Carlinya, dost chladná, aby vedle ní ostatní vypadaly přívětivě, se předklonila. Bryne se měl před ní na pozoru, a také před tou Beonin s velkýma očima. Nebyl si jist proč. Jen snad, že kdyby tu probíhala velká hra rodů, tak by řekl, že obě ženy páchnou ctižádostí. Možná se zapletl právě do něčeho takového.
„Měl bys vědět,“ pronesla Carlinya dost chladně, „že žena, kterou znáš jako Maru, je ve skutečnosti Siuan Sanche, dříve amyrlin. Amaena je doopravdy Leana Sharif, která bývala kronikářkou.“
Měl co dělat, aby nevyvaloval oči jako nějaký venkovský balík. Teď, když to věděl, viděl v Mařině tváři – v Siuanině – tvář ženy, která ho přinutila couvnout, změkčenou mládím. „Jak?“ bylo vše, co řekl. Bylo to skoro všechno, na co se zmohl.
„Jsou jisté věci, které by muži neměli vědět,“ odvětila chladně Sheriam, „a většina žen jakbysmet.“
Mara – ne, stejně dobře na ni mohl myslet pod jejím vlastním jménem – Siuan byla utišena. To věděl. Muselo to mít něco společného s utišením. A jestli ta Domanka s labutí šíjí bývala kronikářkou, tak se byl ochoten vsadit, že byla utišena též. Avšak mluvit kolem Aes Sedai o utišení byl docela dobrý způsob, jak zjistit, jak tvrdí doopravdy jste. Kromě toho, když s vámi začaly Aes Sedai mluvit záhadně, nedaly by vám přímou odpověď, ani kdybyste se zeptali, jestli je obloha modrá.
Byly velmi dobré, tyhle Aes Sedai. Ukolébaly ho a pak, když si přestal dávat pozor, tvrdě ho udeřily. Měl nepříjemný pocit, že ví, co se mu snaží ulehčit. Bude zajímavé zjistit, zda se nezmýlil. „To ale nemění nic na přísaze, kterou složily. Kdyby pořád byly amyrlin a kronikářka, mohl by je ke splnění přísahy donutit každý zákon včetně tarvalonského.“
„Jelikož nenamítáš nic proti tomu, že tu zůstaneš,“ řekla Sheriam, „můžeš mít Siuan jako svou osobní služebnou, když ji nebudeme potřebovat. Přeješ-li si, můžeš mít všechny tři včetně Min, kterou jsi zřejmě po celou dobu znal jako Serenlu.“ Z nějakého důvodu to Siuan podráždilo stejně tolik jako to, co bylo řečeno o ní. Cosi si zabručela, i když ne dost hlasitě, aby to někdo slyšel. „A jelikož nic nenamítáš, urozený pane Bryne, tak zatímco zůstaneš tady u nás, je tu jistá služba, kterou bys nám mohl poskytnout.“
„Vděk Aes Sedai není malý,“ podotkla Morvrin.
„Tím, že budeš sloužit nám, posloužíš Světlu a spravedlnosti,“ dodávala Carlinya.
Beonin kývla a pak vážně pronesla: „Sloužil jsi věrně Morgase a Andoru. Služ nám stejně dobře, a na konci tě nebude čekat vyhnanství. Nic, oč tě požádáme, neohrozí tvou čest. Nic, oč požádáme, neuškodí Andoru.“
Bryne se zamračil. Opravdu se dostal do hry rodů. Občas si říkal, že daes dae’mar musely vymyslet Aes Sedai. Zřejmě ji hrály i ve spánku. Bitva byla jistě mnohem krvavější, ale také mnohem čestnější. Jestli se jednou rozhodly tahat za jeho provázky, tak za ně tahat budou – ony to dokážou ať tak nebo tak – ale teď přišla chvíle ukázat jim, že není jen bezduchá loutka.
„Bílá věž je rozdělená,“ pronesl bezvýrazně. Aes Sedai se rozšířily oči, ale on jim nedal příležitost promluvit. „Adžah se rozdělily. To je jediný důvod, proč jste všechny tady. Vy určitě nepotřebujete jeden dva meče navíc –“ pohlédl na Dromanda a ten kývl na souhlas – „takže jediný způsob, jak vám můžu sloužit, je ten, že po mně chcete, abych vedl vojsko. Tedy abych nejdřív nějaké postavil, pokud nemáte další tábory, kde je mnohem víc mužů, než jsem viděl tady. A to znamená, že se hodláte postavit Elaidě.“ Sheriam se tvářila usouženě, Anaiya ustaraně a Carlinya chtěla promluvit, ale on pokračoval. Ať poslouchají. Tušil, že v příštích měsících se jich ještě naposlouchá až až. „No dobře. Já Elaidu nikdy neměl moc rád a nejsem přesvědčený, že z ní bude dobrá amyrlin. Důležitější ale je, že můžu sestavit vojsko, které se dokáže postavit Tar Valonu. Hlavně jestli víte, že dobývání bude velmi krvavé a dlouhé.
