„Ne. Mám za to, že s sebou vždycky měla poměrně početný doprovod.“
Elain přikývla. Vsadila by se, že zatímco Duhara měla plášť se staženou kápí, tak mimo to, že si s sebou vzala služebnictvo, nechala si svůj prsten s Velkým hadem a vybrala si jako převlek výrazně honosný plášť.
„Pane Norry,“ řekla Elain. „Obávám se, že to na vás zahráli.“
„Veličenstvo?“
Dyelin přikyvovala. „Chtěla, aby ji bylo vidět při návštěvě Ellorien. Nechtěla, aby to byly oficiální návštěvy – to by ji příliš formálně postavilo do pozice proti tvému trůnu. Ale chtěla, abys věděla, co dělá.“
„Nezastřeně se paktuje s nepřáteli,“ řekla Elain. „Je to varování. Už dřív mi vyhrožovala, když říkala, že by se mi nelíbilo stát proti ní a Elaidě.“
„Aha,“ řekl Norry poraženecky. „Takže moje snaha nebyla až tak chytrá.“
„Přesto je cenná,“ řekla Elain. „Kdybys ji nedal sledovat, nevšimli bychom si toho – což by bylo pokořující. Jestli se někdo namáhá s tím, aby mě urazil, alespoň o tom chci vědět. I kdybyjen proto, abych věděla, komu mám později srazit hlavu.“
Norry zbledl.
„Obrazně řečeno, pane Norry,“ pokračovala. 1 když by to udělala moc ráda. A Elaida! Dovolila si poslat hlídacího psa, aby Elain „radil“? Elain potřásla hlavou. Pospěš si, Egwain. Potřebujeme tě ve Věži. Svět tě tam potřebuje.
Vzdychla a obrátila se zpátky k Norrymu. „Říkals, že je tady ‚několik nových záležitostí’, které si žádají moji pozornost?“
„Vskutku, Veličenstvo,“ řekl a vytáhl svoje příšerné kožené složky. Z nich vyňal papír – na který nehleděl zdaleka tak zbožně jako na většinu ostatních, které shromáždil. Skutečně, tento svíral dvěma prsty a držel ho ve vzduchu jako člověk, který zvedá mrtvé zvíře, nalezené ve stoce. „Zrušíš svoje rozkazy ohledně žoldnéřských oddílů?“
„Ano,“ udělala obličej. Začínala mít žízeň. Sklíčeně pozorovala šálek teplého kozího mléka na stolku vedle svého křesla. Zprávy o bitvě sem přiváděly tlupy žoldnéřů, dychtících nabídnout služby.
Ke smůle většiny žoldnéřů bylo obléhání jen krátké. Zprávy se šířily rychle, ale unavení a hladoví vojáci se přesouvali pomalu. Bandy žoldnéřů stále proudily do města a jejich příslušníci byli zklamaní, když zjistili, že jejich zbraně nejsou zapotřebí.
Elain je začala posílat pryč. Pak si uvědomila, jaká je to hloupost. Při Tarmon Gai’donu bude třeba každého muže, a pokud Andor mohl do bitvy poslat dalších pět nebo deset tisíc vojáků navíc, chtěla to udělat.
Teď neměla peníze, aby jim zaplatila, ale ani o ně nechtěla přijit. Místo toho tedy nařídila panu Norrymu a kapitánu Guybonovi, aby všem žoldnéřským bandám předali stejné pokyny. Nesmějí do Caemlynu pustit najednou víc než určitý počet vojáků a tábořit blíž než ligu od města.
To je mělo udržovat v přesvědčení, že se s nimi nakonec sejde a nabídne jim práci. Možná právě to udělá, když se teď rozhodla zmocnit se Slunečního trůnu. Jistě, poslední žoldnéři, které si najala, jí většinou nebyli moc k užitku.
Navzdory tomu, co jí napovídal zdravý rozum, zvedla šálek s mlékem a trochu upila. Birgitte spokojeně přikývla, ale Elain se zašklebila. Raději mít žízeň!
