Až do okamžiku, kdy se zde ocitl, kdy ucítil zatuchlý pach starého papíru a hořící svíčky, si Gawyn neuvědomil realitu hrozící války. Brzy vypukne. Drak rozbije zámky na věznici Temného. Místo, kde se s ním podle jeho slov měla Egwain sejít, Merrilorské pole, bylo na mapách vyznačené zářivě červenou barvou. Leželo na severu, na hranici se Šajnarem.
Temný. Vypuštěný do světa. Světlo! Vedle toho byly Gawynovy vlastní problémy bezvýznamné.
Bryne dopsal dopis, osušil papír pískem, složil ho a sáhl pro vosk a pečetidlo. „Na návštěvy je trochu pozdě, synu.“
„Já vím, ale myslel jsem, že bys mohl být vzhůru.“
„A to taky jsem.“ Bryne nakapal na dopis vosk. „Co potřebuješ?“
„Radu,“ řekl Gawyn a posadil se na stoličku.
„Pokud nejde o to, jak nejlíp ubytovat vojáky nebo opevnit kopec, nebude moje rada dostatečná. Ale o čem chceš mluvit?“
„Egwain mi zakázala ji chránit.“
„Jsem si jistý, že amyrlin k tomu má své důvody,“ řekl Bryne a klidně dopis zapečetil.
„Pošetilé,“ namítl Gawyn. „Nemá strážce a ve Věži řádí vrah.“ Jeden ze Zaprodanců, pomyslel si.
„Obojí je pravda,“ řekl Bryne. „Ale co to má společného s tebou?“
„Potřebuje moji ochranu.“
,.Požádala tě o ni?“
„Ne.“
„Přesně. Pokud si vzpomínám, nežádala tě ani o to, abys s ní šel do Věže, nebo o to, abys za ní začal chodit jako pes, který ztratil pána.“
„Ale ona mě potřebuje!“ řekl Gawyn.
„Zajímavé. Když sis to myslel naposledy, zmařil jsi – s mou pomocí – týdny její práce na sjednocení Bílé věže. Někdy není naše pomoc zapotřebí, synu. Bez ohledu na to, jak upřímněji nabízíme nebo jak naléhavá se může zdát.“
Gawyn si založil ruce. Nemohl se opřít o stěnu, aby nenarušil mapu se zakreslenými sady v okolní krajině. Jedna ves poblíž Dračí hory byla z nějakého důvodu zakroužkována čtyřikrát. „Takže mi radíš, abych ji nechal nechráněnou, možná aby jí někdo vrazil nůž do zad.“
„Žádnou radu jsem ti nedal,“ řekl Bryne, který listoval nějakými hlášeními na stole, a jeho rozhodnou tvář osvětlovalo mihotavé světlo svíce. „Jenom jsem přidal pár postřehů, ačkoli pokládám za zajímavé, že jsi z toho vyvodil, že bys ji měl nechat na pokoji.“
„Já… Bryne, ona nemá rozumí
Koutek Bryneových rtů se pozvedl v ironickém úsměvu. Položil papíry a obrátil se ke Gawynovi. „Varoval jsem tě, že ti moje rada nebude k ničemu. Nejsem si jistý, že existují odpovědi, které ti vyhoví. Ale dovol, abych se zeptal na tohle: Co chceš, Gawyne Trakande?“
„Egwain,“ řekl okamžitě. „Chci být její strážce.“
„Tak co z toho?“
Gawyn svraštil čelo.
„Chceš Egwain, nebo chceš být její strážce?“
„Samozřejmě být její strážce. A… a, no, oženit se s ní. Já ji miluju, Bryne.“
„Mně se zdá, že to jsou dvě různé věci. Podobné, ale oddělené. Ale kromě toho, co souvisí s Egwain, co chceš?“
„Nic,“ řekl Gawyn. „Ona je vším.“
„No a to je tvůj problém.“
„Proč by to byl problém? Miluju ji.“
„To jsi říkal.“ Bryne si Gawyna pozorně prohlížel, jednu ruku na stole, druhou položenou na noze. Gawyn odolal pokušení začít se pod tím pohledem ošívat. „Tys byl vždycky vášnivý, Gawyne. Jako tvá matka a tvá sestra. Vznětlivý, ne vypočítavý jako tvůj bratr.“
„Galad není vypočítavý,“ řekl Gawyn. „On prostě jedná.“
„Ne,“ řekl Bryne. „Možná jsem se špatně vyjádřil – Galad možná není vypočítavý, ale není vznětlivý. Být vznětlivý znamená jednat, aniž si to pořádně promyslíš; Galad všechno hodně pečlivě promýšlí. Tak si vypracoval svoje morální zásady. Může jednat rychle a rázně, protože už se rozhodl, co dělat.
