Tairen je neohlásil, prostě se připojil k řadám aša’manů a je nechal, ať si dál jdou samy. I tady byla podlaha z červených a černých dlaždic. Taim musel mít tyhle barvy zvlášť v oblibě. Sám se rozvaloval v masivním, silně vyřezávaném a zlaceném křesle, které se dalo označit jedině za trůn, stojícím na stupínku z bílého mramoru. Pevara se soustředila na něj, a nejen proto, aby nemusela vnímat oči všech těch mužů, již mohli usměrňovat. Mazrim Taim přitahoval pozornost. Byl vysoký, se silně zahnutým nosem, a vyzařoval dojem velké síly. A taky temnoty. Seděl s nohama zkříženýma v kotnících a jednou rukou přehozenou přes těžký lenoch, ale vypadal připravený vybuchnout. Zajímavé bylo, že i když měl na plášti vyšívané modré a zlaté draky, kteří se mu od loktů po manžety ovíjeli kolem předloktí, špendlíky na límci neměl.
„Šest sester z červeného adžah,“ řekl, když se zastavily před stupínkem. Jeho oči… Prve si jenom myslela, že ty Tairenovy jsou jako nebozezy. „Očividně jste nás sem nepřišly všechny zkrotit.“ Místnosti se rozlehlo pochechtávání. „Proč se mnou chcete mluvit?“
„Jsem Pevara Tazanovni, přísedící za červené,“ představila se. „Toto je Javindhra Doraille, také červená přísedící. Ostatní jsou Tama Feir, Desala Nevanche—“
„Neptal jsem se na jména,“ uťal ji Taim chladně. „Ptal jsem se, proč jste přišly.“
Tohle nešlo dobře. Podařilo se jí zhluboka se nenadechnout, ale chtěla to udělat. Navenek byla klid a vyrovnanost. Uvnitř uvažovala, jestli se s ní do večera někdo násilně nespojí. Nebo ji nezabije. „Chci probrat spojení aša’manů jako strážců. Nakonec, spojili jste se s jedenapadesáti sestrami. Proti jejich vůli.“ Bylo dobré mu hned na začátku prozradit, že to vědí. „My ale nenavrhujeme spojení s jakýmkoliv mužem proti jeho vůli.“
Vysoký zlatovlasý muž stojící poblíž stupínku ohrnul pysk. „Proč bychom měli Aes Sedai dovolit vzít kteréhokoliv m-“ Cosi neviditelného ho uhodilo z boku do hlavy tak tvrdě, že ho to zvedlo z podlahy, než se zhroutil na hromádku, oči zavřené, s krvácením z nosu.
Štíhlý muž s ustupujícími prošedivělými vlasy a rozdělenou bradkou se k němu sklonil a sáhl mu na hlavu. „Žije,“ oznámil a narovnal se, „ale má naprasklou lebku a zlomenou sanici.“ Klidně mohl mluvit o počasí. Nikdo z mužů se nepohnul a nenabídl léčení. Ani jediný!
„Mám jisté schopnosti léčení,“ ozvala se Melare. Vyhrnula si suknice a už vykročila. „Na tohle by to mělo stačit. S tvým dovolením.“
Taim zavrtěl hlavou. „Mé dovolení nemáš. Jestli Mišraile přežije dnešní noc, bude vyléčen. Třeba ho bolest nauči dávat si pozor na jazyk. Říkáš, že se chcete spojit se strážci? Červené?“
Z posledního slova se nesla značná dávka opovržení, které se Pevara rozhodla ignorovat. Tarniny oči se ale jako kdyby proměnily v rampouchy. Pevara jí varovně položila ruku na paži, když promluvila: „Červené mají zkušenosti s muži, kteří dokážou usměrňovat.“ Přihlížející aša’mané začali mumlat. Rozzlobeně. Ani toho si nevšímala. „Nebojíme se jich. Změnit zvyk může být stejně těžké jako změnit zákon, občas těžší, ale bylo rozhodnuto, že my ten náš změníme. Odteď se červené sestry smějí spojovat se strážci, ale pouze s muži, kteří dokážou usměrňovat. Každá sestra se smí spojit s tolika, s kolika bude považovat za vhodné. Vzhledem k zeleným, kupříkladu, si nemyslím, že to bude víc než se třemi či čtyřmi.“
„Dobrá.“
Pevara proti své vůli zamrkala. „Dobrá?“ Musela mu špatně rozumět. Nemohlo být tak snadné ho přesvědčit.
Taim se jí zavrtával pohledem do hlavy. Rozhodil rukama a bylo to posměšné gesto. „Co jsi čekala, že řeknu? Hezky spravedlivě? Půl napůl? Přijmi ‚dobrá‘ a zeptej se, kdo vás nechá se s ním spojit. Kromě toho nesmíš zapomínat na staré rčení. Ať zavládne chaos.“ Místnost vybuchla mužským smíchem.
