Soudruzi, musím okamžitě ustavit soud a postavit před něj zákeřného škůdce…“
Ditrichsona však hledali marně. Nebyl ani v atomové elektrárně, kde měl mít službu, ani v laboratořích a v klubu — ani ve své kabině…
„Vám bych chtěl, Aleno, říci také několik upřímných slov, — jsme tu náhodou sami… Pamatujte si: láska není slepá ani pasivní. Pravá láska musí lidi pozvedávat, povznášet, dělat je lepšími i když to někdy bolí. Jste člověk nové doby, člověk skutečně svobodný. Měla jste Seversonovi více pomáhat — a ne jenom sladce cukrovat… Nu nic, však vy ještě všechno napravíte. Vždyť je celý život před vámi…“
„Vím, soudruhu Navrátile, vím, že na tom nesu kus velké viny.
Do klubovní místnosti vstoupil Severson. Navrátil si vzpomněl, se musí ještě do řídicí kabiny, a odběhl. Severson se naklonil k uchu Aleny a zašeptaclass="underline"
„Zlobíš se na mne?“
„Naopak, teď teprve tě opravdu miluji…“
„Ty dvě krabičky ležely mezi námi jako balvan — počkej okamžik, skočím pro ně, aby mne už nepálily…“
„Pojď tedy, půjdu s tebou.“
Severson otevřel dveře své kabiny a rozsvítil. Rychle uskočil zpět.
Na jeho posteli seděl Ditrichson. Šklebil se jako šílenec. V levé ruce křečovitě svíral plechovou krabičku a pravou z ní vybíral ampulky a rozbíjel je o podlahu.
„Fauchar, Jones, Severson — všichni tak skončíte! Zamorduju vás jako psy!“ Oči měl nepříčetně vytřeštěné a cukal sebou.
„Pojď, ty vrahu!“ zařval, když spatřil Seversona. „Zabils mně planetu X!“
Krabici s ampulkami mrštil ke dveřím.
Severson prudce přirazil dveře a uchopil Alenu za ruku.
„Zešílel… Zavolej rychle Navrátila…“
Alena odběhla. Opřel se o dveře, aby šílence uvěznil. Ditrichson zalomcoval několikrát klikou a ztichl…
Najednou se dveře prudce rozlétly a Severson ztratil rovnováhu. Šílenec vypadl z kabiny a narazil na stěnu chodby. Odrazil se a zavrávoral. Hned se však vzchopil.
Rozhlédl se. Seversona, připraveného k boji, si však ani nevšiml. Rozběhl se k východu z letadla.
Než se Severson vzpamatoval, otevřel dveře komory a výchozí dveře, odrazil se a skočil do vzduchoprázdného prostoru.
Jeho obličej i ruce se okamžitě zalily krví.
Mrtvé tělo utonulo v temnotách.
Vzduch v chodbě se rozproudil.
Severson skočil do kabiny, u které právě stál, a rychle za sebou přibouchl dveře…
„Viry v Ditrichsonově kabině jsou již zlikvidovány,“ hlásil Wroclawski.
„Je to nakonec chudák — nepoznal nikdy, co je to láska k lidem a štěstí poctivého člověka,“ řekl tiše Navrátil. „Poslal jste už, Seversone, zprávu na Zemi?“
„Ano. Sdělil jsem jim také, že planeta X — Zneužitý atom, jak ji teď nazýváme — stala se hrobem i Ditrichsonovi…“
„Pro lidstvo i pro Bratrstvo silné ruky to bude vážná výstraha. Opravdu varovné signály z vesmíru, jak řekla Alena. Škoda jen, že naši zprávu uslyší teprve za čtyři roky…
A nyní — vpřed, do souhvězdí Alfy Centauri!“
„Počkejte, soudruhu Navrátile,“ položil mu McHardy ruku na rameno. „Neměli bychom tu ještě nějaký čas počkat, až vyprchá radioaktivní záření — a poslat pak dolů letadlo s výzkumnou četou? Prostudovala by tam zbytky kultury a důsledky atomové války. Možná, že by také odhalila záhadu neobvyklého smrtícího záření. Obohatila by tak naši vědu…“
„Nesouhlasím s vámi, soudruhu McHardy. Tvorové na Zneužitém atomu mohli mít určitou civilizaci, ale rozhodně nevěděli, co je to kultura. A potom — nač by nám bylo tajemství smrtících paprsků? Co dobrého by nám přineslo studium obrovského pohřebiště neznámého lidstva? To, co o něm víme, stačí nám dokonale: Zahynulo, protože zneužilo atomovou energii. Dál už jít nemůžeme. Tady i věda stojí na hranici, přes kterou nesmí… Právem si drtivá většina lidstva u nás vynutila zákaz pokusů s atomovými a vodíkovými pumami…“
Zapnul televisní telefon a opakoval rozkaz:
„Směr souhvězdí Alfy Centauri A — vpřed! Ať žije šťastné lidstvo, osvobozené od imperialismu! Ať žije naše věda!“
Do řídicí kabiny vstoupil Čan-su.
