Raganovi se zakýval culík, jak přikyvoval. „Pamatuješ na urozenou paní Baelome, Uno? Zrovna potý, co z Tearu dorazily první zprávy o pánu Drakovi, Nyneivo, řekla něco o ‚tomhle Randu al’Thorovi‘ při Masemově slyšení, a on si nechal přinýst sekeru a popravčí špalek a skoro se ani nenadechl.“
„On nechal někomu useknout hlavu za tohle?“ vydechla Nyneiva nevěřícně.
„Ne,“ zamumlal znechuceně Uno. „Ale jenom proto, že se zatraceně dobře plazila, když si uvědomila, že to proklatě myslí vážně. Vytáhli ji ven a pověsili za proklatý ruce vzadu na její vlastní kočár a pak s ní projeli celou tu zatracenou vesnici, ve který jsme v tý chvíli zrovna byli. Její vlastní proklatý družiníci stáli jako banda sedláků, co se jim vnitřnosti proměnily ve vodu, a jen se na to koukali.“
„Když skončili,“ dodal Ragan, „poděkovala Masemovi za jeho milosrdenství, stejně jako to udělal urozenej pán Aleshin.“ Jeho tón zněl na Nyneivin vkus příliš kousavě. Vyslovoval mravní ponaučení a přál si, aby si jej vzala k srdci. „Měli moc dobrej důvod, Nyneivo. Jejich hlavy by nebyly první, který narazil na kůl. Tvoje mohla být poslední. A naše s ní, kdybychom se ti snažili pomoct. Masema nemá žádný oblíbence.“
Nyneiva se zhluboka nadechla. Jak mohl Masema mít takovou moc? A zřejmě nejen mezi svými stoupenci. Ale on taky nebyl žádný důvod, proč by urození pánové a paní nemohli být stejně velcí hlupáci jako kterýkoliv venkovan. – A podle jejího odhadu mezi nimi bylo hlupáků mnohem víc. Ta hloupá ženská se svými prsteny byla určitě urozená paní. Žádná obchodnice by neměla ohnivé opály. A přesto měl Ghealdan určitě zákony, soudy a soudce. Kde je královna nebo král? Nevzpomínala si, kdo v Ghealdanu vládne. Nikdo ve Dvouříčí neměl zrovna moc do činění s králi či královnami, ale proto tu přece byli, oni a urození pánové a paní, aby dohlédli na to, že bude spravedlnosti učiněno zadost. Jenže cokoliv tady Masema prováděl, do toho jí nic nebylo. Měla mnohem důležitější problémy než si dělat starosti s houfem pablbů, kteří dovolovali, aby po nich šlapal šílenec.
Přesto ji zvědavost přiměla říci: „Myslí vážně to, že se pokusí mužům a ženám zabránit, aby se na sebe dívali? Co si myslí, že se stane, jestli nebudou žádný svatby, žádný děti? To příště donutí lidi přestat sedlačit nebo tkát nebo šít boty, aby mohli myslet jenom na Randa al’Thora?“ Jméno schválně zdůraznila. Tihle dva mu na povel neustále říkali „pán Drak“ skoro stejně často jako Masema. „Jedno vám řeknu. Jestli se pokusí nakazovat ženám, jak se mají oblíkat, tak povstání začne on. Proti sobě.“ Samara musela mít něco jako ženský kroužek – většina osad ho měla, i když se jmenoval nějak jinak, i když to vůbec nemělo formální uspořádání, existovaly prostě jisté věci, ve kterých muži neměli dost rozumu, aby to pochopili – a jeho členky určitě mohly a taky si volaly ženy za to, že chodily nepřiměřeně oblečené, avšak nebylo to stejné, jako když na to ukáže muž. Ženy se nepletly do záležitostí mužů – no, ne víc, než bylo nezbytně nutné – a muži by se zase neměli plést do ženských věcí. „A předpokládám, že muži nezareagují o nic líp, jestli se pokusí zavřít taverny a tak. Ještě jsem nepoznala chlapa, co by nešel spát s pláčem, kdyby nemohl tu a tam strčit nos do korbele.“
„Možná to udělá,“ řekl Ragan, „a možná ne. Občas něco nařídí a občas na to zapomene nebo to odloží, protože se objeví něco důležitějšího. Byla bys překvapená,“ dodal suše, „co od něj jeho následovníci bez odmluvy přijmou.“ Nyneiva si uvědomila, že teď jí jdou s Unem po boku a ostražitě pozorují ostatní lidi na ulici. Dokonce i jí ti dva připadali připravení vmžiku tasit meč. Jestli si skutečně mysleli, že vykonají Masemovy rozkazy, tak budou mít brzy o čem přemýšlet.
