„Pokusím se ti nebýt příliš špatným soupeřem, budeš-li si chtít zahrát.“ Byla ve skutečnosti velmi dobrá hráčka, ale bude samozřejmě muset prohrát, ačkoliv ne tak rychle, aby ho to znudilo. Morgasa velice nerada prohrávala.
Asunawa zamračeně bubnoval prsty na pozlacený lenoch křesla. Nad hlavou měl na opěradle křesla pastýřskou hůl vypracovanou ve třpytném laku na čistě bílém kotouči. „Čarodějnici to vyvedlo z rovnováhy,“ zamumlal.
Saren odpověděl jako na obvinění. „Některé lidi věšení poleká. Jak jsem slyšel, včera sebrali temné druhy, kteří právě odříkávali nějaký katechismus Stínu, když Trom vyrazil dveře. Zkontroloval jsem to, ale nikoho nenapadlo zkontrolovat, jestli s ní měli nějaké spojení.“ Alespoň nepřešlapoval. Stál zpříma, jako každý správný člen ruky Světla.
Asunawa jeho vysvětlování odmítl lehounkým mávnutím ruky. Ovšemže tu nebylo žádné spojení, kromě toho, že je čarodějnice a oni temní druhové. Čarodějnice byla, koneckonců, v pevnosti Světla. Přesto si dál dělal starosti.
„Niall mě pro ni poslal, jako bych byl pes,“ skřípal zuby Saren. „Málem jsem si vyzvrátil žaludek, stát tak blízko čarodějnici. Hodlal jsem ji uškrtit.“
Asunawa se nenamáhal s odpovědí. Jistě, Niall ruku Světla nenáviděl. Většina lidí nenávidí to, čeho se bojí. Ne, on byl v duchu u Morgasy. Podle toho, co se povídalo, nebyla slaboch. Rozhodně Nialla odrážela dost dobře. Většina lidí by se byla zhroutila, jakmile by vstoupila do pevnosti. Kdyby se nakonec ukázalo, že je přece jen slaboch, zničila by mu některé plány. Měl v hlavě uspořádané všechny podrobnosti, každý den jejího soudu s velvyslanci všech zemí, které se ještě na něco takového zmohou, po ruce, až do jejího konečného dramatického přiznání, jež z ní vynutí tak obratně, že nikdo nikdy nenajde jedinou stopu, a pak obřady kolem její popravy. Zvláštní popravčí lešení, jenom pro ni, aby bylo poté uchováno na památku této události.
„Doufejme, že bude Niallovi nadále odolávat,“ řekl s úsměvem, jejž by někteří nazvali mírným a zbožným. Dokonce ani Niall nemohl mít nekonečnou trpělivost, nakonec ji bude muset přece jen předat spravedlnosti.
32
Spěšné předvolání
Egwain měla z Randovy návštěvy v Cairhienu dojem, jako by to byla jedna z těch velkých přehlídek ohňostrojů, o nichž slyšela, ale nikdy žádnou neviděla, probíhající po celém městě. Ozvěny jako by neměly nikdy skončit.
Samozřejmě se už k paláci nepřiblížila, ale moudré chodily každý den hledat pasti položené s pomocí saidaru a říkaly jí, co se děje. Šlechtici se na sebe koukali úkosem, Tairenové i Cairhieňané. Berelain se zřejmě začala schovávat a odmítala se sejít s každým, s kým přímo nemusela. Rhuark jí zjevně vyčinil, že zanedbává své povinnosti, avšak s malým účinkem. V celém paláci to zřejmě neovlivnilo jedině jeho. Dokonce i sloužící vyskočili, když jste se na ně podívali, ačkoliv tohle mohlo být také jen tím, že za každým rohem mohli narazit na moudrou, která strkala nos do cizích věcí.
V táboře to nešlo o nic líp, aspoň mezi moudrými. Ostatní Aielové byli jako Rhuark, klidní a vyrovnaní. Ve srovnání s jejich přístupem vypadala nálada moudrých ještě napjatější, a ne že by to byla potřeba. Amys a Sorilea se vrátily ze schůzky s Randem a málem syčely. Neřekly proč, no, ne tam, kde by je mohla Egwain slyšet, ale ten pocit se mezi moudrými šířil stejně rychle jako myšlenka, až všechny do poslední obcházely táborem jako naježené kočky, připravené skočit po všem, co se hne. Jejich učednice chodily po špičkách a mluvily potichu, přesto však dostávaly vyhubováno i za to, co by předtím prošlo bez povšimnutí, a tresty za to, co by předtím vyvolalo jenom vyhubování.
