„Ať se pořádně postaví oběma nohama na zem,“ zasmála se Myrelle. Měla šaty tak hustě vyšité žlutými a červenými kvítky, až skoro nebyla vidět zelená látka vespod. „Právě za noc překonala tisíc leguí. Za pár hodin.“
„Nemáte čas nechat ji hledat zem,“ vložila se do toho důrazně ta mladá Aes Sedai. Na shromáždění skutečně působila nepatřičně ve žlutých šatech se sukní s modrým prostřiháváním a hlubokým kulatým výstřihem lemovaným modrou výšivkou. Taky byla jediná, u níž bylo možné určit věk. „Ráno se na ni vrhne sněmovna. Jestli nebude připravená, Romanda ji vykuchá jako tlustého kapra.“
Egwain spadla brada. Hlas působil víc než slova. „Ty jsi Siuan Sanche. Ne, to není možný!“
„Och, ale je to možné, to teda je,“ utrousila Anaiya suše a vrhla po mladé ženě trpitelský pohled.
„Siuan je opět Aes Sedai.“ Myrelle se tvářila spíš rozhořčeně než trpitelský.
Musela to být pravda – ony to řekly – ale Egwain tomu nedokázala uvěřit, ani když jí to Sheriam vysvětlila. Nyneiva že vyléčila utišení? Díky tomu, že byla utišená, teď Siuan vypadá stejně stará jako Nyneiva? Siuan byla vždycky přísná žena s tvrdou tváří, která jenom pořád rozkazovala, a srdce měla taky pěkně tvrdé, nebyla to tahle hezká žena se smetanovou pletí a téměř rozkošnými rty.
Egwain Siuan pozorovala, zatímco Sheriam mluvila. Ty modré oči však zůstaly stejné. Jak mohla vidět její pohled, dost silný, aby jím mohla zatloukat hřebíky, a nepoznat jej? No, tvář byla dostatečnou odpovědí. Ale Siuan byla také vždycky silná v jediné síle. Když dívka začala studovat, vyžadovala se od ní zkouška, aby se poznalo, jak silná bude, ale jakmile sílu jednou získala, už se dál nezkoušela. Egwain už znala dost, aby jinou ženu ve chvilce zvážila. Sheriam byla úplně jasně nejsilnější žena v místnosti kromě Egwain samotné, následovala Myrelle, ačkoliv se to dalo těžko poznat s jistotou. Ostatní je těsně následovaly, až na Siuan. Ta byla zdaleka nejslabší.
„Tohle je skutečně Nyneivin nejpozoruhodnější objev,“ řekla Myrelle. „Žluté berou to, co udělala, a konají vlastní divy, ona to však začala. Posaď se, dítě. Je to dlouhý příběh, abys ho poslouchala vestoje.“
„Radši budu stát, děkuji.“ Egwain si prohlížela židli s rovným opěradlem a dřevěným sedadlem, kterou jí Myrelle ukázala, a jen tak tak potlačila zachvění. „A co Elain? Je taky v pořádku? Chci slyšet všechno o ní a o Nyneivě.“ Nyneivin nejpozoruhodnější objev? To ukazovalo na víc než jen jeden. Vypadalo to, že s moudrými zaostala. Bude si muset pospíšit, aby je dohnala. Aspoň si myslela, že jí to teď bude dovoleno. Těžko by ji vítaly takhle přívětivě, kdyby ji chtěly poslat s hanbou pryč. Neudělala jediné pukrle ani žádnou jedinkrát neoslovila Aes Sedai – spíš pro to, že k tomu nedostala příležitost, než z jiného důvodu; čelit Aes Sedai se vzdorem nebylo právě nejvhodnější – a přesto ji žádná nesepsula. Možná to nakonec nevěděly. Pak ale, proč?
„Kromě menších potíží, které teď s Nyneivou mají se svým postavením,“ začala Sheriam, ale Siuan ji drsně přerušila.
„Proč tu všechny blábolíte jako holky bez mozku? Už je pozdě, abyste se bály pokračovat. Začalo to, vy jste to začaly. Buď to dokončete, nebo vás Romanda pověsí na slunko vyschnout hned vedle téhle holky, a Delana, Faiselle a zbytek sněmovny tam budou s ní, aby jí pomohly vás natáhnout.“
Sheriam a Myrelle se k ní otočily téměř zároveň. Všechny Aes Sedai to udělaly, Morvrin a Carlinya se pootočily na židli. Chladné aessedaiovské oči zíraly z chladných aessedaiovských tváří.
