Nakonec rovnováhu v její hlavě zvrátila jedna prostá věc. Byli v Ghealdanu. Amadicie byla jedinou zemí, kde ze ženy schopné usměrňovat dělali skutečně zločince, a ta byla na opačném břehu řeky. Takže zůstaly jenom Galadovy přísahy jako dítěte Světla, co v jeho duši bojovalo proti povinnostem k Elain. Nyneiva v tom zápase přisoudila vítězství krvi. Kromě toho byl skutečně příliš nádherný, aby připustila, že ho Uno a Ragan zabijí. Ne že by tohle, samozřejmě, mělo něco společného s jejím rozhodnutím.
„Jsme u cirkusu Valana Lucy,“ řekla nakonec.
Galad zamrkal a zamračil se na ni. „Valan Luca...? Chceš říct u jednoho z těch zvěřinců?“ V jeho hlase se svářela nevíra se znechucením. „Co pod Světlem děláte v takové společnosti? Ti, kdo vedou takové podniky, nejsou o nic lepší než... No, to je jedno. Jestli potřebujete peníze, mohu vám nějaké dát. Dost na to, abyste se mohly ubytovat ve slušném hostinci.“
Jeho tón prozrazoval jistotu, že Nyneiva udělá to, co chce on. Ne „mohu vám vypomoci trochou peněz?“ nebo „nechtěly byste, abych vám našel pokoj?“ Usoudil, že by měly být v hostinci, a tak půjdou do hostince. Ten muž možná byl dost všímavý na to, aby poznal, že se vrhne do průchodu, ale zřejmě ji vůbec neznal. Kromě toho měly důvody, proč zůstat u Valana Lucy.
„Ty si myslíš, že se v celý Samaře dá najít volnej pokoj nebo aspoň seník?“ zeptala se trošku kousaveji, než zamýšlela.
„Jsem si jistý, že dokážu najít –“
Nyneiva ho uťala. „Poslední místo, kde by nás někdo hledal, je u cirkusu.“ Aspoň to bylo to poslední, kde by je hledal kdokoliv kromě Moghedien. „Souhlasíš, že bychom se měly pokud možno držet z dohledu? Kdybys našel pokoj, nejspíš bys z něho musel někoho vyhodit. Dítě Světla, co zajišťuje pokoj pro dvě ženy? To by hned bylo plno řečí a přitahovalo by to pozornost jako hnůj mouchy.“
Nelíbilo se mu to, ošíval se a mračil se na Una a Ragana, jako by to byla jejich chyba, ale měl dost rozumu, aby poznal rozumnou námitku. „To místo se sice ani pro jednu z vás nehodí, ale je to asi bezpečnější než cokoliv ve městě. A jelikož jsi aspoň souhlasila, že pojedete do Caemlynu, tak se už o tom nebudeme víc bavit.“
Nyneiva si podržela bezvýraznou tvář a nechala ho, aby si myslel, co bude chtít. Jestli si myslel, že mu slíbila něco, co neslíbila, tak to byla jeho věc. Hlavně ho musí udržet mimo představení, pokud to aspoň trochu půjde. Jediný pohled na sestru v těch obtažených bílých spodcích a ten povyk by zastínil cokoliv, co by mohla vyvolat Moghedien. „Budeš se však muset držet dál od toho zvěřince, víš. Aspoň dokud nenajdeš tu loď. Potom přijď po setmění k vozům účinkujících a ptej se po Naně.“ Tohle se mu líbilo ještě méně, pokud to tedy vůbec bylo možné, avšak ona ho odhodlaně předešla. „U žádnýho spektáklu jsem neviděla jediný dítě Světla. Když nějaký navštívíš, myslíš, že si toho lidi nevšimnou a nebudou se ptát proč?"
