily Siuan a Leanu a nahnaly je do zadní části šenku. Než zmizely za novými dveřmi z nehoblovaných prken, připojily se k nim ještě dvě ženy v jezdeckých šatech.
Min vzala Logaina s povzdechem za ruku, odvedla ho ke stolu a posadila na hrubou lavici. Sama si vzala rozviklanou židli s laťkovým opěradlem. Opodál se postavili dva strážci a opřeli se zády o zeď. Nezdálo se, že by pozorovali Logaina, avšak Min gaidiny znala. Nic jim neuniklo a meče dokázali tasit i ve spánku, než by okem mrkl.
Takže žádná otevřená náruč na přivítanou, dokonce i když Siuan a Leanu nakonec poznaly. No, co vlastně čekala? Siuan a Leana bývaly dvě nejmocnější ženy v Bílé věži, a teď nebyly ani Aes Sedai. Ostatní nejspíš nevěděly, jak se k nim mají chovat. A objevily se se zkroceným falešným Drakem. Siuan by raději neměla lhát, ani s ním mít něco v plánu. Min si nemyslela, že by Sheriam a ostatní byly tak trpělivé jako Logain.
A přinejmenším Sheriam ji poznala. Min znovu vstala a vyhlédla popraskanou okenní tabulkou na ulici. Jejich koně byli stále uvázáni u sloupků, ale jeden ze strážců, kteří se nedívali, by ji chytil dřív, než by odvázala Růženčiny otěže. Tehdy naposled ve Věži si Siuan dala spoustu práce, aby ji zamaskovala. A očividně to k ničemu nebylo. Přesto si však myslela, že o jejích viděních neví nikdo z nich. Siuan a Leana si to nechávaly výhradně pro sebe. Min by byla docela ráda, kdyby to tak zůstalo. Pokud by to zjistily tyhle Aes Sedai, zapletly by ji do svých sítí, právě jako to učinila Siuan, a ona by se k Randovi nikdy nedostala. Jestli ji budou dál držet na vodítku tady, nebude moci ukázat to, co se naučila od Leany.
Pomoci Siuan najít toto shromáždění, pomoci přivést Aes Sedai na pomoc Randovi bylo správné a důležité, ale pořád ještě měla svůj vlastní cíl. Přimět muže, který se na ni nikdy nepodíval podruhé, aby se do ní zamiloval, dřív než zešílí. Možná byla sama šílená, stejně jako k tomu byl odsouzen on. „Potom budeme skvělej pár,“ zamumlala si pro sebe.