„On není proti zatracenýmu manželství,“ zavrčel Uno a tak přísně se zadíval na pouličního obchodníčka s masovými paštikami na podnose, že se muž obrátil a utekl a dokonce si ani nevzal peníze od dvou žen, které již držely paštiky v ruce. „Máš štěstí, že si nevzpomněl, že ještě nemáš manžela, jinak tě s jedním moh poslat k pánu Drakovi. Občas vybere tři čtyři stovky svobodnejch mužů a stejně tolik žen a proklatě je sezdá. Většina se do toho dne ani neviděla. A když si tihle ustrašený hlínožrouti nestěžují kvůlivá něčemu takovýmu, myslíš si, že otevřou tu svou zatracenou hubu kvůli pivu?“
Ragan si cosi mumlal pod vousy, ale Nyneiva zachytila dost na to, aby přimhouřila oči. „Nějakej chlap ani neví, jaký štěstí má.“ Tohle řekl. Jejího zlobného pohledu si ani nevšiml. Byl příliš zaměstnaný tím, jak prohlížel ulici a dával pozor, aby se s ní někdo nepokusil uprchnout jako se seletem v pytli. Trochu ji to svádělo sundat si šátek a zahodit ho. Zřejmě neslyšel ani to, jak si odfrkla. Muži uměli být nesnesitelně slepí a hluší, když chtěli.
„Aspoň se nepokusil ukrást mý šperky,“ zavrčela. „Kdo byla ta hloupá ženská, co mu dala svý?“ Nemohla mít v hlavě moc rozumu, když se stala jednou z Masemových stoupenců.
„To,“ řekl Uno, „byla Alliandra, Světlem požehnaná královna zatracenýho Ghealdanu. A má ještě tucet dalších titulů, jak je vy jižani rádi skládáte k sobě.“
Nyneiva zakopla o vyčnívající kámen a málem upadla. „Tak takhle to dělá,“ vyjekla a setřásla pomocné ruce. „Jestli je královna dost hloupá, aby ho poslouchala, tak není divu, že dělá, co se mu zlíbí.“
„Není hloupá,“ namítl ostře Uno a hodil po ní zamračeným pohledem, než zase začal sledovat ulici. „Moudrá ženská. Když zatraceně zjistíš, že sedíš na splašeným koni, tak zatraceně jedeš tam, kam von zatraceně běží, teda jestli jseš zatraceně dost chytrá, aby sis vylila vodu z proklatý boty. Myslíš, že je hloupá, protože jí Masema sebral prsteny? Ona je proklatě dost mazaná na to, aby věděla, že by mohl chtít víc, kdyby přestala nosit šperky, když za ním přijde. Poprvé šel on za ní – vod tý doby je to vždycky vobráceně – a sebral jí prsteny rovnou z jejích proklatejch prstů. Měla ve vlasech šňůrku perel a on ji přetrhl, jak jí ty perly tahal ven. Všechny její dvorní dámy byly na kolenou a sbíraly ty zatracený kuličky rovnou z podlahy. Alliandra jich dokonce pár sebrala sama.“
„To mi nepřipadá moudrý,“ prohlásila Nyneiva rázně. „Mně to připadá jako zbabělost.“ Komu se třásla kolena, protože se na ni jenom podíval? zeptal se jí hlásek v hlavě. Kdo se hloupě potil? Aspoň se jí podařilo se mu postavit s hrdým čelem. Já. Ohýbat se jako vrba není to stejné jako krčit se jako myš. „Je přece královna, ne?“
Oba muži si vyměnili podrážděný pohled a Ragan tiše řekclass="underline" „Ty to nechápeš, Nyneivo. Alliandra je čtvrtá osoba, co sedí na Světlem požehnaným trůnu od chvíle, co jsme přišli do Ghealdanu, a to není ani rok. Když Masema přitahoval jenom pár lidí, nosil korunu Johanin, ale on Masemu považoval za neškodnýho šílence a neudělal nic, ani když davy rostly a jeho šlechtici mu radili, ať s tím skoncuje. Johanin umřel při nehodě na lovu –“