"Poslušně hlásím, pane hejtmane, že místo patnácti deka uherského salámu obdrželo mužstvo po dvou pohlednicích. Prosím, pane hejtmane..."
Kadet Biegler podal veliteli bataliónu dvě z těch pohlednic, které vydávalo ředitelství Vojenského válečného archívu ve Vídni, kde byl náčelníkem generál pěchoty Wojnowich. Na jedné straně byla karikatura ruského vojáka, ruského mužika se zarostlou bradou, kterého objímá kostlivec. Pod karikaturou byl text:
-
Der Tag, an dem das perfide Rußland krepieren wird, wird ein Tag der Erlösung für ganze unsere Monarchie sein.
-
Druhá pohlednice pocházela z německé říše. Byl to dárek Němců rakousko-uherským vojínům.
Nahoře bylo "Viribus unitis" a pod tím obrázek, jak na šibenici visí Sir Edward Grey a dole pod ním vesele salutují rakouský i německý voják.
Básnička dole byla vzata z knížky Greinzovy Železná pěst. Žertíčky na naše nepřátele, o kterých říšské listy psaly, že verše Greinzovy jsou rány karabáčem, přičemž obsahují pravý nezkrocený humor a nepřekonatelný vtip.
Text pod šibenicí, v překladě:
GREY
Na šibenici v příjemné výši
měl by se houpat Edivard Grey,
je na to již nejvyšší čas,
však třeba upozornit vás,
že žádný dub své nepropůjčil dřevo
k popravě toho jidáše.
Na dřevě visí osiky
z Francouzské republiky.
Hejtman Ságner nebyl ještě ani hotov s přečtením těchto veršů "nezkroceného humoru a nepřekonatelného vtipu", když vrazil do štábního vagónu bataliónní ordonance Matušič.
Byl poslán hejtmanem Ságnerem do telegrafní centrály vojenského nádražního velitelství, jestli snad nejsou jiné dispozice, a přinesl telegram od brigády. Nebylo však třeba sahat k žádnému klíči šifer. Telegram zněl prosté, nešifrován: "Rasch abkochen, dann Vormarsch nach Sokal." Hejtman Ságner povážlivé zakroutil hlavou.
"Poslušné hlásím," řekl Matušič, "velitel stanice dá vás prosit k rozmluvě. Je tam ještě jeden telegram."
Potom byla mezi velitelem nádraží a hejtmanem Ságnerem rozmluva velice důvěrného rázu. První telegram musel být odevzdán, třebas měl obsah velice překvapující, když je batalión na stanici v Rábu: "Rychle uvařit a pak pochodem na Sokal." Adresován byl nešifrovaně na pochodový batalión 91. pluku s kopií na pochodový batalión 75. pluku, který byl ještě vzadu. Podpis byl správný: Velitel brigády Ritter von Herbert.
"Velmi důvěrné, pane hejtmane," řekl tajuplné vojenský velitel nádraží. "Sekrétní telegram od vaší divize. Velitel vaší brigády se zbláznil. Byl odvezen do Vídně, když rozeslal od brigády několik tuctů podobných telegramů na všechny strany. V Budapešti uvidíte jistě nový telegram. Všecky jeho telegramy patří přirozené anulovat, ale ještě jsme žádný pokyn v tom ohledu nedostali. Mám, jak říkám, jedině příkaz od divize, aby nešifrované telegramy nebyly brány v úvahu. Doručovat je musím, poněvadž v tom ohledu neobdržel jsem od svých instancí odpovědi. Prostřednictvím svých instancí informoval jsem se u velitelství armádního sboru a je se mnou zavedeno vyšetřování... - Jsem aktivní důstojník staré ženijní služby," dodal, "byl jsem při stavbě naší strategické dráhy v Haliči... - Pane hejtmane," řekl po chvíli, "s námi starými chlapy od piky jen na front! Dnes je těch civilistů inženýrů od dráhy s jednoroční zkouškou dobrovolnickou jako psů v ministerstvu vojenství... Ostatně vy za čtvrt hodiny zas jedete dál... Pamatuji se jenom na to, že jsem jednou v kadetce v Praze vám pomáhal na hrazdu jako jeden ze staršího ročníku. Tenkrát jsme oba nesměli ven. Vy jste se pral s Němci ve třídě? Tam byl s vámi také Lukáš. Vy jste bývali spolu nejlepší kamarádi. Když jsme sem dostali telegram se seznamem důstojníků maršbataliónu, kteří projíždějí stanicí, tak jsem si jasné vzpomněl... Je už to hezkých pár let... Kadet Lukáš býval mně tenkrát velice sympatickým..."
