Hraniční státy: Státy kolem Velké Morny: Saldeia, Arafel, Kandor a Shienar.
hrůzopáni: Ti muži a ženy, kteří byli schopní usměrňovat jedinou sílu a přešli za trollockých válek na stranu Stínu, kde se stali veliteli trollockých vojů.
Charin, Jain: Viz Dlouhokroký, Jain.
Illian: Velký přístav v Bouřlivém moři, hlavní město státu stejného jména. Znakem Illianu je v tmavozeleném poli devět zlatých včel.
Ingtar; urozený pán Ingtar z rodu Shinowa: Shienarský válečník z Fal Dary.
jediná síla: Síla získávaná z pravého zdroje. Velká většina lidí je úplně neschopná se naučit jedinou sílu usměrňovat. Jen velice málo lidí je možné usměrňování naučit, a ještě méně se jich s touto schopností rodí. Těch pár se nemusí nic učit, mohou se dotknout pravého zdroje a usměrňovat sílu, ať už chtějí, či nikoliv, snad si ani neuvědomují, co dělají. Tato vrozená schopnost se obvykle projeví při dospívání. Pokud ji dotyčného někdo nenaučí ovládat, nebo se to nenaučí sám (což je nesmírně obtížné a uspěje pouze jeden ze čtyř lidí), potká ho jistá smrt. Od Času šílenství není žádný muž schopen usměrňovat sílu, aniž by nakonec úplně nezešílel, a to i když se sílu naučí ovládat, až nakonec zemře na zhoubnou chorobu, kdy trpící shnije zaživa – choroba je způsobena, stejně jako šílenství, tím, že Temný svým dotekem poskvrnil saidín. Pro ženu je smrt, která přichází při nezvládnutí síly, méně strašlivá, nicméně stejně zemře. Aes Sedai vyhledávají dívky s touto vrozenou schopností jak proto, aby jim zachránily život, tak proto, aby zvýšily počet členek Aes Sedai, a muže proto, aby zabránily oněm hrozným věcem, které sílou ve svém šílenství nevyhnutelně způsobují.
Jedovatý jazyk: Viz Temný.
Jestřábí křídlo, Artuš: Bájný král, který sjednotil všechny země západně od Páteře světa a několik zemí za Aielskou pustinou. Poslal svá vojska přes Arythský oceán, ale spojení s nimi bylo přerušeno po jeho smrti, jež vyvolala stoletou válku. Ve znaku měl zlatého jestřába v letu. Viz také Stoletá válka.
Kandor: Jeden z Hraničních států. Znakem Kandoru je ve světle zeleném poli čevený kůň ve skoku.
kejklíř: Potulný vypravěč příběhů, hudebník, pěvec, akrobat a bavič. Poznají se podle zvláštního pláště s mnoha různobarevnými záplatami, většinou účinkují po vsích a menších městech, protože ve větších městech jsou k mání povyražení jiného druhu.
Kinch, Hyam: Sedlák, kterého Rand s Matem potkali na Caemlynské silnici.
ko’baclass="underline" Viz trolloci.
Kočovný lid: Viz Tuatha’ani.
kolo času: Čas je kolo se sedmi loukotěmi, každá loukoť značí jeden věk. Jak se kolo otáčí, věky přicházejí a odcházejí, každý zanechá vzpomínky, které vyblednou do pověstí, pak do mýtů, a ve chvíli, kdy onen věk znovu nadejde, jsou již dávno zapomenuty i ty. Vzor věků je pokaždé, když daný věk nastane, trochu jiný a pokaždé projde velkou změnou, nicméně stále se jedná o stejný věk.
kousalka: Malý, téměř neviditelný kousavý hmyz.
krajka věků: Viz vzor věků.
krocení: Úkon prováděný Aes Sedai, kdy odříznou muže, který dokáže usměrňovat jedinou sílu. Toto je nezbytné, protože každý muž, který sílu dokáže usměrňovat, zešílí kvůli poskvrnění saidínu a ve svém šílenství pomocí síly napáchá zcela určitě strašlivé věci. Muž po zkrocení stále cítí pravý zdroj, ale nemůže se ho dotknout. Pokud dojde k nějakým duševním poruchám před zkrocením, jsou nyní díky zkrocení pod kontrolou, ale nejsou jím vyléčeny, je-li však zkrocení provedeno dostatečně brzy, je možné jím odvrátit smrt.
Lan; al’Lan Mandragoran: Válečník ze severu, Moirainin společník.
legue: Vzdálenost odpovídající čtyřem mílím. Viz také míle.
Letnice: Hody a slavnost uprostřed léta, široce slaveny.