„Tedy,“ řekl pan Norry a očima přejel papír, který držel v prstech, Jeden ze žoldnéřských kapitánů se rozhodl poslat ti velice… familiární dopis. Vůbec bych ti ho nenosil, ale když jsem si ho přečetl podruhé, zdá se mi, že bys ho měla vidět. Ten rváč tvrdí bizarní věci, ale nechtěl bych být ten, kdo je přehlédne, pokud by se ukázalo, žejsou… ehm… přesné.“
Elain se zvědavě natáhla pro papír. Bizarní tvrzení? Žádné žoldnéřské kapitány neznala. Stránku pokrývaly klikyháky, spousta slov byla škrtnutá a některá slova byla napsána… kreativním způsobem. Ať byl ten chlap kdokoli, ona…
Došla na konec dopisu a překvapeně zamrkala. Pak si ho přečetla znovu.
Tvoje královská zatracená osino v zadku,
zatraceně tady čekáme, abychom si promluvili, a začínáme být
Takže myslím, že bych se k tobě měl chovat jako k zatracený královně a poslat ti zatracenej dopis a tak, mluvit prostě vybraně a upoutat tvoji pozornost. Dokonce jsem svůj prsten použil jako pečeť, jak se shtčí sluší. Takže tady je moje oficiální zdravice. Takže MĚ ZATRACENĚ PŘESTAŇ ODMÍTAT, abychom si mohli promluvit. Potřebuju tvoje zvonaře. Je to zatraceně důležitý.
Mat
p.s. Zdravice znamená pozdrav
p.p.s. Těch škrtnutých slov a špatnýho pravopisu si nevšímej. Chtěl jsem ten dopis přepsat, ale Tom se mi tak chechtá, že už to chci mít za sebou.
p.p.p.s. Nevšímej si toho, že říkám, že máš hezký zadek. Skoro jsem se na něj nekoukal, protože vím, že kdyby sis toho všimla, vyškrábala bys mi oči. Kromě toho jsem teďženatej, takže na tom vůbec nezáleží.
Elain se nedokázala rozhodnout, jestli má zuřit nebo jásat. Mat byl v Andoru a Tom naživu! Unikli z Ebú Daru. Našli Olvera? Jak Seančanům utekli?
Vzdouvalo se v ní tolik citů a otázek. Birgitte se zamračeně napřímila, když ten příval ucítila. „Elain? Co je to? Ten muž tě urazil?“
Elain zjistila, že přikyvuje a do očí jí stoupají slzy.
Birgitte zaklela a vyrazila k ní. Pan Norry vypadal zaraženě, jako by litoval, že jí dopis přinesl.
Elain se rozesmála.
Birgitte ztuhla. „Elain?“
„Jsem v pořádku,“ řekla Elain, která si utírala slzy, a přinutila se zhluboka nadechnout. „Světlo, to jsem potřebovala. Na, přečti si to.“
Birgitte popadla dopis a tvář se jí při čtení rozjasnila. Zachechtala se. „Ty máš hezkej zadek? On má tak co povídat. Mat má tak pěknej zadek, jak jenom může chlap mít.“
„Birgitte!“ řekla Elain.
„No, je to pravda,“ řekla strážkyně a podala jí dopis zpátky. „Myslím, že má až moc hezkou tvářičku, ale to neznamená, že nedokážu poznat pěknej zadek, když ho vidím. Světlo, bude příjemné mít ho zpátky! Konečně někdo, s kým můžu jít pít a kdo na mě nebude koukat jako na zatracenýho velícího důstojníka.“
„Uklidni se, Birgitte,“ řekla Elain a dopis poskládala. Norry vypadal, že ho ten rozhovor pohoršil. Dyelin neříkala nic. Tu ženu nevyvedlo z míry jen tak něco a od Birgitte už slyšela horší věci.
„Udělal jsi správně, pane Norry,“ řekla Elain. „Děkuju, že jsi mě na tenhle dopis upozornil.“
„Takže ty tyhle žoldnéře opravdu znáš?“ zeptal se a v jeho hlase zazněl náznak překvapení.
„Nejsou to žoldnéři. Vlastně nevím jistě, co jsou zač. Kamarádi. A doufám, že spojenci.“ Proč Mat přivedl Bandu Rudé ruky do Andoru? Byli věrní Randovi?
Mohla by je využít? Mat byl darebák, ale měl nezvykle dobrý cit pro taktiku a válčení. Voják pod jeho velenim bude mít cenu deseti nájemných rváčů, které byla nucena v poslední době najímat.
„Omlouvám se za svou chybu, Veličenstvo,“ řekl Norry. „Měl jsem vám to předložit dřív. Moji informátoři mi sdělili, že tahle jednotka v nedávné době pracovala pro murandskou korunu, takže jsem nepřikládal význam tvrzení jejich velitele, že není žoldnéř.“