Vzhledem k odhaleným faktům odstraněných částí textů, je namístě pochopit, že Bible, už POČÍNAJE JEJÍMI PRVNÍMI VERZEMI – na základě skutečných faktů minulosti – předkládá objednanou verzi proběhlých událostí, která odpovídajá zájmům nástupců těch egyptských otrokářů, kteří kdysi Shora nabídnutou misi ve světové historii jednomu dávnému národu, zaměnili za jinou, vymyšlenou v souladu s jejich sobeckými kořistnými záměry.
Obě mise předpokládají sjednocení navzájem bojujícího mnohonárodnostního lidstva do globální civilizace, ve které nebudou války a která může být postavena na základě kultury, sjednocující všechny národy.
- Mise od Boha předpokládá sjednocení na principu uskutečňování každým člověkem jemu Bohem dané svobodné vůle a v souladu s tím nepředpokládá otrokářství ani ve viditelných, ani propracovaně skrytých formách. Tj. je to sjednocení na základě přiznání stejné lidské důstojnosti všech, KDO SE TOMU NEPROTIVÍ.
- Mise od znacharstva také předpokládá sjednocení lidstva, nicméně předurčuje rasově-„elitární“ systém globálního otrokářství uvnitř sociální hierarchie potlačením svobody vůle; otrokářství, sametové směrem k loajálním nevolníkům, a nelítostné, jak směrem k lenivým nevolníkům, tak směrem k vůči němu vzpurným svobodomyslným lidem.
Jakkoli a kdykoli by zemřel Mojžíš, Božím předurčením nemohl prorok odejít ze světa (nebo být zbaven moci) za žádných okolností dříve, než přes něj byl jeho souputníkům a opatrovníkům předán dostatečný objem informací pro úspěšnou realizaci spravedlivé mise ve světové historii předložené lidem Bohem. Bůh neznásilňuje dokonce ani Pravdou, v rozporu s Jím danou svobodnou vůlí. A, obdržíce Zjevení skrze Mojžíše v prvním roce pobytu v poušti pod jeho vedením, měli dávní židé možnost volby své mise v historii, aby vytrvale sledovat jedné z nich bez ohledu na to, zda s nimi Mojžíš zůstal nebo opustil tento svět. Během vzpoury, popsané v kapitole 14 knihy Numeri, se sami vzdali toho, co jim bylo předloženo, a tím na sebe mezi řádky vzali jinou misi, otevřeně nevyhlášenou a protichůdnou té první. A jen proto, že byla lidem Shora dána svobodná vůle, byla možná a reálně se uskutečnila záměna Pravdivé mise lživou misí, vymyšlenou egyptským znacharstvem.
Důležitou roli hraje v událostech sinajského „čundru“ mana. Kdo chce, nemusí věřit v její skutečnou existenci a pokládat zprávy o ní za výmysl. Ale nechť si představí, jak značně početnou sociální skupinu obírají o možnost svobodného, tj. nekontrolovaného a bezcenzurního kontaktu s jinými kulturami; vytvoří podmínky, v nichž nemá potřebu zabývat výrobou materiálních statků k zabezpečení své existence; na tomto pozadí izolace a zabezpečení vším připraveným, cílevědomí instruktoři, kteří kontrolují život této skupiny, provádějí propagandu přesně stanovených ideí; tyto podmínky jsou v čase neměnné, během kterého vymírá první generace, pamatující si z vlastní zkušenosti začátek tohoto experimentu a jemu přecházející pracovní život; a druhá generace, která pracovní zkušenost nemá, ale ještě si z části pamatuje vyprávění první generace o předchozím pracovním životě, zvládnou vychovat děti do dospělosti; a to už je třetí generace, která vyrostla v umělé kultuře kočovného koncentračního tábora, a její představitelé nevědí nic, kromě toho, co je naučili jejich instruktoři, jejichž propagandu slýchali od svého narození.
To všechno ve své sociální podstatě plně odpovídá sinajskému „čundru“ v podobě, jak je popsán v Bibli. Pokud nebeskou manu od Boha vystřídala mana pozemská ze sýpek egyptských chrámů, dodávaná do zóny „čundru“ po předem dohodnutých trasách a přidělovaná v narkóze nebo pod hypnózou; pokud je dokonce mana nebeská výmysl, pak za uplynulé tisíce let se mnoho generací judaistů, čtoucích Pentateuch, vědomě i nevědomě ztotožňovalo s účastníky událostí popsaných v Bibli. A tak byli součástí role nositelů mise, vymyšlené pro ně cenzory a redaktory Bible. Nebeská mana a všechny události v podobě, jak jsou popsány v Bibli, se staly objektivní historickou realitou psychického světa většiny z nich, nezávisle na tom, jak šly události - prvotní obsah textů - v reálné minulosti.
