Vězni se překvapením zatajil dech. Díval se na Duhové jezero.
Rychle se přehlédl vnější zeď svého vězení. Z místa, kde se okenní prohlubeň prohýbala a pak zase ztrácela, ji mohl vidět jen zběžně.
Byla z černého granitu.
Objev ho tentokrát přímo ohromil. Na chvíli tomu nemohl vůbec uvěřit. Byl uvnitř Jižní hlásky.
Uvnitř.
Ale kdo jsou jeho věznitelé. Federace? Přízraky, anebo úplně někdo jiný? A proč zrovna Jižní hláska? Proč ho unesli právě sem? Proč je vůbec ještě naživu?
Na chvíli ho zaplavilo zoufalství. Musel se opřít o okenní rám a zavřít oči. Zase tolik otázek. Zdálo se, že otázky nikdy neskončí.
Co se stalo s Parem?
Coll Ohmsford se narovnal a jeho pohled sklouzl k zemi. Znovu se přitiskl k okenicím a zadíval se do vzdálené krajiny. Přemýšlel o tom, jaký úděl mu naplánovali jeho věznitelé.
Té noci měl Cogline sny. Ležel pod stromy v lese, obklopujícím holé vršky, na kterých stával dávný Paranor. Choulil se pod slabou látkou oděvu, obklíčen mrazivými vizemi. Když se probudil, byl to jen začátek. Třásl se strachem.
Zdálo se mu, že všechny Shannarovy potomci zemřeli.
Na chvíli byl přesvědčen, že je to skutečnost. Strach přešel v nervózní podráždění a nakonec ve zlost. Uvědomil si, jeho sen odrážel zlé tušení, co by se mohlo stát, než vizí toho, co opravdu bylo.
Uklidnil se a rozdělal malý oheň. Nechal ho rozhořet, aby se mohl zahřát. Pak vzal špetku stříbrného prášku z váčku na boku a vhodil ji do plamenů. Zdvihl se kouř, který zaplnil vzduch před mužem mihotavými představami. Vyčkával, nechal je poletovat, upřeně je pozoroval, až nakonec zmizely úplně.
Spokojeně zamručel, kopl do ohně, zabalil se zpět do šatů a lehnul si. Představy mu prozradily jen málo, ale to málo mu stačilo. Znovu se o tom přesvědčil. Sen zůstane pouhým snem. Shannarovy potomci žili. Samozřejmě existovalo nebezpečí, které je ohrožovalo, tak jako už od samého začátku. Vnímal ho v představách, velké, strašidelné a tmavé přízraky toho, co se mohlo stát.
Ale nevyhnutelné se prostě stane.
Stařec zavřel oči a jeho dech se zklidnil. Tuhle noc s tím stejně nemohl nic dělat.
Nevyhnutelné, opakoval si, se prostě stane.
Potom usnul.