Vše kolem bylo pro ně nové a cizí. Jestliže ale třem cizincům mohl život na současné Zemi aspoň něčím připomínat jejich dřívější život, pak pro Atlanťana Reniho tu nebylo nic, co by alespoň vzdáleně připomínalo minulost.
Vlastí cizinců byla jejich planeta a ta je očekávala.
Reniho vlastí byla země Moorova. A ta už neexistovala.
Nebylo možné to před Renim dlouho tajit. Řekli mu tedy, že se jeho vlast ponořila do moře a zbyl z ní jen malý ostrůvek, kde samozřejmě může žít, bude-li chtít.
A tak se Reni octl na San Paulu.
Jak na něho zapůsobilo, že tu nenalezl nejmenší náznak něčeho, co by připomínalo minulost, se nikdo nedozvěděl. Reni si nechal své dojmy pro sebe.
Od rána do večera se toulal sám po mořském břehu bez ohledu na nesnesitelné vedro a vyhýbal se jakékoliv společnosti.
Slunce bylo už docela nízko. Ještě chvilku a skryje se za obzorem. Tropická noc zahalí ostrov neproniknutelnou tmou.
Na konci úzkého výběžku se rýsovala bronzově rudá silueta. Reni měl nízko skloněnou hlavu a celý jeho postoj vyjadřoval naprostou beznaděj.
Nač asi myslel, když hleděl na vlny, které pohltily jeho vlast?
Atlanťan byl sám!
Georgij Martynov
SPIRÁLA ČASU
Z ruského originálu Spirál vremeni, vydaného nakladatelstvím Lenizdat, Leningrad, 1966, přeložil a upravil Jaroslav Machek. Obálku s použitím kresby J. Petráčka navrhl a graficky upravil Jaroslav Fajgl. V roce 1971 vydalo Lidové nakladatelství, Václavské nám. 36, Praha 1, Jako svou 1379. publikaci. Odpovědná redaktorka Alena Vlčková. Vytiskly Liberecké tiskárny, n. p. Liberec, Formát papíru 84/108. AA 13,85, VA 14,59. 224 stran. 13–34. Náklad 50 000 výtisků. I. vydání. Rozšiřuje PNS.
26-038-71. Cena kart. 10 Kčs