„Takový půvab v pohybech, Elmindredo,“ smál se z plna hrdla Gawyn. „Takový sladký hlásek, jako slavík, nebo hrdlička zvečera. Který muž by při pohledu na Elmindredu nezůstal stát jako omráčený?“ Veselost jej však rychle přešla a on se zatvářil vážně. „Jestli něco zjistíš, prosím, pověz mi to. Prosím. Budu prosit i na kolenou, Min.“
„Povím ti to,“ slíbila mu nakonec Min. Jestli budu moci. Jestli to pro ně bude bezpečné. Světlo, jak já tohle místo nenávidím. Proč se prostě nemůžu vrátit k Randovi?
Nechala tam Gawyna stát a na pozemek Věže už vstoupila sama. Dávala přitom pozor na Aes Sedai a přijaté, které by se mohly ptát, co dělá mimo přízemí a kam jde. Zpráva o Logainovi byla příliš důležitá, aby počkala, dokud ji amyrlin, jako obvykle, nepotká později odpoledne, zdánlivě náhodou. Aspoň tak si to říkala. Netrpělivostí málem vyletěla z kůže.
Zahlédla jen pár Aes Sedai, které o kus dál před ní zahnuly za roh a vstoupily do nějaké místnosti, což bylo jen dobře. K amyrlininu stolci nemohl jen tak někdo vtrhnout. Minula i hrstku služebných, které spěchaly po své práci a samozřejmě se jí na nic neptaly, dokonce se na ni ani pořádně nepodívaly, jen před ní rychle, téměř bez zastavení, udělaly pukrle.
Když Min otevírala dveře do amyrlininy pracovny, měla připravený úsměvný příběh pro případ, že by tu byl kromě Leany ještě někdo, ale předpokoj byl prázdný. Min spěchala k vnitřním dveřím a strčila dovnitř hlavu. Amyrlin a kronikářka seděly u Siuanina stolu, který byl plný malých proužků tenkého papíru. Obě ženy k ní prudce otočily hlavy a jejich pohledy připomínaly čtyři nebozezy.
„Co tu děláš?“ vyštěkla amyrlin. „Máš být hloupá holka, která tu hledá útočiště, ne přítelkyně z mého dětství. Mezi námi nemá být žádná spojitost, jen když se náhodou potkáme. Bude-li to nutné, přikážu Laras, aby na tebe dávala pozor jako chůva na dítě. Myslím, že se jí to bude moc líbit, ale pochybuji, že tobě také.“
Min se při tom pomyšlení otřásla. Náhle jí Logain nepřipadal tak naléhavý. Nebylo příliš pravděpodobné, že by v příštích několika dnech dosáhl větší slávy. On také nebyl tím pravým důvodem, proč sem Min přišla, jen výmluvou, a ona se teď nehodlala vracet. Zavřela za sebou dveře a vykoktala, co viděla a co to znamená. Před Leanou se necítila moc příjemně.
Siuan unaveně zavrtěla hlavou. „Další starosti. Hladomor v Cairhienu. Zmizení sestry v Tarabonu. Nájezdy trolloků v Hraničních státech zase zesílily. Ten hlupák, co si říká prorok, vyvolává nepokoje v Ghealdanu. Zřejmě káže, že Drak se znovu zrodil jako shienarský urozený pán,“ řekla nevěřícně. „I maličkosti jsou špatné. Válka v Arad Domanu zastavila obchod se Saldeiou a bída způsobuje neklid v Maradonu. Možná díky tomu nakonec přijde Tenobie o trůn. Jediná dobrá zpráva, co jsem slyšela, je, že se Morna z nějakého důvodu stáhla zpět. Dvě míle, snad víc, zeleně za hraničními kameny beze stopy zkázy a moru, celou cestu ze Saldeie do Shienaru. Došlo k tomu vůbec poprvé, co lidé pamatují. Ale dobré zprávy nejspíš musejí být vyrovnány špatnými. Když do člunu teče jednou dírou, tak určitě teče i dalšími. Jen doufám, že to je rovnováha. Leano, nech zesílit dohled nad Logainem. Nechápu, jak by teď mohl způsobit nějaké potíže, ale chci to zjistit.“ Obrátila svůj pronikavý pohled zpátky na Min. „Proč ses sem přiřítila jako splašená sardel? Logain mohl počkat. Ten muž do západu slunce nejspíš těžko najde moc slávy.“
Téměř přesná ozvěna vlastních myšlenek Min vyvedla poněkud z rovnováhy. „Já vím,“ řekla. Leana varovně zvedla obočí a Min spěšně dodala: „matko.“ Kronikářka pochvalně přikývla.