Jeho úsměv byl stále úžasný, ale bylo v něm vidět příliš mnoho zubů. „Zdá se, že máš odpověď na všechno. Máš snad nějaké námitky proti tomu, abych tě aspoň doprovodil?“
„To teda rozhodně mám. Už tak bude spousta řečí – nejmíň stovka lidí si všimla, že se tu spolu bavíme –“ sice už přes trojici mužů na ulici neviděla, nicméně nepochybovala, že se kolemjdoucí stále ohlížejí do průchodu, a Uno a Ragan také nevrátili meče do pochvy – „ale jestli mě doprovodíš, uvidí nás desetkrát tolik lidí.“
Zamrkal zpola lítostivě a zpola vesele. „Odpověď na všechno,“ zabručel. „Ale máš v tom pravdu.“ Očividně si přál, aby neměla. „Poslouchejte, Shienarci,“ pravil obraceje hlavu a náhle zněl jeho hlas jako ocel. „Jsem Galadedrid Damodred a tato žena je pod mou ochranou. A co se její společnice týče, považoval bych to za malou ztrátu, kdybych zemřel, abych ji uchránil sebemenších potíží. Jestli dovolíte, aby se jedné nebo druhé cokoliv stalo, oba si vás najdu a zabiju vás.“ Nevšímaje si náhle nebezpečně prázdného výrazu v jejich tvářích, stejně jako si předtím vůbec nevšímal jejich mečů, zalétl pohledem zpátky k ní. „Předpokládám, že mi ani teď neřekneš, kde je Egwain.“
„Potřebuješ vědět jedině to, že je daleko odsud.“ Zkřížila ruce na prsou a cítila, jak jí pod žebry tluče srdce. Udělala snad kvůli jeho krásné tváři nebezpečnou chybu? „A ve větším bezpečí, než bys jí ty kdy dokázal zajistit.“
Podíval se na ni, jako by jí nevěřil, ale dál nepokračoval. „S trochou štěstí vám zítra nebo pozítří najdu plavidlo. Do té doby zůstaňte v tom... zvěřinci Valana Lucy. Držte se při zemi a vyhýbejte se pozornosti. Pokud to jen půjde, když máš vlasy takovéhle barvy. A vyřiď Elain, ať již přede mnou neutíká. Světlo na tebe sviť a kéž dopustí, abych vás našel v jednom kuse, a bude muset svítit dvakrát jasněji, abyste zůstaly v pořádku, jestli se pokusíte uprchnout přes Ghealdan. Ti prorokovi rouhačští lotři jsou všude a nemají úctu k zákonu ani k osobám, a to nemluvím o banditech, kteří využívají nepořádku. Samara samotná je jako vosí hnízdo, ale když si budeš dávat pozor – a přesvědčíš mou umíněnou sestru, aby udělala totéž – tak najdu způsob, jak vás odsud dostat, než vás ty vosy poštípou.“
Dalo to dost práce, udržet pusu zavřenou. Vzít to, co mu řekla, a udělat z toho rozkaz pro ni! Příště bude ten chlap chtít zabalit ji a Elain do vlny a postavit je na polici! Nebylo by lepší, kdyby to někdo udělal? špitl ten tichý hlásek. Copak už jsi nezpůsobila příliš mnoho potíží tím, že jdeš svou vlastni cestou? Řekla tomu hlásku, ať zmlkne. Ten neposlechl a začal vypočítávat pohromy či skoro pohromy, které způsobila její vlastní tvrdohlavost.
Galad očividně vzal její mlčení za souhlas, a tak se otočil – a zarazil se. Ragan a Uno se postavili tak, že mu bránili v cestě do ulice, a podívali se na ni s tím zvláštním, klamně klidným výrazem, který muži často nasazují, když je od náhlého výbuchu násilí dělí jen vlásek. Ve vzduchu to jiskřilo, dokud Nyneiva rychle nekývla. Shienarci sklonili zbraně a ustoupili stranou. Galad sundal ruku z jílce, protáhl se kolem nich a bez ohlédnutí splynul s davem.
Nyneiva se na Una i Ragana zamračeně podívala, než vyrazila opačným směrem. Ona všechno dokonale zařídila a oni jí to skoro zkazili. Muži si zřejmě vždycky mysleli, že násilí vyřeší všechno. Kdyby měla pořádnou hůl, byla by je všechny tři pěkně přetáhla přes záda, dokud by nepochopili, co je rozumné.
Shienarci z toho zjevně moc neviděli. Dohonili ji, s meči znovu v pochvách na zádech, a beze slova ji následovali, i když dvakrát špatně zahnula a musela se vracet. V těchto chvílích pro ně bylo zvlášť dobře, že nic neříkali. Měla už dost toho, jak musela držet jazyk za zuby. Nejdřív Masema, pak Galad. Nyneiva toužila i po tom nejmrňavějším důvodu někomu přesně říct, co si myslí. Zvláště tomu tichému hlásku v hlavě, který teď potlačila, že zněl jen jako bzučení hmyzu, ale odmítal zmlknout.