Ty jednáš s vášní. Nejednáš podle toho, co si myslíš, ale co cítíš. Chvatně, emocionálně. To ti dává sílu. Můžeš jednat, když je třeba, a s následky se vypořádat později. Obvykle jsou tvoje instinkty dobré, jako bývaly u tvé matky. Proto jsi ale nemusel nikdy čelit tomu, co dělat, když tě instinkty zavedou špatným směrem.“
Gawyn si uvědomil, že přikyvuje.
„Ale synu,“ předklonil se Bryne, „muže dělá víc než jedna touha, jeden cíl. Takového muže žádná žena nechce. Připadá mi, že muži, kteří se snaží se sebou něco udělat – místo aby jen hlásali svoji oddanost – jsou ti, kteří to někam dotáhnou. Se ženami i se samotným životem.“ Bryne si promnul bradu. „Takže pokud ti mám něco poradit, je to tohle: zjisti, kým bys byl bez Egwain, a pak vymysli, jak ji do toho zasadit. Myslím, že tohle žena…“
„Takže teď jsi odborník na ženy?“ zeptal se nový hlas.
Překvapený Gawyn se obrátil a spatřil Siuan Sanče, jak otvírá dveře.
Bryne nezaváhal ani okamžik. „Poslouchala jsi za dveřmi dost dlouho, Siuan, abys věděla, že o tomhle ten rozhovor nebyl.“
Siuan si odfrkla a vpadla do pokoje s konvicí čaje. „Měl bys být v posteli,“ řekla, aniž Gawynovi věnovala víc než jen letmý pohled.
„To je pravda,“ řekl Bryne nenuceně. „Kupodivu se zdá, že se potřeby země nepodřizují mým vrtochům.“
„Mapy můžeš studovat i ráno.“
„A můžu je studovat i v noci. A odpoledne. Každá hodina, kterou nad nimi strávím, by mohla znamenat ligy ubráněné země, pokud se trolloci probijí skrz.“
Siuan si hlasitě povzdechla, podala mu šálek a pak nalila čaj, který voněl po moruškách. Bylo rozhodně zvláštní vidět Siuan – která kvůli svému utišení vypadala jako žena v Gawynově věku – jak pečuje o prošedivělého Garetha Brynea.
Když si od ní Bryne vzal čaj, obrátila se Siuan ke Gawynovi. „A ty, Gawyne Trakande,“ řekla. „Chtěla jsem si s tebou promluvit. Rozkazovat amyrlin a říkat jí, co má dělat? Vážně, zdá se, že si muži občas myslí, že ženy nejsou nic víc než jejich osobní poslíčci. Vymýšlíte si všemožné směšné plány a pak čekáte, že myje nějak uskutečníme.“
Prohlížela si ho a nevypadalo to, jako že od něj čeká jinou reakci než zahanbeně sklopené oči. Gawyn to udělal a rychle se omluvil a zmizel, aby se vyhnu! dalšímu sekýrování.
Nic z toho, co Bryne řekl, ho nepřekvapilo. Ten muž byl nanejvýš zásadový a totéž už Gawynovi opakoval předtím. Přemýšlet, nikoliv jednat impulzivně; dobře si vše rozvážit. Ale on strávil přemýšlením celé týdny a jeho myšlenky se honily v kruzích jako mouchy polapené ve sklenici. Nikam se nedostal.
Gawyn kráčel chodbami a všiml si, že jsou na nich v pravidelných rozestupech rozmístěni Chubainovi gardisté. Řekl si, že nejde nahoru k Egwain; prostě jen kontroluje stráže. A přesto se brzy ocitl v chodbě poblíž amyrlininých komnat. Jen o jednu chodbu dál. Rychle ji zkontroluje a…
Gawyn ztuhl. Co to dělám? pomyslel si.
Velká část jeho dnešní nervozity pocházela z toho, že nevěděl, jestli Egwain řádně hlídají, nebo ne. Nebude moci usnout, dokud…
Ne, řekl si důrazně. Tentokrát udělám, oč mě žádá. Obrátil se k odchodu.
Nějaký zvuk jej přiměl zaváhat a ohlédnout se přes rameno. Zvuky kroků a šustící oblečení. Na novicky už bylo příliš pozdě, ale sloužící by klidně mohli roznášet pozdní jídlo. Bryne s Gawynem nebyli jediní, kdo v Bílé věži býval dlouho vzhůru.
Zvuk se ozval znovu. Tak tichý, stěží slyšitelný. Zamračený Gawyn si stáhl boty a proplížil se vpřed, aby nahlédl za roh.