Na hejtmana Ságnera celá rozmluva učinila velice trapný dojem. Poznal velice dobře toho, který s ním mluvil a který vedl v kadetce opozici proti rakušáctví, což z nich později vytloukla snaha po kariéře. Nejvíc mu byla nepříjemnou zmínka o nadporučíkovi Lukášovi, který byl z jakéhokoliv důvodu proti němu všude odstrkován.
"Nadporučík Lukáš," řekl důrazně, "je velice dobrým důstojníkem. Kdy jede vlak?"
Velitel nádraží podíval se na hodinky. "Za šest minut "
"Jdu," řekl Ságner.
"Myslil jsem, že mně něco řeknete, Ságnere."
"Tedy nazdar!" odpověděl Ságner a vyšel před budovu nádražního velitelství.
-
Když se hejtman Ságner vrátil před odjezdem vlaku do štábního vagónu, našel všecky důstojníky na svém místě. Hráli ve skupinách čapáry (frische viere), jediné kadet Biegler nehrál.
Listoval se spoustou načatých rukopisů o válečných scénách, neboť chtěl vyniknout nejen na poli válečném, ale i jako literární fenomén, popisující válečné události. Muž podivných křídel "s rybím ocasem" chtěl být vynikajícím válečným spisovatelem. Jeho literární pokusy začínaly mnohoslibnými názvy, ve kterých se sice zrcadlil militarismus té doby, ale které nebyly ještě propracovány, takže na čtvrtkách zůstaly jen názvy prací, které měly vzniknout.
"Charaktery vojínů z velké války - Kdo počal válku? - Politika Rakousko-Uherska a zrození světové války - Válečné poznámky - Rakousko-Uhersko a světová válka - Naučení z války Populární přednáška o vypuknutí války - Válečné politické úvahy - Slavný den Rakousko-Uherska - Slovanský imperialismus a světová válka - Dokumenty z války - Dokumenty k dějinám světové války - Deník o světové válce - Denní přehled světové války - První světová válka Naše dynastie ve světové válce - Národové rakouskouherského mocnářství ve zbrani - Světový zápas o moc - Mé zkušenosti ve světové válce - Kronika mého válečného tažení - Jak bojují nepřátelé Rakousko-Uherska - Čí je vítězství? Naši důstojníci a naši vojáci - Pamětihodné činy mých vojáků - Z dob velké války - O bitevní vřavě - Kniha rakousko-uherských hrdinů Železná brigáda - Sbírka mých psaní z fronty Hrdinové našeho maršbataliónu - Příruční kniha pro vojáky v poli - Dny bojů a dny vítězství Co jsem viděl a zkusil v poli - V zákopech Důstojník vypravuje... - Se syny Rakousko-Uherska kupředu! - Nepřátelské aeroplány a naše pěchota - Po bitvě - Naše dělostřelectvo věrnými syny vlasti - I kdyby šli všichni čerti proti nám... - Válka obranná a útočná - Krev a železo - Vítězství nebo smrt - Naši hrdinové v zajetí."
Když hejtman Ságner přistoupil ke kadetovi Bieglerovi a prohlédl si všechno, optal se, proč to udělal a co tím myslí.
Kadet Biegler odpověděl s opravdovým nadšením, že každý ten nadpis znamená knihu, kterou sepíše. Kolik nadpisů, tolik knih.