Luc; urozený pan Luc z rodu Mantiarů: Tigrainin bratr, který by se byl stal prvním knížetem mečů, kdyby ona byla nastoupila na trůn. V jeho zmizení ve Velké Morně je vídávána spojitost s pozdějším zmizením Tigrain. Ve znaku měl žalud.
mahdí: Ve starém jazyce „hledač“. Titul vůdce tuatha’anské karavany.
Machera, Elias: Muž, kterého cestou v lese potkali Perrin s Egwain.
Malkier: Stát, kdysi jeden z Hraničních států, nyní pohlcen Mornou. Znakem Malkieru byl zlatý jeřáb v letu.
mandarb: Ve starém jazyce „čepel“.
Manetheren: Jeden z deseti států, které vytvořily Druhou úmluvu, a také hlavní město tohoto státu. Jak město, tak stát byly úplně zničeny za trollockých válek.
Maradon: Hlavní město Saldeie.
Merrilin, Tom: Kejklíř, který přichází do Emondovy Role, aby vystoupil o Bel Tinu.
míle: Vzdálenost rovnající se tisíci sáhům. Čtyři míle tvoří legui. Viz též sáh.
Min: Mladá žena v krčmě U jelena a lva v Baerlonu.
mizelci: Viz myrddraalové.
modré adžah: Viz adžah.
Moirain: Návštěvnice Emondovy Role, která dorazila těsně před Jarnicemi.
Morgasa: Z milosti Světla královna Andorská, hlava rodu Trakandů. Ve znaku má tři zlaté klíče. Znakem rodu Trakandů je stříbrný klenák.
Morna: Viz Velká Morna.
Mořský národ: Obyvatelé ostrovů v Arythském oceánu a Bouřlivém moři, na těchto ostrovech tráví jen málo času a většinu života tráví na lodích. Většina zámořského obchodu se děje na lodích Mořského národa.
myrddraalové: Tvorové Temného, velitelé trolloků. Pokřivení potomci trolloků, u nichž se opět projevuje lidský materiál použitý při stvoření trolloků. Fyzicky se podobají lidem, jenom nemají oči, nicméně vidí ve dne i v noci jako orel. Mají určitou moc, jež vyvěrá z Temného, včetně schopnosti vyvolat pohledem ochromující strach a schopnosti zmizet všude tam, kde je nějaký stín. Jedna z jejich mála známých slabostí je, že jen váhavě překonávají vodní toky. V různých zemích jsou známi pod různými jmény, například půllidé, bezocí, stínomilové, číhači a mizelci.
Noční pastýř: Viz Temný.
Oslepiteclass="underline" Viz Temný.
Otec lží: Viz Temný.
Pán hrobů: Viz Temný.
Páteř světa: Vysoké pohoří jen s několika málo průsmyky, které odděluje Aielskou pustinu od západních zemí.
pěst: Základní vojenská jednotka trolloků, proměnlivé velikosti, vždy přes sto členů, nikdy víc než dvě stě. Pěsti obvykle, ale ne vždy, velívá myrddraal.
pět siclass="underline" Existuje pět pramenů jediné síly, a každá osoba, která umí usměrňovat jedinou sílu, obvykle vládne některými prameny lépe než jinými. Tyto prameny jsou pojmenovány podle toho, co se s nimi dá ovládat – země, vzduch, oheň, voda a duch – a jmenují se pět sil. Každý, kdo ovládne jedinou sílu, je nejsilnější při používání jednoho, možná dvou z nich, a méně silný při používání ostatních. Jen málokdo zvládá dobře tři, ale od věku pověstí nikdo neovládl všech pět. Dokonce i tehdy to bylo velice vzácné. Síla může mezi jednotlivými lidmi velice kolísat, takže někteří, kdo umí usměrňovat, jsou mnohem silnější než jiní. Provádění jistých úkonů s jedinou sílou vyžaduje schopnost zvládat jednu či více z pěti sil. Například vyvolat či zvládat oheň vyžaduje sílu ohně, ovlivňování počasí vyžaduje sílu vzduchu a vody, zatímco léčení sílu vody a ducha. Duch se mezi muži a ženami vyskytuje rovnoměrně, ale lepší ovládání země a (nebo) ohně se mnohem častěji vyskytuje u mužů, vody a (nebo) vzduchu zase u žen. Vyskytují se výjimky, ale síly země a ohně začaly být nejčastěji považovány za mužské síly, zatímco síly vzduchu a vody za ženské. Všeobecně nejde jednu schopnost považovat za silnější než druhou, i když mezi Aes Sedai existuje rčení: „Žádná skála není tak silná, aby ji voda a vítr nezničily, žádný oheň není tak zuřivý, aby ho voda neulila nebo vítr nezhasil.“ Je třeba dodat, že toto rčení se začalo používat dávno poté, kdy zemřel poslední muž Aes Sedai. Existovalo-li podobné rčení mezi muži Aes Sedai, je nyní ztraceno.