Že se v táboře objevily shaidské moudré, také nijak nepomohlo. Aspoň Therava a Emerys byly moudré. Třetí ženou byla sama Sevanna, důležitě si vykračovala s jupkou rozvázanou tak, že mohla konkurovat i Berelain, bez ohledu na to, jak se prášilo. Therava a Emerys prohlašovaly, že Sevanna je moudrá, a ačkoliv Sorilea reptala, nebyla jiná možnost než ji za takovou přijmout. Egwain si byla jistá, že přišly špehovat, ale když to naznačila, Amys se na ni jenom podívala. Chráněné zvykem mohly mezi stany volně přecházet, a všechny moudré – dokonce i Sorilea – je vítaly jako blízké přítelkyně či první sestry. Přesto jejich přítomnost všeobecně panující náladu ještě víc vyostřila. Zvláště Egwaininu. Ta ulizující se kočka Sevanna věděla, kdo je, a nijak se nenamáhala skrývat potěšení z toho, když při každé možné příležitosti posílala „tu zakrslou učednickou holku", aby jí donesla hrnek vody nebo něco podobného. Sevanna se na ni taky dívala, jenom tak tak že otevřeně necivěla. Egwain z ní měla pocit, jako by si prohlížela slepice a přemýšlela o tom, jak je uvaří, až je ukradne. Horší bylo, moudré jí nechtěly říci, o čem si povídají. Byla to záležitost moudrých a ne učednic. Ať už tu byly Shaido z jakéhokoliv důvodu, nálada mezi ostatními moudrými je rozhodně zajímala. Egwain nejednou viděla Sevannu, když si myslela, že ji nikdo nepozoruje, a sama sledovala Amys, Malindhe nebo Cosain, jak přecházejí, hovoří samy k sobě a zbytečně si upravují loktuše. Egwain samozřejmě nikdo neposlouchal. Příliš mnoha poznámkami o shaidských ženách si nakonec vysloužila to, že většinu dne kopala jámu „dost hlubokou, aby se v ní dalo stát a zvenku nebyla vidět", a když vylezla ven, celá zpocená a špinavá, aby ji zasypala, Sevanna se dívala.
Dva dny po Randově odchodu Aeron a některé další moudré přemluvily tři Děvy, aby v noci proklouzly přes zeď do Arilynina paláce a zjistily, co se dá, což nakonec všechno jenom zhoršilo. Ty tři se vyhnuly Gawynovým hlídkám, i když s většími obtížemi, než čekaly, jenomže Aes Sedai byly něco jiného. Zatímco ještě slézaly ze střechy do podkroví, obalily je prameny jediné síly a vtáhly dovnitř. Naštěstí si Coiren a ostatní zřejmě myslely, že tam přišly krást, ačkoliv Děvy to možná nepovažovaly za tak šťastné. Vyhodily je na ulici tak potlučené, že málem nemohly chodit, a když se pak vrátily do stanů, ještě pořád se snažily nepopotahovat. Ostatní moudré se pak střídaly v kritizování, obvykle v soukromí, i když Sevanna si dala záležet a pustila se do nich tam, kde bylo co možná nejvíc lidí. Sevanna a její dvě společnice otevřeně ohrnovaly nos, kdykoliv Aeron či jednu z ostatních zahlédly, a mezi sebou velmi hlasitě rozmlouvaly o tom, co Aes Sedai asi udělají, až to zjistí. Dokonce i Sorilea se na ně přitom podívala úkosem, ale žádná nic neřekla, a Aeron a její přítelkyně začaly chodit po špičkách stejně jako učednice. Učednice se začaly skrývat, když zrovna nevykonávaly své povinnosti či neměly učení. Všeobecně panující napjatá nálada teď hrozila přímo výbuchem.
Až na tu jámu se Egwain dařilo vyhnout nejhoršímu, ale jenom díky tomu, že se hodně držela mimo tábor, hlavně proto, aby se dostala pryč od Sevanny dřív, než se neovládne a té ženské neudělí lekci. Nepochybovala o tom, jak by celá záležitost skončila. Sevanna byla přijímána jako moudrá bez ohledu na to, kolik úšklebků se objevovalo, když zrovna nebyla poblíž. Amys a Bair by nejspíš nechaly tu shaidskou ženštinu, aby jí sama určila trest. Aspoň že držet se od ní dál nebylo nijak zvlášť těžké. Sice byla učednice, ale jenom Sorilea se aspoň trochu namáhala, aby ji naučila tu tisícovku věcí, které musela moudrá znát. Dokud jí Amys a Bair nedají konečné svolení k návratu do Tel’aran’rhiodu, dny a noci patřily většinou jenom jí samotné, tedy pokud se jí podařilo uniknout tomu, aby ji Surandha a ostatní nevyčenichaly a neposlaly mýt nádobí nebo sbírat trus na oheň či něco podobného.