Takže tohle taky naplánovaly, Sheriam a ostatní. Mrkl na jejich poradu u oken. Zřejmě se rozdělily do dvou sobě odporujících skupin. Sheriam, Anaiya a Myrelle na jedné straně a Morvrin a Carlinya na druhé, s Beonin někde uprostřed. Byly připraveny mu vydat Siuan a Leanu a – Min? – jako úplatek nebo úlitbu, ještě než vůbec vstoupil. Byly zoufalé, což znamenalo, že se ocitl na slabší straně, ale možná byly dost zoufalé, aby mu poskytly to, co potřeboval, aby vůbec měl šanci na vítězství.
„Tebe to baví, co?“ vyjela zuřivě Siuan ve chvíli, kdy pohnul očima. „Ty hlupáku. Světlo tě spal, že jsi takový trouba s kapřím mozkem. Teď, když víš, kdo jsem, tak tě těší, že se ti budu muset klanět a plazit se před tebou.“ Zatím nevypadala, že by něco takového dělala častěji. „Proč? Protože jsem tě donutila vycouvat z Murandy? To jsi takový ubožák, Garethe Bryne?“
Snažila se ho rozzlobit. – Uvědomila si, že řekla příliš mnoho, a nechtěla mu poskytnout čas si to promyslet. Možná už nebyla Aes Sedai, ale manipulování s lidmi měla v krvi.
„Byla jsi amyrlin,“ pravil klidně, „a dokonce i králové amyrlin líbají prsten. Nemůžu říct, že se mi líbilo, jak jsi se tenkrát chovala, a možná bychom si měli někdy v budoucnu v klidu promluvit o tom, zda to, co jsi udělala, zatímco se půlka dvora dívala, bylo nutné, ale pamatuj si, že sem jsem šel za Marou Tomanes, a byla to Mara Tomanes, koho jsem žádal. Ne Siuan Sanche. Jelikož se pořád ptáš proč, zeptám se já. Proč bylo tak důležité, abych dovolil Muranďanům loupit na naší straně hranice?“
„Protože tvůj tehdejší zákrok mohl zničit důležité plány,“ odpověděla a každé slovo znělo, jako by zarážela hřebík, „právě jako tvůj zákrok ohledně mě tady. Věž rozpoznala jednoho mladého pohraničního pána jménem Dulain jako muže, který by jednoho dne s naší pomocí mohl Murandy skutečně sjednotit. Těžko jsem mohla připustit možnost, že by ho tvoji vojáci mohli zabít. Mám tady nějakou práci, urozený pane Bryne. Nech mě to dodělat a můžeš si vychutnat svoje vítězství. Natruc se do toho zapleť a všechno pokazíš.“
„Ať už pracuješ na čemkoliv, tak jsem si zcela jistý, že Sheriam a ostatní zařídí, abys to udělala. Dulain? Nikdy jsem o něm neslyšel. Zatím ale moc neuspěl.“ Jeho názor byl, že Murandy zůstane slepencem všech téměř nezávislých urozených pánů a paní, dokud se kolo neotočí a nenadejde nový věk. Muranďané si říkali Lugarďané či Mindeáňané nebo jakkoliv jinak dřív, než řekli jméno svého státu. Pokud se ho vůbec namáhali vyslovit. Urozený pán, který by je mohl sjednotit a který by měl kolem krku Siuanin obojek, by mohl přivést značný počet mužů.
„On... zemřel.“ Na tvářích jí naskočily rudé skvrny a zdálo se, že bojuje sama se sebou. „Měsíc po tom, co jsem odjela z Caemlynu,“ zamumlala, „ho nějaký andorský sedlák střelil šípem při krádeži ovcí."
Nemohl si pomoci, aby se nezasmál. „To ty sedláky jsi měla přinutit pokleknout, ne mě. No, teď už si s takovými věcmi nemusíš dělat starosti.“ To byla jistě pravda. Ať už ji hodlaly Aes Sedai využít jakkoliv, teď ji nikdy nepustí k moci či k rozhodování. Litoval ji. Neuměl si představit, jak se tahle žena vzdává a umírá, ale ztratila skoro tolik, kolik jen bylo v životě možné, pokud by rovnou neumřela. Na druhou stranu se mu nelíbilo, když ho nazývala ubožákem nebo hromadou smradlavých rybích vnitřností. Co bylo to další? Hlupák s kapřím mozkem. „Odteď se můžeš zabývat tím, abych měl čisté boty a připravenou postel.“
Oči měla jako škvírky. „Jestli chceš tohle, urozený pane Bryne, tak sis měl vybrat Leanu. Ona by na to mohla být hloupá dost.“
Jen tak tak, že nevytřeštil oči. Způsob, jakým fungovala ženská mysl, ho nikdy nepřestával udivovat. „Zavázala ses mi sloužit, jakkoliv se rozhodnu,“ podařilo se mu zasmát se. Proč to dělá? Věděl, kdo je i kdo byla. Ale ty oči ho pořád pronásledovaly, vyzývavě se na něj upíraly, i když si myslela, že nemá nejmenší naději, právě jako teď. „Zjistíš, co jsem za muže, Siuan.“ Chtěl ji tím uklidnit po vtipu, který udělal, jenže z toho, jak ztuhla, to zřejmě vzala jako výhrůžku.