Pevara tohle rčení neměla nikdy ráda. Ze smíchu se jí ježily vlasy na krku.
Slovníček
Od Rozbití světa byly použity tři systémy zaznamenávání dat. První zaznamenává roky Po Rozbití světa (PR). Jelikož však panoval v letech Rozbití a několika následujících téměř dokonalý zmatek a protože tento kalendář byl přijat téměř sto let po Rozbití, byl jeho začátek stanoven uměle. Po skončení trollockých válek bylo mnoho záznamů ztraceno. Bylo jich tolik, že vznikl spor o přesné datování podle starého systému. Proto byl zaveden nový kalendář, který se datuje od konce válek a oslavuje domnělé osvobození světa od hrozby trolloků. Tento druhý kalendář zaznamenává každý rok jako Svobodný rok (SR). Po rozsáhlém ničení, rozbíjení a rozvratu, způsobenými stoletou válkou, vznikl třeti kalendář. Tento kalendář, zaznamenávající léta Nové éry (NE), se používá v současné době.
Aelfinnové: Rasa bytostí, vzhledem podobných lidem, ale s hadími rysy, kteří dávají pravdivé odpovědi na tři otázky. Ať je otázka jakákoliv, jejich odpověď je vždycky pravdivá, byť je často vyjádřena v nejasné formě, ale otázky týkající se Stínu mohou být nesmírně nebezpečné. Není známo, kde žijí, ale lze je navštívit přes ter’angrial, který kdysi patřil Mayene, ale v současné době je držen v Tearském Kameni. Prý se za nimi lze dostat také přes věž Gendžei. Hovoří starým jazykem, zmiňují se o smlouvách a ptají se těch, kdo vstoupí, jestli nemají železo, hudební nástroje nebo nástroje na rozděláni ohně. Viz též Eelfinnové.
Amayarové: Suchozemští obyvatelé ostrovů Mořského národa. Kromě Atha’an Miere o nich ví jen málokdo. Amayarové jsou řemeslníci, kteří vyrábějí porcelán Mořského národa. Jsou vyznavači vodní cesty, která si cení smíření s tím, co je, a ne přání po něčem, co by mohlo být, na moři se cítí nepříjemně a vydávají se na vodu jenom v malých člunech kvůli rybaření. Nikdy se nepouštějí z dohledu pevniny. Jsou velmi mírumilovní a guvernéři Atha’an Miere s nimi mají jenom málo práce. A protože guvernéři Atha’an Miere se zase netouží příliš vzdalovat z moře, Amayarové si své vesnice v podstatě řídí podle vlastních pravidel a zvyků.
Arad Doman: Stát na pobřeží Arythského oceánu, v současné době zmítaný občanskou válkou a válkami proti těm, kteří se přidali k Draku Znovuzrozenému. Hlavním městem je Bandar Eban. V Arad Domanu volí vladaře (krále či královnu) rada hlav kupeckých cechů (kupecká rada), složená téměř výhradně z žen. Vladař musí být urozeného rodu, ne kupec, a je volen doživotně. Legálně má absolutní moc, může však být sesazen tříčtvrtinovou většinou rady. Současným vladařem je král Alsalam Saeed Almadar, urozený pán z Almadaru, hlava rodu Almadar. Místo jeho současného pobytu je zahaleno tajemstvím.
aša’manové: 1. Ve starém jazyce: „obránci“ nebo „ochránci“, ale vždy obránci spravedlnosti a pravdy. 2. Společné jméno a také hodnost dané mužům kteří přišli do Černé věže poblíž Caemlynu v Andoru, aby se zde naučili usměrňovat. Jejich výcvik se soustředí na způsoby, jakými lze použít jedinou sílu jako zbraň, a dalším rozdílem oproti Bílé věži je to, že jakmile se naučí uchopit saidín, mužskou polovici jediné síly, vyžaduje se od nich, aby všechny denní práce vykonávali s pomocí jediné síly. Novým rekrutům se říká vojáci. Nosí prosté černé kabáty s vysokým límcem podle andorské módy. Povýšení na zasvěceného s sebou přináší právo nosit na límci kabátu stříbrný špendlík, nazývaný meč. Povýšení na aša’mana přináší právo nosit dračí špendlík, červený smalt ve zlatě, na límci spolu s mečem. Ačkoliv mnoho žen, včetně manželek, uprchne, když zjistí, že jejich muži skutečně dokážou usměrňovat, značný počet mužů v Černé věži je ženatých a používá jistou variantu strážcovského pouta, aby si s manželkami vytvořili propojení. Totéž pouto, pozměněné, takže vynucuje poslušnost, se v poslední době používá ke spojení lapených Aes Sedai. S některými aša’many se mohly spojit Aes Sedai, třebaže použily tradiční strážcovské pouto. Aša’many vede Mazrim Taim, který si říká M’Hael, ve starém jazyce „vůdce“.