„Zachytil jsem právě zvláštní zprávu se Země: Lidstvo pomocí atomové energie ovládlo počasí na celé zeměkouli. Zahajuje útok na ledovce jižního pólu.
Amundsen posílá pozdrav Seversonovi a nám všem…“
28. NA ZDRAVÍ SVĚTOVÉ AKADEMIE VĚD!
Ve Vysokých Tatrách sněží.
V horské chatě Paprsek je veselo. Sešli se tu všichni příbuzní a přátelé odvážných dobyvatelů vesmíru.
U dlouhého prostřeného stolu sedí akademik Tarabkin, Nataša Orlovová, stařičký Kolfsen a Halström z Jarlsbergu, Amundsen, akademik Zajcev i jeho syn…
Míťa se za ta léta, co jsme ho neviděli, velmi změnil. Vyrostl a zmužněl — vždyť je mu už 21 let! Na prsou se mu leskne zlatý řád v podobě zeměkoule s nápisem: Za zásluhy o rozvoj atomové fysiky…
Mladý Zajcev povstal z křesla a zvedl číši do výše:
„Připijme, drazí přátelé, na zdraví našich vítězů nad vesmírem! Na zdraví posádky Paprsku, která právě dorazila k planetě X a možná už hovoří s jejími obyvateli! Připijme na zdraví těchto neznámých lidí! Ať vybojují nad přírodou stejná vítězství jako my!
Na zdraví Světové akademie věd!
Na zdraví všeho lidstva, které žije ve věčném míru a bratrství!
Na jeho další velká vítězství!..“
Konec románu.
Další osudy odvážných dobyvatelů vesmíru líčí fantastický román od téhož autora „Planeta tří Sluncí“, který vychází na pokračování v časopise „Pionýr“ s ilustracemi akad. mal. Z. Buriana. Je to druhý svazek trilogie o atomovém věku. Na žádost čtenářů oznamujeme, že „Signály z vesmíru“ vyjdou knižně v Mladé frontě letos na podzim. Román „Planeta tří sluncí“ vyjde knižně pravděpodobně v roce 1956.
Autor děkuje touto cestou vědeckým pracovníkům — především soudruhům dr. J. Bouškovi, A. Lavantemu, dr. inž. A. Scheinerovi, doktorům P. Firtovi a L. Hejhalovi — laureátům státní ceny, J. Mrázkovi, inž. V. Marouškovi a F. Smolíkovi za pomoc při opatřování vědeckých podkladů pro román, za odborné revise a spolupráci při promýšlení vědeckých problémů, které román řeší.
Vycházelo na pokračování
v časopisu VTM — Věda a technika mládeži
ročník 1954, číslo 5-26, kapitola 1-21,
ročník 1955, číslo 1–9, kapitola 22–30,
ilustrace František Škoda
DÍLO VLADIMÍRA BABULY:
Signály z vesmíru
- časopis Věda a technika mládeži (ročník 1954, číslo 5-26, kapitola 1-21, ročník 1955, číslo 1–9, kapitola 22–30, ilustrace František Škoda)