Náhle si uvědomil, že slyší Aes Sedai, tiché mumlání hlasů, které okamžitě umlkly. Stály tam vedle sebe a hleděly na něj s nečitelnými výrazy. Ne, hleděly na Siuan. Když se vydala zpět k místu, kde stále ještě stála Leana, sledovaly ji očima. A jako by Siuan jejich pohledy cítila, s každým krokem zrychlovala. Když se vedle krbu znovu obrátila, z její tváře se nedalo vyčíst víc než z jejich. Byla to úžasná žena. Nebyl si jist, zda by si na jejím místě vedl stejně dobře.
Aes Sedai čekaly, až k nim přijde. Když stál u nich, řekla Sheriam: „Přijímáme tvé podmínky bez výhrad, urozený pane Bryne, a zavazujeme se, že je dodržíme. Jsou velmi rozumné.“
Přinejmenším Carlinya si podle všeho myslela, že vůbec nejsou rozumné, ale jemu na tom nezáleželo. V případě potřeby byl připraven se vzdát všech kromě poslední, totiž že se nevzdají.
Poklekl na místě, kde stál, pravou pěst přitiskl na kus koberce, a ony ho obstoupily a každá mu položila ruku na skloněnou hlavu. Nezáleželo mu na tom, zda použijí jedinou sílu, aby ho zavázaly splnit přísahu, či při pátrání po pravdě – nebyl si jist, zda mohou něco z toho udělat, ale kdo mohl vědět, co Aes Sedai dokážou? – a jestli myslely něco jiného, on s tím stejně nemohl nic udělat. Lapený párem očí, jako nějaký připitomělý vesnický kluk. Měl kapří mozek. „Zavazuji se a přísahám, že vám budu věrně sloužit, dokud nebude Bílá věž vaše..."
Už plánoval. Thad a jeden, možná dva strážci na druhém břehu řeky, aby dohlédli na to, co mají bělokabátníci za lubem. Joni, Barim a pár dalších dole v Ebú Daru. Joni alespoň nebude polykat jazyk pokaždé, když se podívá na „Maru“ a „Amaenu", a každý muž, kterého pošle, bude vědět, jak verbovat.
„...postavím a pak povedu vaše vojsko podle svých nejlepších schopností...“
Když tiché bzučení hlasů v šenku utichlo, Min vzhlédla od vzorů, které lhostejně črtala na stůl prstem namočeným do vína. Logain se také zavrtěl, což byl div, ale jen aby civěl na lidi v místnosti, nebo možná skrze ně. To se dalo těžko poznat.
Gareth Bryne a ten velký illianský strážce vyšli ze zadního pokoje první. V pozorném tichu Min zaslechla, jak Bryne říká: „Vyřiď jim, že tě poslala holka z ebúdarské taverny, jinak tvoji hlavu narazí na kůl.“
Illiánec zařval smíchy. „Nebezpečné město, Ebú Dar.“ Vytáhl zpoza opasku kožené rukavice, začal si je natahovat a pak vyšel na ulici.
Když se objevila Siuan, hovor se znovu rozproudil. Min neslyšela, co jí Bryne říkal, ale ona se vyřítila za strážcem a cosi si pro sebe vztekle vrčela. Min měla nepříjemný pocit, že se Aes Sedai rozhodly ctít tu hloupou přísahu, na niž byla Siuan tak pyšná, ctít ji od této chvíle. Kdyby dokázala sama sebe přesvědčit, že dvojice strážců líně se opírajících o zeď si toho nevšimne, okamžitě by vypadla ze dveří a seděla na Růžence.
Sheriam a ostatní Aes Sedai vyšly poslední s Leanou. Myrelle usadila Leanu ke stolu a začala s ní cosi probírat, kdežto ostatní obcházely po místnosti, zastavily se u každé Aes Sedai a krátce s ní promluvily. Ať už jim řekly cokoliv, vyvolalo to nejrůznější reakce, od úplného zděšení po potěšené úsměvy, i přes tu slavnou aessedaiovskou vážnost.