Tohle jsou ale moje podmínky.“ Ony do jedné ztuhly, dokonce i Siuan a Leana. Muži nekladli podmínky Aes Sedai. „Za prvé, velet budu já. Vy mi řeknete, co udělat, ale já rozhodnu jak. Vy dáte rozkazy mně a já je předám vojákům pod mým velením, ne vy. Ne, dokud s nimi nebudu já na prvním místě souhlasit.“ Několik jich otevřelo ústa, Carlinya a Beonin jako první, ale on pokračoval. „Já přijímám muže, já je povyšuji a já je trestám. Ne vy. A za druhé, jestli vám řeknu, že se něco nedá provést, tak zvážíte to, co říkám. Nechci převzít vaši autoritu –“ stejně byla jen malá šance, že by to dovolily – „ale nechci vidět, jak moji muži zbytečně umírají, protože vy nerozumíte válčení.“ Stane se to, ale bude-li mít štěstí, bude to pouze jednou. „Za třetí, jestli s tímhle začnete, budete v tom pokračovat až do konce. Já položím hlavu na špalek, a každý muž, který půjde se mnou, taky, a kdybyste se za půl roku rozhodly, že Elaida jako amyrlin je lepší než válka, dotáhly byste k tomu špalku každého z nás, koho byste chytily. Státy se nejspíš do občanské války ve Věži nezapletou, ale jestli nás opustíte, nenechají nás naživu. Elaida na to dohlédne.
Nebudete-li s tím souhlasit, tak nevím, jak bych vám mohl posloužit. Jestli mě svážete jen jedinou silou, aby mi mohl Dromand podříznout krk, nebo skončím beze cti na špalku, pořád budu mrtvý.“
Aes Sedai nepromluvily. Dlouho na něj jen hleděly, až ho začalo svrbět mezi lopatkami. Napadlo ho přitom, zda je snad Nuhel připravený mu vrazit dýku do zad. Pak Sheriam vstala a ostatní ji následovaly k oknům. Bryne viděl, jak se jim pohybují rty, ale nic neslyšel. Jestli chtěly své rokování skrýt za jedinou sílu, budiž. Nebyl si jist, kolik z toho, co po nich chce, z nich skutečně vymáčkne. Všechno, pokud byly rozumné, ale Aes Sedai občas považovaly za rozumné dost podivné věci. Ať už se však rozhodnou jakkoliv, bude to muset přijmout s co největší elegancí, na jakou se zmůže. Byla to dokonalá past a on si ji vyrobil sám.
Leana se na něj podívala a usmála se tak, až bylo úplně jasné, jako by to řekla nahlas, že se nikdy nedozví, oč přišel. Brynea napadlo, že by to byl skvělý lov, kdyby ho vodila na vařené nudli. Domanské ženy nikdy neslíbily ani polovinu toho, co jste si mysleli, a daly vám jen tolik, kolik se rozhodly, a svá rozhodnutí měnily vmžiku.
Návnada z jeho pasti na něj vyrovnaně hleděla a pak přešla blíž, až se musela zaklonit, aby mu viděla do očí, a pronesla tichým, rozzuřeným hlasem. „Proč jsi to udělal? Proč jsi nás sledoval? Kvůli stodole?“
„Kvůli přísaze.“ Kvůli páru modrých očí. Siuan Sanche nemohla být o víc než o deset let mladší než on, ale on si musel neustále připomínat, že to je Siuan Sanche, když hleděl na tvář skoro o třicet let mladší. Ty oči však byly stejné, tmavomodré a odhodlané.
„Přísaze, kterou jsi mi dala a porušila. Za to bych měl tvou službu zdvojnásobit.“
Ona spustila zrak, zkřížila ruce na prsou a zavrčela: „O to už bylo postaráno.“
„Myslíš, že tě potrestají za porušení přísahy? I kdyby ti naplácaly na zadek, neplatí to, pokud to neudělám já.“
Dromandův smích zněl zpola pohoršeně – ten muž musel mít stále ještě potíže vyrovnat se s tím, kým Siuan bývala, a Bryne si nebyl ani příliš jist, že je nemá také – a jí tvář potemněla tak, až dostal strach, že by ji mohla ranit mrtvice. „Já už dostala dvojnásobně naloženo, jestli ne víc, ty hromado smradlavejch rybích vnitřností! Ty a to tvoje počítání hodin! Ani hodina se nebude počítat, dokud nebudeš mít všechny tři z nás zpátky na svým statku, ani kdybych musela být tvůj... pucflek, ať je to cokoliv... dvacet let!“