obor m. специальность
obhajit diplomku защитить дипломную работу
stažista m. стажёр
děkan m. декан
proděkan m. замдекана
děkanát m. деканат
1. STRACH Z VYSVĔDČENÍ
Konec školního roku. Vysvědčení. Strach z reakce rodičů na vysvědčení býva nejčastěji příčinou útěku dětí z domova. Proto máme rady pro děti:
— s výsledky studia se svěrujte rodičům v průběhu celého školního roku,
— pokud nechápete probíranou látku, upzorněte na to učitele i rodiče,
A to jsou rady pro rodiče:
— průběžně sledujte studium svého potomka,
— nehrozte svým dětem tresty kvůli neúspěchu ve škole,
— za každy mimimalní úspěch je pochvalte,
— k opakování učiva v době prazdnin zvolte formu hry.
2. České vysoké školy
Vysoké školy jsou nejvyšší vzdělávací zařízení. Studium na nich, stejně jako na ostatních českých školách je bezplatné a platné.
V čele každé vysoké školy stojí rektor a několik prorektorů. Vysoká škola se obyčejně dělí na fakulty (fakultu vede děkan a proděkani). Každá fakulta má určity počet kateder, které sdružují učitele stejného oboru.
Skoro na všech vysokých školách jsou dva typy studia: studium denní (pro studenty, kteří se věnují jen studiu) a studium pro zaměstnání (pro studenty, kteří pracují a zároveň se vzdělávají na vysoké škole).
V České republice jsou čtyři druhy nebo směry vysokých škoclass="underline"
1. vysoké školy technické (počítáme k nim i vysoké školy zemědělské),
2. vysoké školy univerzitní (patří k nim i vysoké školy ekonomické),
3. vysoké školy umělecké,
4. pedagogické fakulty.
Nejstarší vysoká škola technického směru je pražské České vysoké učení technické (ČVUT, existuje od r. 1707). Kromě ČVUT existuje celá řada jíných vysokých technických škol, např. vysoká škola chemicko-technologická, vysoká škola textilní a strojní, vysoká škola dopravní.
Nejstarší vysoká škola univerzitního typu je Univerzita Кarlova (UK, založil jí Karel IV. v roce 1348). Je to nejstarší univerzita ve střední Evropě. Má dnes fakulty ve třech různých městech. Vedle ní je v ČR dalších pět univerzit. Vysoká škola ekonomická je v Praze.
K vysokým školam uměleckým patří: Akademie muzických umění (AMU), dále Akademie výtvarných umění a Vysoká škola umělecko-průmyslová.
Na pedagogických fakultách studují budoucí učitele základních škol.
3. Na vysokých školách
Školní rok na českých vysokých školách se dělí na dvě části, na zimní a letní semestr. Začíná zpravidla v říjnu. V posledních dnech měsíce září a na záčatku října probíhá na všech faklultách zápis studentů. Noví vysokoškoláci dostávají index, do kterého si píší názvy přednášek, seminářů a cvičení. Zapisují si tam i týdenní počet hodin.
Něteré předměty mají studenti jen po dvou, jiné po čtyřech nebo i více hodinách týdně.
Při přednáškách, které se konají v posluchárnách, přednáší svým studentům novou látku buď profesor, docent či odborný asistent. Studenti sledují výklad a dělají si poznámky. Doma se vrácejí ke svým poznámkám, skriptům a jiným studijním pramenům, opakují si látku a přemýšlejí o ní. Když zjistí, že některým odborným pojmům nebo některým částem přednášky nerozuměli, mohou přijít na konzultaci ke svým přednášejícím profesorům, docentům nebo asistentům.
Martin, můj český přítel, studuje ve druhém ročníku na vysoké škole v Pardubicích. Když jsme spolu mluvili o zkouškách — bylo to minulý měsíc — dal mi několík užitečných rad. Doporučoval mi, abych během školního roku nepodceňoval soustavné a pravidelné studium a abych má příprava na zkoušky byla poctivá. “Neodkládej zkoušky,” radil mi, “není dobrý zvyk. Nahromadilo by se ti moc látky a těžko bys jí mohl v krátké době zvládnout. Nespolehej na náhodu. Při zkouškách bys mohl snadno propádnout nebo dostat špatnou známku. Je přece hodně nepříjemně, když se musí přijít na zkoušku ještě jednou v opravném termínu.
Taky mi vysvětlil, že ze seminářů neskládají studenti zkoužky, ale dostávají zápočty. Pro zápočet je nutno mít řádnou docházku. Pouhá přitomnost přirozeně nestačí. Sudent musí svědomitě plnit úkoly, které vedoucí semináře studentům ukládá.
V seminářích studenti přednášejí své referáty o různých vědeckých problémech. Po referátech následuje vždy diskuse.
Dověděl jsem se od Martina, že k povinnostem vysokoškolského studenta patří taky účast na praktických cvičeních. Praktika se nekonají v posluchárnách, ale v laboratořích nebo v speciálních pracovnách. Díky těmto praktickým cvičením si studenti doplňují a prohlubují znalosti, které získali při teoretickém studiu.
Po zkouškách v zimním semestru nastávají pololetní prázdniny. O zimních prázdninách jezdí posluchači obyčejně do hor, o letních na letní rekreaci nebo se účastní různých prázdninových brigád.
Po čtyřech, pěti nebo šesti letech studia se posluchači podrobují státním záverečným zkouškám. Na většině škol posluchači kromě toho na závěr studia předkládají a obhajují diplomové práce. Po obhájení diplomové práce a po státních záverečných zkouškách dostávají diplom a odcházejí do praxe.