To se vztahuje i na mnohé generace křesťanské většiny, obklopující židovskou diasporu v Biblické civilizaci: oni, vědomě i nevědomě vnímajíce Bibli, vzali na sebe sociální role, odpovídající vymyšlené misi pro křesťanskou většinu. Samozřejmě, že autoři mise pro křesťanskou většinu jsou ti samí majitelé všebiblického kánonu a kultury Západní regionální civilizace a postarali se o to, aby každá mise vzájemně doplňovala druhou v realizaci globálních cílů znacharů v plnosti koncepce, a ne jejích nekompletních a izolovaných fragmentů.
Historicky reálně je na místo pánů (majitelů, původců) všebiblického kánonu jediný adept, klanový systém hierarchie Amonova žrečestva starověkého Egypta, které se přerodilo v kořistné znacharstvo a ukrývající se v koleni Levitů, vyčleněném jako kněžské „elity“ mezi ostatními koleny Izraele. A reálná a vymyšlená fakta, vztahující se v Bibli k konání Josefa Jakovleviče, Mojžíše a Krista jsou rozčleněny Amonovými znachary do jimi zkonstruovaného religiozního a historického všebiblickém mýtu, na základě kterého v průběhu posledních dvou tisíciletí (společně s talmudickým dodatkem ke Starému zákonu pru judaisty) se reprodukuje z generace na generaci morálka a psychika lidí, v souladu s každou z vymyšlených misí národů ve světové historii.
Bezplatná mana v průběhu čtyřiceti let a propaganda myšlenek rasové výjimečnosti v podmínkách , kdy od narození není třeba pracovat pro zajištění živobytí, to je to opojení, o kterém se hovoří v „pohádce“ A.S. Puškina: „k opilosti posla napájí, a do jeho prázdné brašny (viz Numeri, 14:23) vkládají jiná lejstra.“ Nicméně k vyřčenému vyvstává otázka: Ale vždyť mana byla i v prvním roce, před touto epizodou, když, jak se zde potvrzuje, všechno šlo pod vedením Božím, realizováno přes Mojžíše? V čem je rozdíl vlivu many PŘED a PO zkoumané epizodě v knize NUMERI?
Nicméně rozdíl opravdu existuje. A každý, pokud si to přeje a řádně se připraví, to může prověřit pokusem na sobě. Všední každodenní shon, práce vysiluje převážnou většinu lidí. Jejich mysli jsou plné všedních problémů, na jejichž pozadí převážná většina jednoduše není schopná osvojit si nové vědomosti, zhodnotit minulost a své záměry a naděje směrem k budoucnosti. Sejmete-li z člověka tlak všedního shonu, poskytnete mu tím volný čas, během něhož si může (pokud to opravdu chce) osvojit nové znalosti, zhodnotit na jejich základě své předešlé představy o životě obecně a zejména svou osobní minulosti; přezkoumat své záměry a přání do budoucna.
Odchod do pouště a Dar nebeský, mana, byly svého druhu sejmutí břemene všedních problémů z psychiky celého kmene. Rok a jeden měsíc (Numeri, 1:1) je lhůta plně dostačující, aby byly osvojeny základy nového poznání o Světě a roli člověka v něm, předurčení každého člověka v životě celého lidstva, a aby každý jedinec přehodnotil svou vlastní minulost a směrování do budoucnosti. Bez břemene všedního shonu za dobu okolo jednoho roku je plně možné cílevědomě dosáhnout morální a etické přeměny. Bůh nakládá lidem jen tolik co mohou zvládnout, a přesně po uplynutí této lhůty byl židům navržen Odchod z pouště pro uskutečnění mise rozšíření Tóry, ale oni skákali jak štváči pískali a Shora nabízeného se zřekli.
A teprve po tomto odmítnutí se pro ně život v poušti pro změnil v kočovný koncentrák:
• Plná izolace od kontaktu s jinými kulturami;
• Omamující a otupující vliv zahálky;
• Otupující vliv propagandy od narození ideí rasové výlučnosti a úplné volnosti konání ve vztahu k jiným národům.
A po skončení opracování psychiky v kočovném koncentráku, na výstupu z něj, je biorobotický kmen, nástroj agrese, s naprogramovanou morálkou a chápáním dobra a zla, odlišujícím ho od všeho ostatního lidstva.
Uvědomit si to se zdálo ještě nedávno pro žida nemožné; přiznat tisícíletou závislost na staroegyptském žrečestvu; vidět se jako jeho nástroj globální expanze?, ne, to rozum nebere, zotročeného tak propracovanými metodami, jak je uvedeno výše. Nicméně v podmínkách změny logiky sociálního chování se všechno neukazuje tak beznadějné:
54
Neprojevuje se v profesní a kvalifikační úrovni: jak je známo robot může velmi dobře plnit profesionální povinnosti, ale nedisponuje lidskou důstojností.