Zprvu Siuan čelila těmto pohledům vlastním vyzývavým pohledem, jako jedna z Aes Sedai, byť zdánlivě mnohem mladší. Pak trochu sklonila hlavu a na tvářích jí naskočily rudé skvrny. Se sklopenýma očima vstala ze židle. „Mluvila jsem ve spěchu,“ zamumlala tiše. Její oči se nezměnily – Aes Sedai si toho asi nevšimly, ale Egwain je viděla – a přesto se to Siuan pořád vůbec nepodobalo.
Egwain také viděla, že nemá nejmenší tušení, co se tu děje. Ne jenom Siuan Sanche mírná jako jehňátko. Tedy pokud ji k tomu dotlačily. To byl nejmenší problém. Co začaly? Proč by ji měl někdo věšet, pokud by přestaly?
Aes Sedai si vyměnily nečitelné pohledy, jak už to tak Aes Sedai dělávají. Morvrin přikývla první.
„Byla jsi povolána z velmi zvláštního důvodu, Egwain,“ prohlásila Sheriam vážně.
Egwain se rozbušilo srdce prudčeji. Nevědí to o ní. Nevědí. Ale co tedy?
„Ty,“ pokračovala Sheriam, „budeš příští amyrlin.“
35
Ve sněmovně přísedících
Egwain zírala na Sheriam a přemítala, jestli se nemá začít smát. Možná za dobu, kterou strávila s Aiely, zapomněla, jaký smysl pro humor mají Aes Sedai. Sheriam její pohled opětovala s tou bezvěkou, nevyrušitelnou tváří, její zešikmené zelené oči jako by nikdy nemrkaly. Egwain se podívala na ostatní. Sedm bezvýrazných tváří, jen vyčkávaly. Siuan se snad slabě usmívala, ale její „úsměv“ mohl docela dobře být jen přirozenou křivkou rtů. V mihotavém světle lamp vypadaly jejich rysy náhle cizí a nelidské.
Egwain měla lehkou hlavu a slabá kolena. Bez přemýšlení sebou plácla na židli s rovným opěradlem. A okamžitě se zase postavila. To jí rozhodně pročistilo hlavu. Aspoň trošku. „Nejsem ani Aes Sedai,“ vyhrkla bez dechu. To působilo dostatečně nicneříkajícím dojmem. Musel to být nějaký šprým nebo... nebo... nebo tak něco.
„To se dá obejít,“ prohlásila Sheriam rázně, a aby to podtrhla, přitáhla si světle modrou šerpu.
Beonin přikývla, až se jí medové cůpky zahoupaly. „Amyrlin, ona je Aes Sedai – zákon je v tom dostatečně jasný. Na několika místech stojí ‚amyrlin je Aes Sedai‘ – ale nikde se nepíše, že je nezbytné být Aes Sedai, aby ses mohla stát amyrlin.“ Všechny Aes Sedai znaly zákony Věže, ale jako vyjednavačky musely šedé sestry znát zákony každé země, a Beonin začala hovořit jako na přednášce, jako by vysvětlovala něco, co žádná neznala tak dobře jako ona sama. „Zákon, který ustanovuje, jak má být amyrlin vybírána, říká pouze ‚žena, která je povolána‘ nebo ‚ta, která stojí před sněmovnou‘ či něco podobného. Od začátku do konce není nikde ani zmínka o slovech ‚Aes Sedai'. Nikde. Někdo by mohl říci, že jako záměr tvůrkyň je třeba to brát v úvahu, ale je jasné, že ať byl záměr žen, které zákon napsaly, jakýkoliv, tak –“ Zamračila se, protože ji Carlinya zarazila.
„Nepochybně si myslely, že je to zřejmé do té míry, že není třeba se o tom zmiňovat. Nicméně logické je, že zákon znamená to, co říká, ať už si tvůrce myslel, že znamená cokoliv.“
„Zákon se jen málokdy stará o logiku,“ ucedila Beonin kysele. „Nicméně v tomto případě,“ připojila po chvíli, „máš docela pravdu.“ Egwain řekla: „A sněmovna to vidí stejně.“
Všechny mluvily vážně, dokonce i Anaiya, když říkala: „Budeš Aes Sedai, dítě, jakmile budeš pozvednuta na amyrlinin stolec. Konec a basta.“ Dokonce i Siuan byla vážná, přes ten svůj lehký úsměv. Byl to úsměv.
„Tři přísahy můžeš složit, jakmile budeme zpátky ve Věži,“ přisadila si Sheriam. „Uvažovaly jsme o tom, že bys je stejně měla pronést, ale bez hole přísah by to mohlo být považováno za podvod a klam. Lepší je počkat.“