„To mi ale neříká proč, dítě,“ poznamenala Siuan.
Min se obrnila. „Matko, nic, co jsem od prvního dne viděla, nebylo příliš důležité. Určitě jsem nezahlídla nic, co by ukazovalo na černé adžah.“ Z toho jména ji stále mrazilo. „Řekla jsem ti všechno, co vím, o té pohromě, co vám Aes Sedai hrozí, a to ostatní není vůbec k ničemu.“ Musela se odmlčet a polknout, jak na ni obě ženy upíraly pronikavé pohledy. „Matko, není vůbec žádný důvod, proč bych neměla odejít. Ale je důvod, proč bych měla. Randovi třeba to, co umím, trochu pomůže. Jestli dobyl Kámen... matko, možná mě potřebuje.“ Aspoň já ho potřebuji, ať shořím jako hloupá husa!
Kronikářka se při zaznění Randova jména otevřeně zachvěla. Siuan si na druhou stranu hlasitě odfrkla. „Tvoje vidění jsou velice užitečná. To o Logainovi je důležité. Našla jsi toho podomka, co tu kradl, dřív, než mohlo podezření padnout na někoho jiného. A ta novicka s ohnivými vlasy, která si chtěla pořídit dítě...! Sheriam jí to zatrhla – to děvče na muže nepomyslí, dokud nedokončí výcvik – ale to bychom se bez tebe nikdy nedozvěděly včas. Ne, ty nesmíš odejít. Dříve nebo později mi tvoje vidění ukážou mapu k černým adžah, a do té doby si i tak rozhodně zaslouží moji pozornost.“
Min si povzdechla. Nejen proto, že ji tu amyrlin chtěla držet dál. Když tu rusovlasou novicku viděla posledně, ta dívka se kradla na zalesněnou část věžového pozemku se svalnatým strážným. Byli by se vzali, možná ještě před koncem léta. Min to poznala, jakmile je uviděla, i když Věž nikdy nenechávala novicku odejít, dokud nebyla připravená, dokonce i takovou, která ve svém výcviku nemohla pokračovat. V budoucnosti tohoto párečku byl statek a tlupa dětí, ale nemělo smysl tohle říkat amyrlin.
„Mohla bys aspoň dát vědět Galadovi s Gawynem, že Egwain a jejich sestra jsou v pořádku, matko?“ Prosit ji zlobilo a tón hlasu také. Dítě, kterému odmítli dát kousek koláče, aspoň žebroní o sušenku. „Aspoň jim řekni něco kromě té směšné povídačky, že pracují za trest na statku.“
„Řekla jsem ti, že ti do toho nic není. Ať ti to nemusím opakovat.“
„Oni tomu nevěří o nic víc než já,“ vyhrkla Min dřív, než ji amyrlinin úsměv utišil. Nebyl to pobavený úsměv.
„Takže ty navrhuješ, abych změnila místo jejich údajného pobytu? Poté, co jsem dala ve známost, že jsou na statku? Myslíš, že na to jen pár lidí zvedne obočí? Každý kromě těch chlapců to přijal. A tebe. No, Coulin Gaidin je bude muset jen o něco víc dřít. Bolavé svaly a hodně potu odvede myšlení většiny chlapů od ostatních problémů. A žen vlastně taky. Ještě se budeš chvíli vyptávat a uvidíme, co s tebou udělá pár dní při drhnutí hrnců. Raději přijdu na pár dní o tvé služby, než abys strkala nos, kam nemáš.“
„Ty ani nevíš, jestli mají potíže, co? Nebo Moirain.“ Moirain však na mysli neměla.
„Děvče,“ začala varovně Leana, ale Min už se nedala zastavit.
„Proč jsme nic neslyšeli? Zprávy se sem donesly už přede dvěma dny. Dvěma dny! Proč na žádné z těch zpráv, co dostáváš, není zpráva od ní? Copak nemá holuby? Myslela jsem, že vy Aes Sedai máte lidi s holubama všude. Jestli v Tearu nikoho nemáte, tak je to chyba. A muž na koni už by byl dávno do Tar Valonu dorazil. Proč –?“
Siuan práskla otevřenou dlaní do stolu a Min uťala. „Posloucháš vskutku dobře,“ prohodila suše. „Dítě, dokud se nedoslechneme něco, co by tomu odporovalo, tak můžeš předpokládat, že je ten mladý muž v pořádku. Modli se, aby byl.“ – Leana se znovu zachvěla. „V Maule existuje pořekadlo, dítě,“ pokračovala amyrlin. „‚Nehledej potíže, dokud si potíže nenajdou tebe.‘ Tak si to dobře pamatuj, dítě.“
Ozvalo se nesmělé zaklepání na dveře.